Článek se zabývá dřevokaznými houbami v budovách, částí tzv. „indoor-pollution“. Popisuje hlavní typy hniloby dřeva a popisuje nejčastěji se vyskytující druhy hub, nalezené v domech a stavbách v posledních desetiletích. Na příkladu dřevomorky domácí (Serpula lacrymans) je demonstrován rozklad dřevní hmoty (lignocelulosy) houbami hnědé hniloby.
V článku použitá a citovaná literatura:
Schmidt O., 2007: Indoor wood-decay basidiomycetes: damage, causal fungi, physiology, identification and characterization, prevention and control. Mycol Progress 6: 261-279
The article deals with wood-decaying fungi in buildings, contributing to „indoor pollution“. It describes the main types of wood decay and gives a list of frequently observed fungi found in buildings during the past few decades. The mechanism of lignocellulose decay by brown-rot fungi is demonstrated on Serpula lacrymans, the most frequently observed destroyer.
 
		
- 
Dřevomorka domácí (Serpula lacrymans) v přízemí bytu nepodsklepené části panelového domu. Foto J. Gabriel   
- 
Trám napadený dřevokaznými  houbami popraškou sklepní (Coniophora puteana) a dřevomorkou domácí. Hnědé útvary tvoří hlenka Stemonitis fusca. Foto J. Gabriel   
- 
Rhizomorfy (tuhá, silná a pevná  vlákna, téměř struktury kořínků) dřevomorky domácí na zdivu. Foto P. Ptáček   
- 
Dřevomorka domácí prorostla přes zimu obsah skříně v neobývaném domě. Foto J. Gabriel   
- 
Kultura dřevomorky domácí na Petriho misce s agarovou půdou, po přeočkování z napadeného trámu. Okolo kolonie  je vidět produkce žlutých pigmentů. Foto J. Gabriel   
- 
Čtrnáctidenní kultury dřevomorky  na větvičkách listnatých stromů.  Vpravo kultura po chladovém šoku  (4 °C po 48 hodin). Foto J. Gabriel   
- 
Vznikající myceliální svazky dřevomorky domácí v laboratorních podmínkách (smrkové dřevo, po 6 měsících  kultivace při 25 °C). Foto J. Gabriel   
- 
Mycelium dřevomorky prorůstající do smrkového dřeva po 30 dnech od inokulace. Foto O. Kofroňová   
- 
Struktura rhizomorf dřevomorky domácí (Serpula lacrymans) – silných pevných  vláken na povrchu  smrkového dřeva  po jednom měsíci  od napadení. Rhizomorfy jsou tvořeny spletí houbových vláken (hyf). Foto O. Kofroňová 