Zlatá stoka na Třeboňsku je opředena mnoha bájemi vázajícími se k okolnostem jejího založení a vzniku. Aby také ne, vždyť 49 km dlouhý uměle vyhloubený kanál má po odečtení mlýnských stupňů převýšení jen 13 m, průměrný sklon je tedy neuvěřitelných necelých 30 cm na kilometr. To je hodnota hraničící s malým zázrakem, uvědomíme-li si, v jaké době byla založena a jakými technickými prostředky vyměřena. Pokud dnes hovoříme o energeticky čisté ekonomice, poskytuje třeboňský rybniční systém příklad trvalé udržitelnosti. Oproti klecovým chovům na rybích farmách by stávající hospodaření bylo docela ekologické, kdyby se oprostilo od prioritního důrazu na maximalizaci výnosu. Zlatá stoka představuje dílo mimořádného významu, ne nadarmo se celá soustava rybníků propojená systémem stok s hlavní osou podél Zlaté stoky ucházela o zápis do seznamu světového dědictví UNESCO. Přitom jde o dílo stavebně spíše jednoduché a oč je v krajině nenápadnější, o to je hospodářsky významnější.

O přírodovědně zajímavých lokalitách pojednává článek Putování po Zlaté stoce za přírodním dědictvím Třeboňska (Živa 2022, 2).

K dalšímu čtení v Živě

Osmdesát let Vladimíra Hanáka (2011, 2)

Použitá a citovaná literatura

HULE, Miroslav. Rybníkářství na Třeboňsku = historický průvodce. Třeboň: Carpio, 2003. ISBN 80-86434-00-1.

HULE, Miroslav. Rožmberkův Krčín a Krčínův Rožmberk. Třeboň: Carpio, 2004

HULE, Miroslav. Průvodce po rybnících, památkách a hospůdkách Třeboňska. Carpio, Třeboň, 2005.

CHODĚJOVSKÁ, Eva; SEMOTANOVÁ, Eva; ŠIMŮNEK, Robert. Historické krajiny Čech: Třeboňsko-Broumovsko-Praha. Historický ústav, 2015.

PAVELKOVÁ CHMELOVÁ, Renata, Jindřich FRAJER a Patrik NETOPIL. Historické rybníky České republiky: srovnání současnosti se stavem v 2. polovině 19. století. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, 2014. ISBN 978-80-87402-32-0.