<?xml version="1.0"?>
<rss version="2.0">
<channel>
<title>Obsah posledního čísla časopisu Živa</title>
<link>http://ziva.avcr.cz/rss/</link>
<description>Obsah posledního čísla časopisu Živa</description>
<language>cs</language>
<item><title>Obsah kuléru str. XXXI-XL: pdf náhled</title><link>http://ziva.avcr.cz/2012-2/obsah-kuleru-str-xxxi-xl-pdf-nahled.html</link><description></description><guid isPermaLink="false">20417872</guid></item>
<item><title>Obsah kuléru str. XXI-XXX: pdf náhled</title><link>http://ziva.avcr.cz/2012-2/obsah-kuleru-str-xxi-xxx-pdf-nahled.html</link><description></description><guid isPermaLink="false">20417871</guid></item>
<item><title>Václav Havel a příroda</title><link>http://ziva.avcr.cz/2012-2/vaclav-havel-a-priroda.html</link><description>Havlova cesta k přírodě nevedla přes vědecký zájem o její tajemství a krásy, protože vědu podezříval, že jí v konečném důsledku jde jen o praktický užitek z ní a o její ovládání. Přírodu vnímal především jako ohroženou oběť lidské bezohlednosti a kořistnictví. V jeho textech se častěji než příroda objevuje „krajina“. Když mluví o ochraně přírody, vždy vedle ní staví krajinu, vesnice a lidská sídla, rád a často mluví o prohřešcích současného urbanismu, o bezcitné architektuře, potažmo o lidské pýše vůči svému okolí. Proti tomu staví úctu a respekt k „přírodě, krajině a historickému dědictví“, citlivý vztah k planetě a „kulturu pokory před světem“.</description><guid isPermaLink="false">20417855</guid></item>
<item><title>Betaglukany – nadějné přírodní imunomodulační látky</title><link>http://ziva.avcr.cz/2012-2/betaglukany-nadejne-prirodni-imunomodulacni-latky.html</link><description>Betaglukany jsou vysoce konzervované molekulární struktury, které se vyskytují v buněčných stěnách baktérií, sinic, řas, chaluh, kvasinek, hub, lišejníků a také vyšších rostlin, zejména obilovin. Betaglukany jsou řazeny mezi aktivní přirozené látky označované souborně jako modifikátory biologické odpovědi (z angl. Biological Response Modifiers, BRM). Představují mocné stimulátory imunitní odpovědi u všech mnohobuněčných živočichů. Jejich antiinfekční a protinádorové působení  byly prokázány  na řadě experimentálních modelů i při léčbě onemocnění člověka. Mechanismus jejich účinku však nebyl doposud plně objasněn.</description><guid isPermaLink="false">20417856</guid></item>
<item><title>Jak na invazního bázlivce kukuřičného?</title><link>http://ziva.avcr.cz/2012-2/jak-na-invazniho-bazlivce-kukuricneho.html</link><description>Geneticky modifikovaná (GM) kukuřice by se mohla stát důležitou součástí boje s nově introdukovaným škůdcem kukuřice, bázlivcem kukuřičným. Nicméně jejímu aktivnímu využití v Evropě brání obavy z nežádoucích účinků na životní prostředí, a to i navzdory tomu, že jinde na světě se GM plodiny běžně využívají. Prezentovaná studie srovnává dopady GM kukuřice MON 88017 a netransgenní kukuřice na necílové bezobratlé živočichy. Abundance ani diverzita sledovaných společenstev v porostech GM kukuřice nebyla ovlivněna.</description><guid isPermaLink="false">20417857</guid></item>
<item><title>Fenomén efemérních polních mokřadů na orné půdě</title><link>http://ziva.avcr.cz/2012-2/fenomen-efemernich-polnich-mokradu-na-orne-pude.html</link><description>Periodické polní mokřady mají zásadní význam pro přežití řady druhů rostlin a živočichů v agrárních ekosystémech. Článek ukazuje druhovou pestrost a vyjmenovává významné a vzácné druhy organizmů, které byly na Znojemsku v tomto biotopu nalezeny a dokumentovány.</description><guid isPermaLink="false">20417858</guid></item>
<item><title>Lekníny známé neznámé</title><link>http://ziva.avcr.cz/2012-2/lekniny-zname-nezname.html</link><description>Lekníny bezpochyby patří mezi rostliny, které se dostaly do povědomí široké veřejnosti. Již dlouhou dobu se těší oblibě mezi pěstiteli okrasných rostlin, přit­ahují pozornost badatelů nejrůznějších zaměření a kvůli výraznému úbytku jejich lokalit v celoevropském měřítku se v posledních desetiletích ocitly také v hledáčku ochrany přírody. Lekníny pronikly i do umění – vzpomeňme na francouzského impresionistu Clauda Moneta a jeho obrazovou sérii s lekníny, čítající kolem 250 děl. Velké listy vzplývající na hladině a nepřehlédnutelné dekorativní květy mohou určovat celkový ráz příhodných stanovišť, navíc se lekníny v naší květeně pyšní hned několika nej. V České republice najdeme pouze dva původní druhy a mohlo by se tedy zdát, že takto malá a v různých ohledech atraktivní skupina již všechna svá tajemství vydala a její další výzkum není zapotřebí. Opak je však pravdou – často totiž nedokážeme najít jednoznačné odpovědi ani na zdánlivě triviální otázky.</description><guid isPermaLink="false">20417859</guid></item>
<item><title>Bromeliovité z tropických deštných lesů jihovýchodní Brazílie</title><link>http://ziva.avcr.cz/2012-2/bromeliovite-z-tropickych-destnych-lesu-jihovychodni-brazilie.html</link><description>Jsou popsány biotopy rostlin bromeliovitých ve třech národních parcích situovaných v jihovýchodní Brazílii. Zobrazeny jsou přisedavé i pozemní druhy z tropických deštných a mlžných lesů, dohromady považovaných za les zvaný mata atlantica. Je také zmíněna zajímavá historka o velmi populárním kultivaru Neoregelia cv. Fireball.</description><guid isPermaLink="false">20417860</guid></item>
<item><title>GIS a jeho využití v botanice</title><link>http://ziva.avcr.cz/2012-2/gis-a-jeho-vyuziti-v-botanice.html</link><description>V tomto článku naleznete, kromě stručného stručného přehledu GIS analýz využívaných v botanice a objasnění rozdílů mezi dvěma základními datovými modely (vektorem a rastrem), také tři případové studie, které využily GIS k plánování sběru dat, vysvětlení příčin druhového složení rostlinného společenstva nebo namodelování fenologických map.</description><guid isPermaLink="false">20417861</guid></item>
<item><title>Křížem krážem arménským Malým Kavkazem II. Nelesní formace - od polopouští do úpatí vysokohorských svahů</title><link>http://ziva.avcr.cz/2012-2/krizem-krazem-armenskym-malym-kavkazem-ii-nelesni-formace-od-polopousti-do-upati-vysokohorskych-svahu.html</link><description>Geomorfologicky pestrá krajina nižších oblastí s vyprahlými kopci a středověkými kostely patří k tradičním pohledům z Arménie. Nelesní xerofilní společenstva představují snad nejpestřejší typy rostlinných společenstev s vysokým stupněm endemismu. Na nejsušší oblasti je vázána polopouštní vegetace, která je díky zavlažování z části přeměněna na zemědělskou krajinu. Ve vyšších nadmořských výškách vegetace přechází ve společenstva horských stepí. Specifickou skupinou je submediteránní vegetace s výskytem druhů či formací známých ze Středozemí. Z pohledu vlhkosti představují druhou stranu mince luční společenstva ve srážkově bohatších oblastech, tvořící náhradní vegetaci po doubravách či bučinách.</description><guid isPermaLink="false">20417862</guid></item>
<item><title>Jedna špatná a jedna dobrá zpráva o vrkoči Geyerově - z červené knihy našich měkkýšů</title><link>http://ziva.avcr.cz/2012-2/jedna-spatna-a-jedna-dobra-zprava-o-vrkoci-geyerove-z-cervene-knihy-nasich-mekkysu.html</link><description>Pokud bychom chtěli uvést příklad glaciálního reliktu z naší fauny (viz také Živa 2012, 1: 8–9), tak je dobré vědět o existenci vrkoče Geyerova (Vertigo geye­ri). Tento suchozemský plž patří k našim vůbec nejmenším měkkýšům – výška jeho rudohnědé ulity většinou nedosahuje ani 2 mm. Bez nadsázky ho také můžeme považovat za nejvíce ohrožený druh suchozemského plže v České republice. Nepřekvapí proto, že v červeném seznamu našich měkkýšů se řadí mezi kriticky ohrožené druhy. Ohrožen a chráněn je však celoevropsky – uvádí se totiž v příloze II. směrnice o stanovištích (č. 92/43/EHS), která zahrnuje druhy chráněné v rámci projektu Natura 2000. Protože patří mezi význačné relikty z pozdně glaciálního období, lze ho mimo boreální zónu v Evropě nalézt pouze na několika izolovaných lokalitách v oblastech s historickou kontinuitou jeho stanovišť. Těmi jsou otevřená minerální slatiniště, což z tohoto plže činí ekologicky silně specializovaného živočicha. Dalo by se proto předpokládat, že po naprosto nečekaném nalezení vrkoče Geyerova v CHKO Český ráj (u Žehrova) Vojenem Ložkem r. 1991 (publikováno v r. 1993) se tato jeho tehdy jediná známá lokalita u nás brzy stane prioritním zájmem ochrany přírody v uvedené CHKO. Na druhové úrovni by se jen stěží hledal významnější předmět ochrany této oblasti. Stalo se tak ale až v r. 2008, což je jedním z důvodů napsání následují­cího sdělení, v němž chceme podrobně informovat o významu výskytu a histo­rii průzkumu rozšíření tohoto vzácného druhu měkkýše v České republice.</description><guid isPermaLink="false">20417863</guid></item>
<item><title>Naši rýhonosci 2. Napudrovaní krasavci</title><link>http://ziva.avcr.cz/2012-2/nasi-ryhonosci-2-napudrovani-krasavci.html</link><description>Článek představuje jednu z nejzajímavějších skupin nosatcovitých brouků  – rýhonosce tribu Lixini. Jedná se o větší, nápadné druhy, z nichž většina recentně patří k ohroženým. Tito brouci jsou vázáni na nelesní biotopy a k jejich přežívání vyžadují různé formy disturbance.</description><guid isPermaLink="false">20417864</guid></item>
<item><title>Jasoň dymnivkový po více než 10 letech</title><link>http://ziva.avcr.cz/2012-2/jason-dymnivkovy-po-vice-nez-10-letech.html</link><description>Intenzivní mapování denních motýlů a monitoring populací jasoně dymnivkového (Parnassius mnemosyne) v posledních deseti letech umožnilo upřesnit informace o recentním rozšíření a stanovištních nárocích tohoto kriticky ohroženého motýla.</description><guid isPermaLink="false">20417865</guid></item>
<item><title>Motýli s průhlednými křídly</title><link>http://ziva.avcr.cz/2012-2/motyli-s-pruhlednymi-kridly.html</link><description>Příspěk na mnoha ilustračních fotografiích přibližuje fenomén motýlů s křídly s částečně nebo zcela chybějícími šupinkami a různých forem jejich kryptického vzhledu a mimikry.</description><guid isPermaLink="false">20417866</guid></item>
<item><title>Příklad negativních dopadů hospodářského využívání rybníků na rozmnožování žab</title><link>http://ziva.avcr.cz/2012-2/priklad-negativnich-dopadu-hospodarskeho-vyuzivani-rybniku-na-rozmnozovani-zab.html</link><description>Rozmnožování našich obecných druhů žab (Bufo bufo, Rana temporaria) v hospodářských rybnících je spojeno s rizikem zabránění rozmnožování nebo zničení snůšek a mladých stádií vývoje pulců, což je ukázáno na jednom lesním rybníku na jihovýchodě Středočeského kraje. Jsou probírány velikostní a růstové údaje o vývoji snůšek a pulců v závislosti na čase i na průběhu počasí. Z hlediska možné ochrany rozmnořování žab jsou uvedeny kritické hospodářské zásahy v rybníku a vliv jejich času provedení.     </description><guid isPermaLink="false">20417867</guid></item>
<item><title>Ze života potápek na našich rybnících I.</title><link>http://ziva.avcr.cz/2012-2/ze-zivota-potapek-na-nasich-rybnicich-i.html</link><description>Potápky jsou starobylou skupinou ptáků morfologicky i ekologicky přizpůsobených vodnímu způsobu života, včetně hnízdění v plovoucích hnízdech na okrajích vodních těles. Na našich rybnících se můžeme setkat se 4 hnízdícími druhy potápek. V období hnízdění se tito ptáci každoročně potýkají s celou řadou nástrah a problémů, které musí překonat, pokud chtějí zdárně vyvést potomstvo. V době inkubace jde především o to vyhnout se predaci vajec.</description><guid isPermaLink="false">20417868</guid></item>
<item><title>Vývojové vztahy mezi paroháči 1. Úvod a muntžaci</title><link>http://ziva.avcr.cz/2012-2/vyvojove-vztahy-mezi-parohaci-1-uvod-a-muntzaci.html</link><description>Jelenovití (Cervidae) představují na 4 z 6 kontinentů (v Evropě, Asii, Severní i Jižní Americe) druhově i početně nejbohatší skupinu nejen sudokopytníků, ale i velkých býložravců obecně. Cílem tohoto textu je představit fylogenezi a systematické členění této čeledi na základě nej-novějších vědeckých. První část je věnována muntžakům (Muntiacini). Jedná se o 11-14 druhů žijících solitérně v lesích jižní a jihovýchodní Asie, kteří mají malé parůžky větvené maximálně jednou.</description><guid isPermaLink="false">20417869</guid></item>
<item><title>Dvacet let po summitu o Zemi: (staro)nový pohled na biologickou rozmanitost</title><link>http://ziva.avcr.cz/2012-2/dvacet-let-po-summitu-o-zemi-staro-novy-pohled-na-biologickou-rozmanitost.html</link><description>Konference OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED), konaná v červnu 1992 v brazilském Rio de Janeiru, znamenala nepochybný mezník v péči o životní prostředí mj. proto, že na ní byla vystavena k podpisu vládám Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD). V rámci naplňování této normy mezinárodního práva byl přijat značně ambiciózní závazek do r. 2010 významně omezit současný rozsah a rychlost ubývání biodiverzity, a to v celosvětovém měřítku, v jednotlivých částech světa i v rámci států. Uvedený cíl se ale splnit nepodařilo.V říjnu 2010 odsouhlasily smluvní strany CBD nový strategický plán na období 2011-2020, obsahující hned dvacet dílčích cílů. V poslední době se při ochraně biologické rozmanitosti a udržitelném využívání jejích složek věnuje zvýšená pozornost ekosystémovým službám. Připravovaná Konference OSN o udržitelném rozvoji (UNCSD, Rio + 20) se zaměří zejména na zelenou ekonomiku v souvislosti s udržitelným rozvojem a omezováním chudoby a institucionální rámec udržitelného rozvoje. </description><guid isPermaLink="false">20417870</guid></item>
</channel>
</rss>

