Seznam vybrané literatury a pracovní listy k výuce jsou uvedeny v pdf souboru níže jako samostatné přílohy.
Kompletní bibliografie prof. I. Chlupáče vyšla v r. 2003 v Bulletin of Geosciences – viz http://www.geology.cz/bulletin/fulltext/313_breit.pdf
 
 
		
- 
Ivo Chlupáč pod stěnou Císařského lomu u Koněprus, kolem r. 1955.  Jako reprezentant mladé poválečné  generace paleontologů věnujících se  geologickému výzkumu Barrandienu  se zaměřil na devonský útvar.  Z fotoarchivu paleontologického oddělení Národního muzea (NM) v Praze   
- 
Ivo Chlupáč s bývalým ředitelem  tehdejšího Ústředního ústavu geologického Jaroslavem Vackem na profilu hranicí silur/devon na Klonku u Suchomast,  kolem r. 1977. Pro uznání profilu v r. 1972 jako mezinárodního stratotypu této hranice sehrál I. Chlupáč  rozhodující roli. Foto B. Matoulková   
- 
Setkání členů Mezinárodní subkomise pro stratigrafii devonu před památníkem prvního mezinárodního stratotypu mezi dvěma útvary na Klonku u Suchomast (1977). Ivo Chlupáč uprostřed.  Z fotoarchivu paleontologického  oddělení NM   
- 
Ivo Chlupáč u hranice silur/devon  na Budňanské skále u Karlštejna. Jde o tzv. pomocný stratotyp, geologický  profil s ohledem na faunu vyskytující se v hraničních vrstvách významný pro stanovení této hranice. Kolem r. 1975. Fotoarchiv paleontologického oddělení NM   
- 
Tentakulitová břidlice z lokality Pekárkův mlýn u Roblína. Drobné jehličkovité schránky tentakulitů – planktonních organismů nejistého systematického postavení – náležejí druhu Nowakia cancellata. Jde o jednu z vůdčích (indexových) spodnodevonských fosilií. Ze sbírek Národního muzea. Foto L. Váchová   
- 
Klepeto velkého spodnodevonského eurypterida Acutiramus perneri.  Tento druh klepítkatce popsal I. Chlupáč v r. 1994. Nález pochází z Černé rokle pod Kosoří, z lomu na mozaikovou  kostku, v minulosti těženou pro  pražské chodníky. Ze sbírek Národního muzea. Foto L. Váchová   
- 
Kompletní krunýř trilobita druhu Chotecops auspex, pojmenovaného I. Chlupáčem v r. 1971. Pochází  ze střednodevonských chotečských  vápenců z Prahy-Hlubočep. Ze sbírek Národního muzea. Foto L. Váchová   
- 
Drobný hlavonožec Gyroceratites  gracilis je jedním z nejstarších  amonoidů – goniatitů. Pochází ze  suchomastských vápenců od Koněprus  a patří k fosiliím typickým pro vyšší část spodního devonu. Ze sbírek Národního muzea. Foto L. Váchová 