Sekvenování, které určuje pořadí nukleotidů („písmen“ – A, C, T, G) v molekule DNA, se stalo nedílnou součástí moderní biologie. Jeho metodika i využití jsou popsány v článku na str. LXXIII kuléru této Živy. Zde jsou zařazena schémata ukazující základní principy, na nichž stojí jak tradiční Sangerova metoda, při které sekvenujeme jedinou molekulu DNA, tak i dvě vybrané metody tzv. druhé generace – 454 a Illumina sekvenování, kdy dochází ke čtení milionů molekul DNA najednou.

Citovaná a použitá literatura
HEATHER, James M.; CHAIN, Benjamin. The sequence of sequencers: The history of sequencing DNA. Genomics, 2016, 107.1: 1-8.
GOODWIN, Sara; MCPHERSON, John D.; MCCOMBIE, W. Richard. Coming of age: ten years of next-generation sequencing technologies. Nature Reviews Genetics, 2016, 17.6: 333-351.

Webové adresy názorných animací detailně zobrazující sekvenční metody druhé generace
Illumina www.youtube.com/watch?v=fCd6B5HRaZ8
454 www.youtube.com/watch?v=rsJoG-AulNE
IonTorrent www.youtube.com/watch?v=WYBzbxIfuKs
Pacific Bioscience www.youtube.com/watch?v=v8p4ph2MAvI
Nanopore www.youtube.com/watch?v=CE4dW64x3Ts

The principles of three selected methods (Sanger sequencing, 454, Illumina) are presented in schematic figures; the detailed information on approaches in sequencing of DNA molecules is provided in a separate paper of this issue, pp. LXXIII–LXXVI.