ŽIVA

Rozhled v oboru veškeré přírody

  • Archiv
    • Ročníky Živy
    • Autoři
    • Monotematická čísla
    • Mimořádná čísla a publikace
    • Digitální knihovna
  • O Živě
    • Co je Živa
    • Redakční rada
    • Vydavatel
    • J. E. Purkyně
    • Ceny Živy
    • Výstavy Živy
  • Témata
    • Antropologie, biologie člověka
    • Botanika, fyziologie rostlin, pěstitelství
    • Ekologie, životní prostředí
    • Exkurze, vycházky do přírody
    • Galerie ilustrátorů
    • Hmyz, pavoukovci a ostatní bezobratlí
    • Jazykový koutek
    • K výuce
    • Měkkýši
    • Molekulární a evoluční biologie, imunologie, fyziologie a genetika
    • Molekulární a evoluční biologie, virologie, mikrobiologie, imunologie, fyziologie a genetika
    • Mykologie a lichenologie
    • Národní parky
    • Obecné články
    • Obojživelníci, plazi
    • Ostatní (nebiologické) obory a témata
    • Paleontologie, paleoekologie
    • Parazitologie
    • Ptáci
    • Recenze
    • Ryby, obojživelníci, plazi
    • Ryby, rybovití obratlovci
    • Savci
    • Virologie, mikrobiologie, protistologie
    • Výročí, osobnosti, historie biologie a přírodovědy
    • Zoologické zahrady, botanické zahrady a parky
    • Zprávy a zajímavosti
  • Aktuality
    • Aktuality
    • Kalendář akcí
  • Fotogalerie
  • Pro pedagogy a studenty
    • Úvodem
    • K výuce
    • Biologická olympiáda
    • Z archivu Živy
    • Z jiných zdrojů
  • Kontakt
    • Redakce
    • Tiráž a předplatné
    • Elektronické předplatné
    • Pro autory
    • Odkazy
    • Ochrana osobních údajů

Doplňující obrázky k článku Kost je živý orgán (str. 28–33)

  • Autor: Ondřej Naňka
  • Téma: K výuce /
  • Vyšlo v časopise Živa 1/2023 na straně XXVIII
  • Článek v PDF ke stažení

Obrazové přílohy

  • Chondrální osteogeneze. Schéma sledu stadií od chrupavčitého modelu až po vyrostlou kost (a–f). Chrupavčitý model s perichondrální kostní manžetou (a). Mineralizace chrupavkové matrix uprostřed diafýzy (b). Cévy vnikly do diafýzy (c), vznikla primární dřeňová dutina; endochondrální osifikace již proximálně a distálně vedla ke vzniku primární spongiózy (houbovité kostní dřeně). Epifýza je ještě chrupavčitá, s krevními cévami. Osifikace v diafýze pokročila proximálně i distálně (d) a začala již v proximální epifýze. Tento stav zhruba odpovídá stavu holenní kosti (tibii) člověka krátce po narození. Mezi epifýzou a diafýzou je zřetelně ohraničená chrupavčitá růstová ploténka (e). To odpovídá stavu tibie člověka až do ukončení růstu. Výřez v rámečku ukazuje podrobněji levé schéma na obr. 3. Kost po dokončení růstu (f), chrupavčitá růstová ploténka vymizela – růstová štěrbina je uzavřená. Kreslila R. Bošková
    Chondrální osteogeneze. Schéma sledu stadií od chrupavčitého modelu až po vyrostlou kost (a–f). Chrupavčitý model s perichondrální kostní manžetou (a). Mineralizace chrupavkové matrix  uprostřed diafýzy (b). Cévy vnikly do diafýzy (c), vznikla primární dřeňová dutina; endochondrální osifikace již proximálně a distálně vedla ke vzniku primární spongiózy (houbovité kostní dřeně).  Epifýza je ještě chrupavčitá, s krevními cévami. Osifikace v diafýze pokročila  proximálně i distálně (d) a začala již v proximální epifýze. Tento stav zhruba odpovídá stavu holenní kosti (tibii)  člověka krátce po narození. Mezi epifýzou a diafýzou je zřetelně ohraničená chrupavčitá růstová ploténka (e). To odpovídá stavu tibie člověka až do ukončení růstu. Výřez v rámečku ukazuje podrobněji levé schéma na obr. 3. Kost po dokončení  růstu (f), chrupavčitá růstová ploténka  vymizela – růstová štěrbina je uzavřená. Kreslila R. Bošková
  • Dvoustupňový model vaskularizace chrupavčitého základu kosti. a – zprvu jsou exprimovány vysoké hladiny růstového faktoru cévního endotelu (Vascular Endothelial Growth Factor, VEGF) v perichondriu a okolních tkáních; to stimuluje cévy k vrůstání do této oblasti; b – později je exprese VEGF v perichondriu snížena a začíná jeho exprese v centru chrupavčitého základu hypertrofickými chondrocyty; c – následně vysoká hladina VEGF v hypertrofické zóně růstové chrupavky přitahuje chondroklasty a osteoklasty a stimuluje vrůstání cév (v detailu na obr. 3); d – exprese VEGF přetrvává v hypertrofické zóně chrupavky i po vytvoření dřeňové dutiny. Blíže v textu. Upraveno podle: E. Zelzer a kol. (2002). Kreslila R. Bošková
    Dvoustupňový model vaskularizace chrupavčitého základu kosti. a – zprvu jsou exprimovány vysoké hladiny růstového faktoru cévního endotelu (Vascular Endothelial Growth Factor, VEGF) v perichondriu a okolních  tkáních; to stimuluje cévy k vrůstání  do této oblasti; b – později je exprese VEGF v perichondriu snížena a začíná jeho exprese v centru chrupavčitého základu hypertrofickými chondrocyty; c – následně vysoká hladina VEGF v hypertrofické zóně růstové chrupavky přitahuje chondroklasty a osteoklasty a stimuluje vrůstání cév (v detailu  na obr. 3); d – exprese VEGF přetrvává v hypertrofické zóně chrupavky i po vytvoření  dřeňové dutiny. Blíže v textu. Upraveno podle: E. Zelzer a kol. (2002). Kreslila R. Bošková
  • Schéma růstové ploténky. Jen každé třetí podélné septum se změní v kostní trámeček, ostatní jsou odbourána osteoklasty. Šedé šipky – směr pronikání krevních cév a makrofágů. Černé šipky – směr postupu fronty proliferace. Vpravo (b, výřez odpovídající černému rámečku na obr. a) – hypertrofické chondrocyty (chc), longitudinální a transverzální septa (L, T), makrofágy (Mf). Kličky krevních cév, migrační výběžky (*). Podle: R. Lüllmann-Rauch (Histologie, 2009, česky 2012). Kreslila R. Bošková
    Schéma růstové ploténky. Jen každé třetí podélné septum se změní v kostní trámeček, ostatní jsou odbourána osteoklasty. Šedé šipky – směr pronikání krevních cév a makrofágů. Černé šipky – směr postupu fronty proliferace. Vpravo (b, výřez odpovídající černému rámečku na obr. a) – hypertrofické chondrocyty (chc), longitudinální a transverzální septa (L, T), makrofágy (Mf). Kličky krevních cév, migrační výběžky (*). Podle: R. Lüllmann-Rauch (Histologie, 2009, česky 2012). Kreslila R. Bošková
  • Kostní tkáň se vyskytuje ve formě kompaktní a trámčité kosti. Kompaktní kost tvoří povrch a je tvořena lamelami. Povrchové lamely jsou uspořádány paralelně, většina lamel je však uspořádána koncentricky v Haversův systém (osteon), v němž lamely obklopují centrální (Haversův) kanálek s cévami a nervy. Mezi osteony jsou zbytky lamel starších osteonů. Vnitřek kosti je vyplněn trámčitou kostí. 1 – periost (okostice), 2 – periostální cévy, 3 – kompaktní kost, 4 – osteon tvořený koncentrickými lamelami, 5 – cévy v Haversově kanálku uvnitř osteonu, 6 – houbovitá kost. Podle: M. Grim a kol. Základy anatomie 1. Obecná anatomie a pohybový systém (Galén, Praha 2019), použito s laskavým svolením
    Kostní tkáň se vyskytuje ve formě kompaktní a trámčité kosti. Kompaktní kost tvoří povrch a je tvořena lamelami. Povrchové lamely jsou uspořádány  paralelně, většina lamel je však uspořádána koncentricky v Haversův systém (osteon), v němž lamely obklopují  centrální (Haversův) kanálek s cévami a nervy. Mezi osteony jsou zbytky lamel starších osteonů. Vnitřek kosti je vyplněn trámčitou kostí. 1 – periost (okostice),  2 – periostální cévy, 3 – kompaktní kost, 4 – osteon tvořený koncentrickými  lamelami, 5 – cévy v Haversově kanálku uvnitř osteonu, 6 – houbovitá kost.  Podle: M. Grim a kol. Základy anatomie 1. Obecná anatomie a pohybový systém (Galén, Praha 2019),  použito s laskavým svolením

Aktuality Navštivte nás na Instagramu Navštivte nás na Facebooku

Číslo Živy 1/2023 vyšlo ve čtvrtek 9. února. Přináší článek o celogenomových duplikacích u předků obratlovců a jejich významu, dozvíte se o invazi vřeckovýtrusné houby kloubnatky smrkové a jaká z toho plynou poučení nebo jaké jsou záchranné aktivity pro vstavač kukačku ve východních Čechách, o forézii štírků, o existenci anomálie ve zbarvení a variability kresby u některých evropských užovek, o chovu lemura katy v zoo, z rubriky k Výuce pak, že kost je živý orgán. Na vycházku se můžete vydat do kraje malířů a basníků do okolí řeky Svratky.

... více aktualit ...

Předplatné Živy

Cena ročního předplatného
od čísla 1/2019 je 354 Kč
za šest čísel Živy (tedy 59 Kč za jedno číslo).
Dvouleté předplatné je zrušeno.
Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.

Co je to Živa?

Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů a zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky.
Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Poslední řada vychází nepřetržitě od roku 1953.


Logo Nakladatelství Academia
Logo Webarchiv

Logo Akademie věd České republiky
Logo Střediska společných činností AV ČR

© 2023 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.

Používáme cookies za účelem poskytování funkcí pro zlepšení uživatelského prostředí – používáme funkce zobrazování videoobsahu a analýzy návštěvnosti stránek. Cookies používáme na základě vašeho souhlasu, který vyjadřujete nastavením svého internetového prohlížeče tak, že ukládání těchto cookies umožňuje. Pokud si přejete svůj souhlas s používáním těchto cookies odvolat, proveďte prosím příslušné nastavení vašeho internetového prohlížeče.