Velký význam lovu, resp. myslivosti ve středověku a novověku je obecně dobře znám. Globální pohled dnešní doby na les a myslivost však často opomíjí lokální stránku věci. Právě to bylo hlavním motivem pro sepsání článku, který usiluje o poodhalení nepříliš vzdálené minulosti, mající dopad na současnou podobu lesa a krajiny. Prozkoumejme tedy oblast východní Moravy, Hostýnské vrchy a jejich podhůří, kde se ještě v 19. století nacházely tři obory. Co o nich víme a jak ovlivnily současný region? Barevné mapy k tomuto článku jsou uvedeny na str. 104 této Živy.
Zaniklé obory východní Moravy: zapomenutá místa myslivosti 18. a 19. století
- Autor: Petr Dujka
- Téma: Ekologie, životní prostředí / Ecology, Environment
- Vyšlo v časopise Živa 2/2023 na straně LXXV
Obrazové přílohy
-
Dnešní stav krajiny v místech, kde se nacházela obora Dolní Roveň, z ptačí perspektivy. Pohled na zbytky dubové aleje uprostřed snímku, jejíž polohu lze vymezit jako spojnici bodů A a B na obr. 1 uvedeném v tomto čísle na str. 104. Fotografie pochází z r. 2021. Foto P. Dujka
-
Současná krajina v místech obory Dolní Roveň. Pohled na břehové porosty potoka Židelná. Fotografie pochází z r. 2021. Foto P. Dujka
-
Obora Dolní Roveň. Digitalizovaná mapa podle indikační skici Lukovečka z r. 1829 na podkladě současné ortofotomapy a parcelní kresby. Digitalizované mapy jsou základem pro lepší porozumění uspořádání dnešní krajiny. A – střed obory, B – hlavní vstup (spojnici mezi body A a B tvořila dubová alej, blíže obr. 1 v kulérové příloze na str. LXXV), C – hájenka Hadovna, poblíž které byl vstup pro myslivecký personál, D – oborní plot, E – západní louka, F – východní louka, G – lovecký pavilon Zámeček, H – jižní louka, I – původní koryto potoka Židelná. Orig. P. Dujka, upraveno podle: M. Ticháček (2004) a Moravský zemský archiv (MZA, 2021)
-
ižní část lukovské obory na indikační skice Lukova z r. 1829 zachycuje: A – hlavní vstup, B – zaniklý rybník nad Horním mlýnem, C – rybník Bezedník, D – znázornění úseku oplocení s kamennými sloupky (blíže obr. 3 na str. LXXVI), E – oplocení na dřevěných kůlech. Šedá barva značí les, zelená louky a okrová ornou půdu. Orig. P. Dujka, upraveno podle MZA (2021)
-
Kamenná patka se čtvercovým otvorem (30 × 30 cm) nalezená při terénním průzkumu v blízkosti zaniklé samoty Růžová v bývalé oboře Lukov. Foto P. Dujka
-
Obora Liptál podle císařských povinných otisků katastrálních map z r. 1829. A – hlavní vstup, B – hájenka Obora, C – oborní plot, D – ústřední louka, E – políčko pro zvěř, F – jižní louka, G – průseky. Historická ortofotomapa, 50. léta 20. století. Orig. P. Dujka, upraveno podle: Moravský zemský archiv (2021) a Ústřední archiv zeměměřictví a katastru (2021)
-
Stav lesních porostů v místech bývalé obory v Liptále r. 2021. V podzimním aspektu lze v levé části snímku rozeznat tzv. kaštany koňské, tedy jírovce maďaly (Aesculus hippocastanum), vysazované v oboře ke zvýšení úživnosti pro zvěř. Foto P. Dujka
Předplatné Živy
Cena ročního předplatného
od čísla 1/2019 je 354 Kč za šest čísel Živy (tedy 59 Kč za jedno číslo).
Dvouleté předplatné je zrušeno.
Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.
Co je to Živa?
Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů a zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky.
Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Poslední řada vychází nepřetržitě od roku 1953.
© 2024 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.