Pavouci šestiočky (Dysderidae) se v České republice vyskytují jen v několika druzích, v oblasti Mediteránu jde ale o velmi diverzifikovanou čeleď, a to nikoli pouze počtem druhů, ale také ekologickou, behaviorální a fyziologickou různorodostí. Významné je zde např. jejich zastoupení mezi jeskynní faunou. První část článku se podrobně věnuje potravní specializaci některých druhů na lov stejnonožců (Isopoda) a na související variabilitu loveckých strategií a tvarů chelicer.
Seznam použité literatury je v PDF formátu ke stažení níže pod obrazovou galerií.
In the Czech Republic only a few representatives of the spider family Dysderidae occur. However, this group is extremely diversified in the Mediterranean, not only in terms of species richness, but also in their ecology, behaviour and physiology. These spiders are, for example, an important component of cave fauna of this region. The first part of the series describes the prey specialisation of Dysdera species on terrestrial isopods and related capturing tactics and modifications of mouth parts.
-
Na celou pavoučí čeleď poměrně malé rozšíření čeledi šestiočkovití (Dysderidae, žlutá linie). Centrem jejího druhového bohatství je Středozemí (červená linie). Orig. M. Řezáč
-
Šestiočka karpatská (Dasumia carpatica) s nezřetelně žíhanýma nohama. Foto O. Machač
-
U nás nepůvodní šestiočka velká (Dysdera crocata) se zde vyskytuje pouze synantropně ve městech. Oproti ostatním našim zástupcům rodu jde o poměrně světle zbarvený druh. Foto R. Šich
-
Šestiočka uherská (Dysdera hungarica) – ze všech druhů rodu Dysdera v České republice má relativně nejdelší ústní orgán – chelicery. Foto R. Šich
-
Geografické vymezení partenogeneze šestiočky uherské (Dysdera hungarica). Červená linie – sexuální populace, žlutá – partenogenetické klony. Izolované ostrůvky na západ od souvislého rozšíření jsou lokality v okolí Prahy (Ruzyně, Velvary, Petřín, Běchovice) a také rakouského Innsbrucku. Orig. M. Řezáč
-
Jeskynní šestiočka Parastalita stygia s prodlouženými chelicerami přizpůsobenými k lovu stejnonožců. Zároveň má i extrémně prodloužené nohy. Foto K. Miculinić
-
Šestiočka důlkatá (Dysdera moravica) má na lesklé hlavohrudi charakteristické důlky. Foto R. Šich
-
Šestiočka rudá (Dysdera erythrina) s přisátými parazitickými roztoči (sametkovci rodu Leptus). Foto J. Lissner
-
Šestiočka vidlozubá (Dysdera cechica) má oproti blízce příbuzné š. rudé tmavší a vrásčitější karapax. Foto R. Šich
-
Rozšíření druhů rodu Dysdera se zploštělým drápkem chelicer. Každé číslo reprezentuje samostatný druh, monofyletické skupiny příbuzných druhů jsou uzavřeny do množin. Orig. M. Řezáč
-
Zploštělé chelicery přizpůsobené k lovu pomocí strategie klíč. Ventrální a laterální pohled na chelicerový drápek druhu Dysdera dubrovninnii (a). Šipkami je naznačena elasticita v dorzoventrálním směru. Ventrální pohled na chelicery se zploštělým drápkem téhož druhu (b) a pro srovnání pohled na normální chelicery blízce příbuzné šestiočky důlkaté (c). Foto M. Řezáč
-
Různé typy chelicer pavouků šestioček. Nemodifikované u šestiočky Štorkánovy (Dysderocrates storkani, a, b), prodloužené u š. vrásčité (Dysdera longirostris, c, d), prohnuté š. Kollarovy (D. kollari, e, f) a zploštělé u druhu D. dubrovninnii (g, h) – boční pohled (a, c, e, g), čelní pohled (b, d, f, h). Orig. M. Řezáč
-
Taktiky uchopení stínek používané pavouky rodu Dysdera. Taktika kleště využívaná druhy s prodlouženými chelicerami (a), technika vidlička používaná druhy s prohnutými chelicerami (b) a klíč u druhů se zploštělými chelicerami (c). Orig. M. Řezáč
-
Evoluční výhoda strategií vidlička a klíč oproti taktice kleští. Tyto strategie nejsou omezeny velikostí stínky, pavouk tedy nemusí investovat do prodlužování chelicer. Orig. M. Řezáč
-
Pravděpodobná ekologická diverzifikace rodu Dysdera. Vznik potravní specializace na stejnonožce (a), opakovaný návrat k polyfagii na vulkanických ostrovech (b). Většina druhů zdokonalovala strategii kleště (c), opakovaný vznik strategie vidlička (d) a klíč (e). Orig. M. Řezáč
