Článek popisuje vody vznikající v důsledku těžby surovin. Jde o komplex mokřadů dynamicky vznikajících a zanikajících v průběhu těžby surovin, s měnícím se plošným rozsahem a někdy i průběžně přesunovaných. Vznikají v jámách po vytěženém materiálu u povrchové těžby, v lokálních depresích výsypek či odvalů nevyužitých materiálů, v depresích vzniklých propadáním nadloží po hlubinné těžbě nebo jako různé typy technologických nádrží. Po skončení těžby dochází ke stabilizaci rozsahu mokřadů, často však i k jejich likvidaci nebo naopak budování nových. Jejich vlastnosti se následně mění s probíhající sukcesí. V České republice jde o vysoké stovky až tisíce větších nádrží s celkovou plochou kolem 10 tisíc ha. Některé mají zajímavý až extrémní chemismus a někdy i zvláštní oživení. Často jsou po ukončení těžby zařazeny mezi chráněná území.
This article describes the bodies of water resulting from the extraction of raw materials. A complex of wetlands is dynamically created and destroyed during the process of raw material extraction, with a changing extent and sometimes constantly shifting. This is formed in pits left behind by opencast mining, in local depressions of spoil tips or spoil heaps, in depressions formed by subsidence due to overburdening after deep mining or as various types of technological reservoirs. After the end of mining, the extent of the wetlands is stabilised, but often they are destroyed or new ones are created. Their characteristics subsequently change with succession. In the Czech Republic there are hundreds to thousands of large reservoirs with a total area of about 10 000 ha. Some have interesting or even extreme chemistry and sometimes special communities of living organisms. Often they are declared protected areas after mining has stopped.
-
Štola Josef ve svahu lomu Medard se silně kyselou vodou (pH 3–4). Po levé straně pruh železitých usazenin vybraných z příkopu. Foto I. Přikryl
-
Mělké louže na Podkrušnohorské výsypce vzniklé sesedáním urovnané zeminy využívají k rozmnožování ropucha krátkonohá (Epidalea calamita) a r. zelená (Bufotes viridis). Foto I. Přikryl
-
Drobná louže v členitém povrchu evropsky významné lokality Pískovna Erika s pulci ropuchy zelené. Foto I. Přikryl
-
Drobný zatopený hnědouhelný lom (oprám) Karolína v Bžanech má i po desítkách let pod chemoklinou v hloubce 8 m hustší bezkyslíkatou vodu. Foto I. Přikryl
-
Mělká propadlina (pinka) Záhadná v předpolí lomu Jiří u Sokolova s krásně vyvinutým litorálním pásmem, nyní již zaniklá po přetěžení. Foto I. Přikryl
-
Rozsáhlá propadlina po těžbě uhlí stěnováním u Chomutova na tzv. Pražských polích, významná lokalita vodního ptactva. Foto I. Přikryl
-
Podkrušnohorský přivaděč u Vysoké Pece slouží k převodu vody z Ohře do Bíliny a též jako přeložka krušnohorských potoků. Je významnou bariérou v krajině. Foto I. Přikryl
-
Typický vzhled odvodňovacího příkopu na rekultivovaných výsypkách. Foto I. Přikryl
-
Nově vybudovaná rekultivační nádrž na výsypce, břehy opevněny makadamem. Foto I. Přikryl
-
Rekultivační nádrž s kyselou vodou 15 let po vybudování s rozsáhlým litorálním pásmem – kamyšník (Bolboschoenus), ostřice (Carex), rákos (Phragmites). Foto I. Přikryl
-
Suchý poldr na Střimické výsypce u Mostu. Na dně s drobnou trvalejší nádržkou vody, umožňující reprodukci obojživelníků a výskyt vodního hmyzu. Jde rovněž o lokalitu slanomilné vegetace. Foto I. Přikryl
-
Větší nádrž na vrcholu členité Hornojiřetínské výsypky. Foto I. Přikryl
-
Nádrž s rezavou důlní vodou vypadá na první pohled bez života, ale některé druhy zooplanktonu v ní celkem spokojeně žijí – buchanky (Cyclopidae), vířníci (Rotifera) i vodní hmyz. Foto I. Přikryl
-
Plaviště popílku Vřesová s rozsáhlými mělčinami je atraktivní lokalitou pro vodní ptáky díky bohaté potravní nabídce zooplanktonu – perlooček rodu Daphnia, i larev pakomárů rodu Chironomus. V některých letech se zde velmi úspěšně rozmnožují ropuchy krátkonohá a zelená. Foto I. Přikryl
-
Mělké nádrže vzniklé při těžbě materiálu na hráze plaviště popílku Vřesová patří k druhově nejbohatším lokalitám obojživelníků na Karlovarsku. Foto I. Přikryl
-
Drobnou retenční nádrž na dně velkolomu Čertovy schody využívá k reprodukci ropucha zelená. Foto I. Přikryl
-
Skrápěná stěna etáže ve velkolomu Čertovy schody s řasovými nárosty tvořenými převážně rozsivkami. Foto I. Přikryl
-
Stará pískovna u Cepu na Třeboňsku s několika mělkými nádržemi. Foto I. Přikryl
-
Mělká periodická a silně zasolená nádrž na Podkrušnohorské výsypce s halofilními organismy – vířníkem Hexarthra fennica a dvoukřídlými rodu břežnice (Ephydra) – bohužel již zaniklá. Foto I. Přikryl
-
Odvodňovací příkop z Podkrušnohorské výsypky s kaskádami pěnovců. Foto I. Přikryl
-
Odvodňovací příkop na Podkrušnohorské výsypce. Sražení pěnovců vytváří členitou a dynamickou podobu toků a umožňuje pestré oživení vodními organismy necelých 40 let po nasypání výsypky (průzkum kolektivu J. Schenkové z Masarykovy univerzity v Brně). Foto I. Přikryl
-
Na nerekultivovaném povrchu Radovesické výsypky u Bíliny vznikly stovky jezírek s vhodnými podmínkami pro obojživelníky a vodní hmyz. Foto I. Přikryl
-
Na Hornojiřetínské výsypce u Mostu vznikly rovněž stovky jezírek různé velikosti. Postupem času se jejich vlastnosti rozrůzňují a hostí odlišná společenstva. Foto I. Přikryl
-
Retenční nádrž v lomu Jiří na Sokolovsku. Nerušené prostředí a absence antropogenní eutrofizace umožňují výskyt poměrně pestrého zooplanktonu i přes značné množství železitých sraženin. Porosty vodních rostlin významně podporují biodiverzitu. Foto I. Přikryl
-
Vytěžený kamenolom Říka na Vsetínsku – VKP Německý lom. Malé vysychavé jezírko na dně je díky absenci ryb cenné pro rozmnožování obojživelníků. Foto I. Přikryl
-
Ve vytěžených kamenolomech ve Štěnovicích u Plzně vznikla skupina jezírek s čistou vodou. Foto I. Přikryl
-
V zatopeném čedičovém lomu u Jindřichovic na Sokolovsku se vyskytuje severská forma perloočky Bosmina coregoni (dosud i v NDOP vedená jako samostatný druh B. longispina), v minulosti u nás známá jen z šumavských jezer. Foto I. Přikryl
-
Nádrž v aktivně těženém kaolínovém lomu v Kaznějově vypadá velmi nepřírodně. Je však atraktivní pro některé vodní ptáky a je zde pro ně i dostatečná nabídka potravy – zooplankton a zoobentos. Foto I. Přikryl
-
Drobný starý zatopený kaolínový lom nedaleko předchozí lokality vypadá naopak velmi přirozeně, byť záměrně vysazené lekníny vnímá biolog na první pohled. Foto I. Přikryl
-
NPR Soos je cenná komplexem jezírek a mokřadů vzniklých po těžbě rašeliny, křemeliny a jílů. Foto I. Přikryl
-
Pěnovcový mokřad na Podkrušnohorské výsypce. Během necelých 25 let je vrstva pěnovce v některých místech silnější než metr. Podobné lokality na sokolovských výsypkách všude osídlují chrostíci Hydroptila taurica a Oxyethira falcata vázaní u nás jen na toto území. Foto I. Přikryl
-
Některé nádrže ovlivněné kyselými důlními vodami si nízké pH (2 – 4) uchovávají mnoho desítek let – nádrž u Křince u Duchcova. Foto I. Přikryl
-
Vodní nádrže na plochách po těžbě rašeliny mají tendenci k rychlému zarůstání a ztrátě vodní hladiny – NPR Červené blato. Foto I. Přikryl
-
Takzvaná protieutrofizační nádrž na napouštěcím kanálu jezera Milada významně vylepšovala kvalitu vody (pokles koncentrace fosforu, organických a nerozpuštěných látek a chlorofylu a) přitékající do prvního řízeně zatápěného povrchového hnědouhelného lomu Chabařovice. Foto I. Přikryl
-
Zatopený hnědouhelný lom Boží požehnání u Kynšperku. Od ukončení těžby ve 40. letech 20. století se v něm udržovala snížená hladina kvůli stabilitě železničního tělesa. Dvakrát ročně při jarním a podzimním promíchání způsobovaly rozpuštěné sloučeniny železa anoxii celého vodního sloupce. Po zpevnění železničního tělesa stoupla hladina v roce 2015 o 13 m a maximální hloubka vzrostla na 34 m, voda má průhlednost kolem 5 m a u hladiny je trvale prokysličená. Pod chemoklinou v hloubce 10 m je voda trvale bez kyslíku. Foto I. Přikryl
-
Vytěžený vápencový lom v Kurovicích na Kroměřížsku (PP Kurovický lom) je biotopem řady cenných organismů. Jezero je využíváno k rekreaci a je zarybněné. V oddělených okrajích nepřístupných pro ryby se rozmnožuje čolek velký a několik dalších druhů obojživelníků. Foto I. Přikryl
-
Zatopený hnědouhelný lom Benedikt na území města Most je intenzívně rekreačně využíván. Foto I. Přikryl
-
Nádrž na dně těžebny cihlářské hlíny v Krhové u Valašského Meziříčí během rekultivace, zbytek po dynamicky se měnícím komplexu vod během těžby. Vysoká koncentrace sodíku, vápníku, hořčíku a síranů. K zajímavým druhům zooplanktonu patří buchanka Tropocyclops prasinus a vířník Hexarthra fennica, preferující vody s vyšší alkalitou nebo zasolené. Foto I. Přikryl