Sekundární sukcese na opuštěných polích (úhorech) je leckde významným krajinotvorným procesem. Nejvíce polí se u nás přestalo využívat po vyhnání Němců z pohraničí a po spuštění železné opony v hraničním pásmu. Mnoho především malých, živinami chudých, hůře dostupných nebo jinak obtížněji obdělávatelných polí bylo ponecháváno ladem jak v době komunistické diktatury, tak i poté, zejména v 90. letech 20. století po rozpadu socialistických zemědělských družstev a státních statků. Vstupem do Evropské unie a tím nastartovaným větším tokem dotací do zemědělství se některé z těchto ploch začaly opět obdělávat. Do určité míry podobně tomu bylo i na území Českého krasu. Tímto územím se zabývala řada výzkumníků z pražské Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a zájem vyvrcholil v 70. a 80. letech minulého století velkým mezioborovým projektem výzkumu sukcese na opuštěných polích. Článek shrnuje výsledky téměř 50 let výzkumu sukcese na opuštěných polích v Českém krasu.
K dalšímu čtení v Živě
K 75. narozeninám Marcela (Marka) Rejmánka (2021, 5)
Citovaná a použitá literatura:
CRAMER, Viki A., et al. (ed.). Old fields: dynamics and restoration of abandoned farmland. Washington, DC: Island Press, 2007.
JÍROVÁ, Alena; KLAUDISOVÁ, Alexandra; PRACH, Karel. Spontaneous restoration of target vegetation in old‐fields in a central E uropean landscape: a repeated analysis after three decades. Applied Vegetation Science, 2012, 15.2: 245-252.
OSBORNOVÁ, Jana, et al. (ed.). Succession in abandoned fields: studies in Central Bohemia, Czechoslovakia. Dordrecht: Kluwer Academic Publishers, Geobotany, 15. ISBN 0-7923-0401-2.
PRACH, Karel; PYŠEK, Petr; ŠMILAUER, Petr. Prediction of vegetation succession in human‐disturbed habitats using an expert system. Restoration Ecology, 1999, 7.1: 15-23.
PRACH, Karel; LEPŠ, Jan; REJMÁNEK, Marcel. Old field succession in central Europe: local and regional patterns. Old fields: dynamics and restoration of abandoned farmland, 2007, 180-201.
An intensive multidisciplinary research project was conducted in the second half of the 1970s and the first half of the 1980s, and the successional vegetation has been extensively observed since that time. Three particular successional series were roughly distinguished: dry – running towards steppe-like communities with scattered shrubs; mesic – after some two decades approaching close woodland; and wet – arrested after three decades in the reed bed stage. Some of the oldest abandoned fields (about 100 years old) are already similar in their species composition to the natural woodland vegetation in the area.
-
Úsek krajiny západně od slavné Kubrychtovy boudy nedaleko Srbska v Českém krasu – v r. 1951. Letecký měřický snímek 1951 – Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad Dobruška © Ministerstvo obrany ČR
-
Úsek rajiny západně od slavné Kubrychtovy boudy nedaleko Srbska v Českém krasu – v r. 2020. Expanze dřevin do opuštěných polí, luk a pastvin je zřejmá. Letecký měřický snímek 2021 – Český úřad zeměměřický a katastrální.
-
Nepřímá gradientová analýza (DCA) fytocenologických snímků z většího množství opuštěných polí rozdělených podle půdní vlhkosti do tří dílčích řad. Elipsa uprostřed spojuje plevele společné pro iniciální stadia. Šipky spojují iniciální (počáteční), mladá, střední, pozdní a stará sukcesní stadia a barevná dvojciferná čísla u jednotlivých řad odpovídají věku nejstarších trvale sledovaných sukcesních stadií. Vyneseny jsou významné druhy (jejich přehled i s latinskými jmény uvádíme v pdf souboru níže pod obrazovou galerií). Pro stručné vysvětlení metody viz graf s výsledky mnohorozměrné analýzy fytocenologických snímků. Upraveno podle: K. Prach a kol. (2007)
-
Příklad sukcesního stadia na opuštěných polích v Českém krasu: iniciální plevelové stadium prvním rokem po opuštění pole tvořené převážně jednoletými pleveli. pole na Chlumu u Srbska, kde byla pastva uplatněna jako součást managementu lokality v gesci Správy CHKO Český kras. Foto K. Prach
-
Příklad sukcesního stadia na opuštěných polích v Českém krasu: mladé stadium (čtyři roky) s dominancí vytrvalých plevelů, v tomto případě pýru plazivého (Elymus repens). Foto K. Prach
-
Příklad sukcesního stadia na opuštěných polích v Českém krasu: typické keřové stadium mezické řady s dominancí hlohů (Crataegus spp.), které vytrvává několik desetiletí. Foto K. Prach
-
Příklad sukcesního stadia na opuštěných polích v Českém krasu: pokročilejší stadium mezické řady s převahou javoru babyky (Acer campestre). Foto K. Prach
-
Příklad sukcesního stadia na opuštěných polích v Českém krasu: nejstarší (ca 100 let) stadium suché řady. Foto K. Prach
-
Příklady sukcesních stadií na opuštěných polích v Českém krasu: starší (ca 40 let) stadium vlhké řady s dominancí rákosu obecného (Phragmites australis). Foto K. Prach
-
Výsledky mnohorozměrné analýzy fytocenologických snímků stejných opuštěných polí pořízených v rozpětí téměř pěti desetiletí. Snímky z jednotlivých období jsou ohraničeny tzv. obálkami a porovnány se snímky z přirozené lesní vegetace v Českém krasu (získány z České národní fytocenologické databáze). Tato metoda mnohorozměrné statistiky uspořádává, stručně řečeno, vzorky (zde fytocenologické snímky) tak, že ty, co jsou si svým druhovým složením nejpodobnější, leží u sebe, a naopak ty nejméně si podobné nejdále. Variabilitu lze pak interpretovat proložením faktorů prostředí, jako je v tomto případě sukcesní stáří zvětšující se podél osy x. Data z r. 1975 pocházejí od A. Klaudisové, 2008–10 od A. Jírové a K. Pracha a z r. 2019 od J. Pracha a K. Pracha. Orig. K. Vítovcová
-
Kozy jsou ideálními zvířaty pro omezování dřevin. Pastva ovcí a koz účinně blokuje expanzi konkurenčně silných trav a dřevin. Okraj opuštěného pole na Chlumu u Srbska, kde byla pastva uplatněna jako součást managementu lokality v gesci Správy CHKO Český kras. Foto K. Prach