Podkrušnohorský prolom, tj. příkopová propadlina geologického riftu v severozápadních Čechách vytváří pro paleontologický výzkum ideální přírodní archiv příznivých vrstev období třetihor. Tento článek popisuje vápnité usazeniny teplých pramenů, které vyvěraly podél tektonických zlomů spolu s výrony dusivého oxidu uhličitého. Oblast prameniště travertinové kaskády objevená r. 1860 poskytla mj. savčí faunu zvláštního složení ovlivněného potravním řetězcem přirozené smrtící pasti. Šelmy byly vábeny mršinami a hynuly na místě rovněž.
The geological rift along the southern margin of the Krušné hory Mts. displays an ideal natural archive of fossiliferous layers. In this issue, the special case of hot calcareous springs connected with massive exhalations of CO2, producing an early miocene travertine cascade is described. The deposits contain a unique mammalian assemblage as a result of the trophic chain influenced by a natural deadly trap. The mammalian carnivores were attracted by the carcasses and also subsequently died.
Ukázka nálezů šelem z miocenního termálního prameniště v Tuchořicích na Lounsku (lokalita A. E. Reusse a E. Suesse). Deska pevného vápence s příměsí oxidu železa a sádrovce se spodní levou čelistí a s fragmenty lopatky dosud neznámého druhu rodu Tomocyon (z čeledi amficyonovitých) - chrup měl přizpůsobený řezavé funkci podobně jako u kočkovitých šelem. Stavbou těla připomínal současné psovité šelmy. Nález je vystaven v Národním muzeu v Praze jako jedna z nejcennějších fosilií posledních let. Měřítko znázorňuje 10 cm. Foto Oldřich Fejfar
