ŽIVA

Rozhled v oboru veškeré přírody

Přírodní disturbance – klíčový faktor obnovy horských smrčin / Natural Disturbances as a Key Factor for Regeneration of Mountain Norway Spruce Forests

Autor: Magda Edwards Jonášová
Téma: Botanika, fyziologie rostlin, pěstitelství / Botany, plant physiology, Ekologie, životní prostředí / Ecology, Environment, Národní parky / National parks
Vyšlo v časopise Živa 5/2013 na straně 216

Článek v PDF ke stažení
Tento článek získal ocenění: Cena Antonína Friče

Článek prezentuje výsledky dlouhodobého sledování samovolného vývoje v horských smrčinách po gradaci kůrovce a polomech. Jeho cílem je ukázat klíčovou úlohu přírodních disturbancí pro ekosystém horských smrčin.

Results of the long-term monitoring of spontaneous development in mountain Norway Spruce (Picea abies) forests in the Šumava Mts. after Bark Beetle (Ips typographus) gradation and windthrows are presented. The aim is to show the key role of natural disturbances for this ecosystem.

Uschlý porost horské smrčiny u Březníku v r. 2012. Přežívají v něm jednotlivé dospělé smrky i jejich skupiny a původní druhy v podrostu. Foto M. Edwards Jonášová

Obrazové přílohy

Průměrné počty jedinců přirozené obnovy smrku ztepilého (Picea abies) na 1 ha v bezzásahových plochách a na holinách po zásahu proti lýkožroutovi smrkovému (Ips typographus) v horských klimaxových smrčinách v oblasti Březníku. Od r. 2009 je u dřevin na holinách zachycen stav včetně umělých výsadeb. Barevně jsou odlišeny výškové kategorie (v cm). Orig. M. Edwards Jonášová
Průměrné počty jedinců přirozené obnovy jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) na 1 ha v bezzásahových plochách a na holinách po zásahu proti lýkožroutovi smrkovému (Ips typographus) v horských klimaxových smrčinách v oblasti Březníku. Od r. 2009 je u dřevin na holinách zachycen stav včetně umělých výsadeb. Barevně jsou odlišeny výškové kategorie (v cm). Orig. M. Edwards Jonášová
Uschlý porost horské smrčiny u Březníku v r. 2012. Přežívají v něm jednotlivé dospělé smrky i jejich skupiny a původní druhy v podrostu. Foto M. Edwards Jonášová
Smrky odolávající lýkožroutovi smrkovému. Gradaci kůrovce nejčastěji přežily silně vzrostlé, nadúrovňové stromy s pravidelnou korunou, nebo naopak exempláře slabší, podúrovňové. Foto M. Edwards Jonášová
Skupina smrků vzniklá původně okolo kmene. Chůdovitý kořen u rozpadajícího se zbytku pahýlu naznačuje jeho vývoj na dřevě, které časem zetlelo. Foto M. Edwards Jonášová
Horská klimaxová smrčina na úbočí Špičníku. Obnova smrku se vyskytuje často v hloučcích na vhodných mikrostanovištích v mozaice s plochami bez obnovy. Různá rychlost zapojování porostů je příznivá pro biodiverzitu. Foto M. Edwards Jonášová
Na vlhčích a podmáčených místech zůstává po napadení lýkožroutem mnoho živých stromů – na snímku Roklanský les. V případě zásahu proti kůrovci by byl postupně vykácen celý porost. Foto M. Edwards Jonášová

Aktuality

Nabízíme čísla Živy z let 1997 (1–4), 2003 (1–5), 2009 (2–6), 2014 (1–5), 2017 (1, 2, 3, 5, 6), 2019 (1,2) a kompletní nesvázané ročníky 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011, 2012, 2013, 2015, 2016, 2018. Cena dohodou. Máte-li zájem, kontaktujte paní Marii Starnovskou na telofonu 737 037 468 nebo e-mailové adrese starnovska.marie@seznam.cz.

... více aktualit ...

Předplatné Živy

Cena ročního předplatného
od čísla 1/2019 je 354 Kč za šest čísel Živy (tedy 59 Kč za jedno číslo).
Dvouleté předplatné je zrušeno.
Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.

Co je to Živa?

Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů a zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky.
Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Poslední řada vychází nepřetržitě od roku 1953.

© 2024 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.