Mt. Washington (1 917 m n. m.) je nejvyšším z 11 vrcholů Prezidentského masivu Bílých hor (White Mountains, New Hampshire, USA). Horský masiv se táhne v severojižním směru a podél hřebene se rozprostírá plochou nepříliš rozlehlá arktoalpínská tundra připomínající svým charakterem obdobné polohy ve středoevropských pohořích. Severní a zejména východní svahy jsou rozbrázděné několika rozlehlými kary a dalšími morfologickými projevy periglaciálního zvětrávání včetně přítomnosti mrazem tříděných polygonálních půd na vyfoukávaných deflačních plošinách. Arktoalpínská flóra zahrnuje řadu společných nebo příbuzných druhů a společenstev obdobných středoevropské, resp. skandinávské vegetaci.

Použitá a citovaná literatura

BLISS, Lawrence C. Alpine plant communities of the presidential range, New Hampshire. Ecology, 1963, 44.4: 678-697.
BLISS, Lawrence C. Alpine zone of the Presidential Range. 1963.BURT, Christopher C. Extreme weather: a guide & record book. WW Norton & Company, 2004.
CROW, Garrett E. New England's rare, threatened, and endangered plants. The Service, 1982.CROW, Garrett E.; STORKS, Irene M. Rare and endangered plants of New Hampshire: a phytogeographic viewpoint. Rhodora, 1980, 82.829: 173-189.GREY-WILSON, Christopher; BLAMEY, Marjorie; REISIGL, Herbert. Pareys Bergblumenbuch: wildblühende Pflanzen der Alpen, Pyrenäen, Apenninen, der skandinavischen und britischen Gebirge. Parey, 1980.
HARRIS, Stuart Kimball; LANGENHEIM, Jean H.; STEELE, Frederick L. AMC field guide to mountain flowers of New England. Appalachian Mountain Club Books, 1977.
HESSION John., MICHAUD Valerie. Wildflowers of the White Mountains. A Field Guide to New Hampshire’s Wildflowers, from Valley to Summit. Burlington: Huntington Graphics, 2003
JENÍK, Jan. Alpinská vegetace Krkonoš, Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku: teorie anemo-orografických systémů. Praha: ČSAV, 1961.
JENÍK, Jan. Evoluční jeviště sudetských karů. Biologické listy, 1983, 48.4: 241-248.
JENÍK, Jan. (1986): Dvojník Krkonoš. Krkonoše xx: 20-21.
LÖVE, Áskell; LÖVE, Doris. Cytotaxonomy of the alpine vascular plants of Mount Washington. Stud. Biol. Ser. 1966, 24: 1-74.SARDINERO, Santiago. Classification and ordination of plant communities along an altitudinal gradient on the Presidential Range, New Hampshire, USA. Plant Ecology, 2000, 148.1: 81-103.SLACK, Nancy G.; BELL, Allison Williams. Field Guide to the New England Alpine Summits. Boston: Appalachian Mountain Club Books, 2006.
STEELE, Frederic L. At timberline: a Nature Guide to the Mountains of the Northeast. Boston: Appalachian Mountain Club, 1982.
THOREAU Henry D. Mainské lesy. Praha a Litomyšl: Paseka, 2012.
ZLATNÍK, Alois a Anna KAVINOVÁ. Květiny a hory. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1966. Obrazové pomocné knihy.

Nomenklatura severoamerických druhů podle:
FERNALD M.L. (ed.): Gray’s Manual of Botany. Portland, Oregon: Dioscorides Press, 1991.

The highest summit of the Presidential Massif in the White Mountains (New Hampshire, USA) is Mt. Washington with its altitude of 1 917 m above sea level. A re­latively small area of arctoalpine tundra surrounding 11 peaks and the presence of frost-sorted polygonal soils on deflation platforms are similar to mountain habitats in the Czech Republic. The glacial cirques called ravines or gulfs together with other morphological and periglacial forms are located along the massif. The prevailing Arctic-Alpine flora and vegetation include a number of closely related species and similar communities common to Central and Nothern Europe.