Velká kotlina v Hrubém Jeseníku je považována za jednu z druhově nejbohatších botanických lokalit České republiky. V současnosti v ní roste 376 taxonů cévnatých rostlin, jejich celkové množství, které z této lokality dosud bylo uvádě­no, je však téměř dvojnásobné. Jako ledovcový kar je Velká kotlina srovnatelná s krkonošskými kary; přestože je ale podstatně menší, najdeme zde mnohem více druhů. Proslula nejen výskytem několika endemitů a vzácných rostlin, které se jinde v České republice nevyskytují, ale i dlouhodobou přítomností řady nížinných a teplomilných prvků. Více než 20 druhů cévnatých rostlin právě ve Velké kotlině dosahuje v rámci ČR svého výškového maxima. Stala se známou a botaniky již 200 let často navštěvovanou a zkoumanou lokalitou. Hledání příčin její unikátnosti, druhové i biotopové diverzity rozhodně není u konce, ale o nových objevech a nových souvislostech by se měli čtenáři Živy dozvědět dříve, než vyjde (v r. 2019) v Nakladatelství Academia kniha Fenomén Velká kotlina. Pokoušíme se o to v předkládaném šestidílném seriálu.

Doplňující materiál (toponymická mapa) najdete v pdf souboru ke stažení níže pod obrazovou galerií.

Citovaná a použitá literatura:

FIEK, Emil. Flora von Schlesien preussischen und österreichischen Antheils: enthaltend die wildwachsenden, verwilderten und angebauten Phanerogamen und Gefäss-Cryptogamen. Breslau, 1881.
FINCKE, Agust. Excursion in das österreichis-schlesische Gebirge. Flora oder Allgemeine Botanische Zeitung, 1837, 20: 346-351.
GRABOWSKI, Heinrich. Flora von Ober-Schlesien und dem Gesenke, mit Berücksichtigung der geognostischen, Boden-und Höhen-Verhältnisse. 1843.
JENÍK, Jan. Alpinská vegetace Krkonoš, Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku: teorie anemo-orografických systémů. Nakladatelství Československé akademie věd, 1961.
JENÍK, Jan. Příčiny druhového bohatství Velké kotliny. Campanula, 1971, 2: 25-30.
JENÍK, Jan; BUREČ, Leoš. Nová etapa ve výzkumu Velké kotliny. Campanula 1972, 3: 165-167.
JENÍK, Jan; BUREŠ, Leo; BUREŠOVÁ, Zuzana. Syntaxonomic study of vegetation in Velká Kotlina cirque, the Sudeten Mountains. Folia Geobotanica et Phytotaxonomica, 1980, 15.1: 1-28.
JENÍK, Jan; BUREŠ, Leo; BUREŠOVÁ, Zuzana. Revised flora of Velká Kotlina cirque, the Sudeten mountains. Preslia, 1983, 55: 25-61, 123-141.
KOLENATI, Friedrich Anton. Die Mineralien Mährens und österreichischen Schlesiens. Brünn, 1854.
KLVAŇA, Josef. Nerosty Moravy a Slezska. Nakladatelství F. A. Urbánek, 1882.
LAUS, Heinrich. Geologische Übersicht Mährens und Österreichische Schlesiens. Brünn, 1906.
NOVÁK, Jan; PETR, Libor; TREML, Václav. Late-Holocene human-induced changes to the extent of alpine areas in the East Sudetes, Central Europe. The Holocene, 2010, 20.6: 895-905.
PODPĚRA, Josef. Jak proniká teplobytná květena do údolí jesenických a beskydských. Přírodovědecký sborník Ostravského kraje, 1949, 10: 81-95.
PODPĚRA, Josef; NÁBĚLEK, František. Nutnost ochranné oblasti pod Pradědem – Velký Kotel. Krása Našeho Domova, 1933, 25: 151-152.
ROEMER, Ferdinand. Geologische karte von Oberschlesien (Section Troppau). Breslau, 1870.
SENDTNER, Otto. Bemerkungen über die im Gesenke vorkommenden Laubmoose. Flora oder Allgemeine Botanische Zeitung, 1840, 23: 49-63.
ŠMARDA, J. Květena Hrubého Jeseníku (Část sociologická). Časopis Moravského muzea, 1950, 35: 78-156.
WIMMER, Friedrich. Flora von Schlesien presussischen und ïsterreichischen Antheils. Ergänzungsband, welcher für die Besitzer der ersten Auflage der Flora die gesammten Bereicherungen der zweiten Ausgabe umfasst. Ferdinand Hirt´ Verlag, 1845.

The first article of this six-part series about the Velká kotlina cirque provides basic in­formation about this important botanical locality in the Hrubý Jeseník Mts. Currently there are 376 taxa of vascular plants growing, while in the past twice as many were reported. The opening part describes the history of its exploration from the early 19th century, the location and character of the Velká kotlina cirque, principles of the origin and development of the glacial cirque and basic facts about human influences.