Zásaditá slatiniště jsou vývojově mladší rašeliniště sycená pramenitou vodou bohatou na hydrogenuhličitanové anionty. Pokud ale vliv této vody oslabí, převládnou kyselomilné rašeliníky. Jejich buněčné stěny a z nich vznikající rašelina jsou bohaté na karboxylové kyseliny, které coby pufr udržují nízké pH. Při této přirozené sukcesní změně, v poslední době urychlené lidskou činností, vzácná a druhově bohatá zásaditá slatiniště zanikají.

Použitá literatura:

HRUŠKA, Jakub; KOPÁČEK, Jiří. Kyselý déšť stále s námi-zdroje, mechanismy, účinky, minulost a budoucnost. Ministerstvo životního prostředí, 2005. [online: https://www.mzp.cz/web/edice.nsf/DC21A4C7F0AFAD0AC1257081001AA6B7/$file/planeta_web.pdf]
JANSSEN, J. A. M., et al. European red list of habitats. Part 2. Terrestrial and freshwater habitats. European Union. 2016. [online: http://ec.europa.eu/environment/nature/knowledge/pdf/terrestrial_EU_red_list_report.pdf]
RYDIN, Håkan; JEGLUM, John K. The biology of peatlands, 2e. Oxford university press, 2013.
VICHEROVÁ, Eliška; HÁJEK, Michal; HÁJEK, Tomáš. Calcium intolerance of fen mosses: physiological evidence, effects of nutrient availability and successional drivers. Perspectives in Plant Ecology, Evolution and Systematics, 2015, 17.5: 347-359.
VICHEROVÁ, Eliška, et al. Sphagnum establishment in alkaline fens: Importance of weather and water chemistry. Science of the Total Environment, 2017, 580: 1429-1438.

Alkaline fens are successionally younger peatlands supplied by groundwater rich in bicarbonate anions. If the water source weakens, acidophilous peat mosses prevail. Their cell walls and the peat formed from them are rich in carboxylic acids that work as buffers to maintain low pH. During such successional change, which has recently been accelerated by human activities, rare and species-rich alkaline fens get lost.