NATURE – FUTURE: Rostliny budoucnosti

Akademie věd ČR
Středisko společných činností AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Výzkumný ústav rostlinné výroby

Vás zvou na výstavu:

NATURE – FUTURE: Rostliny budoucnosti

8. 2. – 12. 4. 2019
Galerie Věda a umění, Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1
Otevřeno pondělí až sobota 10–18 hodin

V Galerii Věda a umění se u symbolického laboratorního stolu setkávají mezinárodně uznávaný rostlinný genetik, prof. Jaroslav Doležel, CSc., díky jehož metodě byl nedávno rozluštěn genom pšenice; ruský botanik a genetik N. I. Vavilov, který založil jednu z prvních významných genových bank a za svojí vědu položil život; a známý švýcarský fotograf Mario del Curto, který se vydal po stopách Vavilovova odkazu, aby zdokumentoval pohnuté osudy výzkumných stanic i jejich zaměstnanců.

Výstava představuje nejnovější objevy v genetice zemědělských plodin, ke kterým v rámci programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost významně přispívají vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Velkým úspěchem je přečtení genomu pšenice seté, která je základní potravinou pro více než třetinu lidstva. Právě čeští vědci vyvinuli unikátní metodu čtení dědičné informace, již lze aplikovat i u jiných plodin a která umožňuje rychlejší izolaci genů odpovědných za důležité vlastnosti rostlin. Cílem výzkumu je zajistit dostatek potravin pro rostoucí světovou populaci. Vzhledem ke klimatickým a ekologickým změnám a úbytku zemědělské půdy hraje právě genetika a šlechtění výnosných a vůči počasí, nemocem či škůdcům odolných plodin zcela zásadní roli. Velký důraz je kladen také na zkoumání genetické diverzity zemědělských plodin, starých odrůd a jejich planých příbuzných. Právě tyto rostliny mají geny podmiňující důležité vlastnosti potřebné v nové generaci plodin.

Jedním z prvních vědců, kteří přišli s myšlenkou uchování genetické rozmanitosti, byl sovětský botanik a genetik N. I. Vavilov (1887–1943), který se zabýval odolností rostlin vůči chorobám a vyhledáváním planých předchůdců plodin. Identifikoval geografická centra vzniku kulturních rostlin a během více než stovky expedic osobně sesbíral tisíce položek (zejména semen) nejrůznějších rostlin. Za svou vědeckou práci se v Sovětském svazu uznání nedočkal a v roce 1940 byl z politických důvodů zatčen a odsouzen na doživotí. O tři roky později Vavilov, jehož cílem bylo zmírnit hladomor, zemřel v gulagu na následky hladu a nemocí. Jeho sbírka přes dramatické chvíle a za cenu lidských obětí přežila a stala se základem donedávna největší světové genové banky, která je dnes součástí Vavilovova institutu v Petrohradě.

Po stopách Vavilovových následovníků se vydal švýcarský fotograf Mario del Curto (*1955). Návštěvníci budou mít možnost na výstavě zhlédnout soubor velkoplošných fotografií, které v různých experimentálních stanicích Vavilovova institutu pořídil. Snímky zachycují zoufalou snahu zaměstnanců o udržení zakladatelova odkazu a dokumentují současný stav pracovišť, jejichž osud byl často velmi pohnutý.

Výstava je přístupná zdarma a nabízí bohatý doprovodný program v podobě interaktivních sobotních workshopů a aktivit pro celou rodinu, tematických komentovaných prohlídek či přednášek předních odborníků pro širokou veřejnost.

Více k doprovodnému programu výstavy zde

Datum konání: od 8. února 2019 do 12. dubna 2019


Aktuality Navštivte nás na Facebooku

Víte, kde můžete v České republice spatřit nejvíce druhů kosmanovitých opic na jednom místě? A tušíte, čím jsou tito primáti zvláštní? Na sbírku čítající celkem třináct druhů se můžete zajet podívat do zoologické zahrady v centru města Jihlavy. Kosmanovité opičky jsou jinak přezdívané drápkaté, byť vlastně ve skutečnosti drápky nemají. "Drápek má na rozdíl od nehtu uvnitř cévku. Kosmani však mají stejně jako většina primátů nehty, ale ty jejich jsou uzpůsobené do tvaru drápků, aby mohli snáze šplhat po stromech," vysvětluje Ing. Jan Vašák, ředitel Zoologické zahrady Jihlava, která se kromě primátů specializuje také na chov kočkovitých šelem a plazů.

V chladném zimně jarním počasí se můžete zahřát v jednom ze sedmi vyhřívaných pavilonů a roztomilé kosmanovité opičky sledovat při jejich hrátkách ve větvích stromů.

www.zoojihlava.cz

... více aktualit ...

Předplatné Živy

Cena ročního předplatného
od čísla 1/2019 je 354 Kč
za šest čísel Živy (tedy 59 Kč za jedno číslo).
Dvouleté předplatné je zrušeno.
Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.

Co je to Živa?

Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů a zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky.
Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Poslední řada vychází nepřetržitě od roku 1953.