Hlavním druhem posledního dílu horečkové části seriálu je hořeček nahořklý. Jde o široce rozšířený druh – Evropa, severní Asie až po střední Sibiř, Dálný východ, Severní Amerika. Počet lokalit a velikost populací tohoto druhu však v ČR v posledních dekádách dramaticky poklesl. V současné době je prokázán ze 71 lokalit (70 lokalit G. amarella subsp. amarella a jedna lokalita G. amarella subsp. lingulata). Z ČR je známo též několik horečkových kříženců. Do současnosti se zachovaly populace dvou z nich. U hořečků je známé synchronizované kolísání velikosti populací. V ČR lze tento jev dokumentovat na dvou druzích přežívajících dosud ve více populacích (G. praecox subsp. bohemica a G. amarella). Příčiny synchronizace nejsou známy. Jednou z hypotéz je masivní klíčení, růst a v dalším roce kvetení hořečků v mezerách nárazově vytvořených v jinak relativně zapojeném travním porostu. Synchronizované vytvoření mezer v porostu pak může být způsobeno přísuškem během vegetační sezóny.

Použitá a citovaná literatura:
Brabec J. (2003): Studie hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica) jako podklad pro záchranný program taxonů rodu Gentianella v ČR. – Ms., 78 p. [Závěrečná zpráva; depon in: ústřední pracoviště AOPK ČR, Praha.].
Brabec J. (2005): Současný stav rozšíření hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica) v ČR. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 40: 1–44.
Brabec J. (2013a): Monitoring hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica) v ČR (sezóna 2013) – Ms., 49 p. + 42 p. elektronická příloha. [Depon in: ústřední pracoviště AOPK ČR, Praha]
Brabec J. (2013b): Monitoring populací a stavu lokalit hořečku nahořklého (Gentianella amarella) a hořečku drsného (Gentianella obtusifolia). – Ms., 144 p. [Zprávy a materiály 2013, depon in: ÚVR ČSOP Praha a Muzeum Cheb]
Bucharová A., Brabec J. & Münzbergová Z. (2012): Effect of land use and climate change on future fate of populations of an endemic species of central Europe. – Biological Conservation 145: 39–47.
Engleder T. (2010): Artenhilfsprojekt Böhmischer Enzian, Bericht 2009, Böhmerwald / Mühlviertel / Waldviertel – Unterstützt von EU, Land OÖ, önj., 52 p.
Fischer M. & Matthies D. (1997): Mating structure and inbreeding and outbreeding depression in the rare plant Gentianella germanica (Gentianaceae). – Amer. J. of Botany 84: 1685–1692.
Fischer M. & Matthies D. (1998a): Effects of population size on performance in the rare plant Gentianella germanica. – J. Ecol. 86: 195–204.
Fischer M. & Matthies D. (1998b): Experimental demography of the rare Gentianella germanica: seed bank formation and microsite effects on seedling establishment. – Ecography 21: 269–278.
Fischer M. & Matthies D. (1998c): RAPD variation in relation to population size and plant fitness in the rare Gentianella germanica (Gentianaceae). – Amer. J. of Botany 86: 811–819.
Fischer M. (1996): Experimental population biology of the rare Gentianella germanica. – PhD Thesis, University of Basel.
Flégr J. (2005): Evoluční biologie. – Academia, Praha.
Kirschner J. & Kirschnerová L. (2000): Gentianella Moench – hořeček. – In: Slavík B. [ed.], Květena ČR 6, Academia, Praha, p. 82–98.
Kolbek J., Plesková E. & Somol V. (1994): Biomonitorování druhu Gentianella baltica na Křivoklátsku. – Příroda, 1.
Moravec J. & Vollrath H. (1967): Gentianella × austroamarella hybr. spec. nova. – Folia Geobotanica et Phytotaxonomica 2: 333–336.
Pavlíčko A. (1998): Gentianaceae – hořcovité na Prachaticku. Aktuální rozšíření některých druhů s důrazem na rod Gentianella (hořeček). – Zlatá stezka 5 (1998): 229–318.
Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1–166.
Skalický V. (1969): Die Sammelart Gentianella germanica (Willd.) E. F. Warburg s. l. im Böhmischen Massiv. – Preslia 41: 140–147, tab. IX.
Somol V., Plesková E. & Brabec J. (1999): Management lokality Gentianella baltica na Křivoklátsku. – Příroda 15: 63-64.
Zahradníková J. (1995): Monitoring rodu hořeček v Krkonoších. – Opera Cornc. 32: 131–136.
Zahradníková J. (1997 a 1998): Studium a management rodu Gentianella v Krkonoších. – Zprávy z dílčího úkolu projektu Aktivní pomoc ohroženým druhům vybraných živočichů a rostlin, [depon. in ústředí AOPK ČR, Kališnická 4–6, Praha]
Zahradníková J. (1999): Hořečky v Krkonoších – současný stav a péče o lokality – Ročenka Správy Krkonošského národního parku, p. 42–43, Vrchlabí.
Zipp T. (2009): Maßnahmen zur Verbesserung der Bestandssituation von Gentianella bohemica im Bayerischen Wald 2009. – Ms. 20 p. [Unveröffentlichtes Gutachten im Auftrag des Bayerischen Landesamtes für Umwelt (LfU), Augsburg.]


Financování hořečkových výzkumů:

Studium hořečků prezentované v seriálu Hoře, hořce, hořečky probíhá v ČR dlouhodobě a bylo součástí několika projektů, které financovaly různé instituce a grantové agentury:

GA UK (268/1999/B BIO/PřF): „Rozšíření a ekologie taxonů rodu Gentianella Moench (hořeček) v České republice“ (1999–2001).

MŽP ČR (110/405/01): „Botanické zhodnocení lokalit taxonů rodu Gentianella (hořeček) v ČR“, Český svaz ochránců přírody, 13/18 ZO Silvatica (2002).

Podklady pro záchranný program byly zčásti shromážděny pro MŽP ČR v rámci „Studie hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox ssp. bohemica) jako podklad pro záchranný program taxonů rodu Gentianella v ČR“ (2003).

Zpracování záchranného programu druhu se uskutečnilo v rámci projektu „Příprava záchranného programu pro hořeček český (Gentianella praecox subsp. bohemica)“ realizovaného za finanční podpory grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu (2009–10).

MŠMT VaV 2B06178 „Priority druhové ochrany cévnatých rostlin“ (2006–11), součástí byl dílčí projekt „Gentianella bohemica“.

Dílčí studie hořečku nahořklého a hořečku drsného Sturmova na území Karlovarského a Ústeckého kraje byly podpořeny Evropskou unií v rámci projektu Cíl3/Ziel3 „Přeshraniční analýza příčin ústupu a ohrožení silně ohrožených druhů rostlin bezlesí v sasko-českém pohraničí a zjištění vhodných opatření k jejich zachování“.

Pravidelný monitoring hořečku mnohotvarého českého každoročně financuje či spolufinancuje AOPK ČR (2000–13).

Monitoring hořečku nahořklého a hořečku drsného Sturmova byl v letech 2006–13 podpořen v rámci programu Českého svazu ochránců přírody „Ochrana biodiverzity“, podpořeného Lesy České republiky, s. p., a Ministerstvem životního prostředí (2006–13).

G. amarella is a widely distributed species (Europe, northern Asia to Central Siberia, the Far East and North America); however, the number of its sites and population size have decreased dramatically in the last few decades in the Czech Republic. At present, the species is documented from 71 sites here (70 sites of G. a. subsp. amarella, one site of G. a. subsp. lingulata). Several hybrids of Gentianella species are also known from the Czech Republic (two of them have survived so far). A synchronized inter-an­nual fluctuation in population size is do­cumented for G. praecox subsp. bohemica and G. amarella in the Czech Republic. The reasons behind, however, remain unclear. Massive establishment, survival and flowering in the year following the creation of gaps in vegetation have been suggested as an explanation. Synchronized occurren­ce of gaps may be caused by a dry period during the growing season.