Lesní požáry jsou s postupující klimatickou změnou stále běžnější i u nás. Přestože jde nepochybně o problém, neměli bychom ale zapomínat, že oheň býval běžnou součástí disturbančního režimu ve většině Evropy. Tento článek nabízí krátkou exkurzi do lesů, v nichž oheň stále hraje důležitou roli. Ukazuje, že oheň často vytváří biologicky velmi cenná stanoviště a jeho návrat tak pro mnoho ohrožených částí naší přírody může znamenat spíše naději než problém.
As climate change advances, forest fires are coming to Central Europe. This certainly poses a problem. We should not forget, however, that until recently fires were an integral part of many wooded ecosystems in the region. In this article we visit several fire-affected forested places in the Palaearctic region to learn about the potential effects of fire on the biota of Central Europe.
-
Břízy oheň podporují, i když je to může stát život. Uvolňuje prostor, který dokážou rychle obsadit. Povrchová tenká borka našich bříz je proto extrémně hořlavá, ale odlupuje se a odpadává. Bříza dahurijská (Betula dahurica) z východní Asie si ji drží na kmeni v mnoha dobře provzdušněných vrstvách. I za deště proto vzplane jako politá petrolejem. Foto L. Čížek
-
Požářiště v údolí řeky Ťuň na Altaji. Korunový požár zapojeného jehličnatého lesa přežilo jen málo stromů, oheň tak otevřel prostor pro světlomilné organismy. Foto L. Čížek
-
Z lesních požárů profitují druhy, které oheň k životu potřebují, i ty, které potřebují místa bez stromů, jaká jim může zajistit oheň, pastva nebo třeba pojezdy těžké techniky. Sibiřský svižník Cicindela coerulea nitida. Foto L. Čížek
-
Náš největší čmelák, čmelák obrovský (Bombus fragrans), v ČR bohužel vyhynul. Potřebuje stepi, najdeme ho v Maďarsku a dále na východní Ukrajině a v Rusku. V lesostepích Uralu je na jaře docela běžný. A co má společného s požáry? Inu, není stepi bez ohně. Foto D. Hauck
-
Uvolněný prostor a spousty mrtvého dřeva dočasně obsadily světlomilné a saproxylické organismy. Oheň je pro ně požehnáním, dramaticky naroste jejich početnost, což jim umožní najít podobné místo i daleko, nebo počkat, než se objeví příležitost někde poblíž. Foto L. Čížek
-
Na vyprahlé pastvině nad řekou Argut na ruském Altaji pastva chrání jalovec před ohněm, ten zase před pastvou chrání odrůstající smrky. Odvděčí se mu tím, že ho zastíní a zahubí. Foto L. Čížek
-
Intenzivní požár lesostepi na Urale zničil většinu stromů, nad zemí přežilo nemnoho starých bříz a dubů. Většina stromů ale přežila pod zemí a zejména duby začaly rychle obrážet. Foto L. Drag
-
Silná borka korkovníku amurského (Phellodendron amurense) chrání kmeny tohoto stromu před účinky ohně. Foto L. Čížek
-
Bulty, trsy ostřic, ohořelé během suché zimy poblíž Vladivostoku. Bažina se naplní, až se oteplí a začne pršet. Foto L. Čížek
-
Při stejném požáru shořela i většina hrabanky v nedalekém lese. Na návětrné straně oheň poškodil i báze polykormonu dubu mongolského (Quercus mongolica). Z takových poranění časem vzniknou přízemní dutiny. Foto L. Čížek
-
Lesní půda je po zimním požáru prakticky holá. Geofyty ale rostou, jako by se nic nestalo. Vladivostok. Foto L. Čížek
-
Bučiny hoří špatně, ale když se chce… Bukem zarostlá pastvina v pohoří Velebit shořela a zase slouží ovcím a kravám a je jedním z biologicky nejbohatších míst této části Velebitu. Foto L. Čížek
-
Lesák Cucujus haematodes u nás žije na poslední lokalitě v pralese Mionší, na Sibiři je však zcela běžný zejména na požářištích. Oheň totiž mnohem více mrtvého dřeva vytvoří, než spálí. Foto L. Čížek
-
Přízemní dutina v kmeni dubu mongolského je výsledkem opakovaného poškození báze stromu ohněm. Foto L. Čížek
-
Zbavena konkurence i spadaného listí roste violka Viola orientalis na spáleništi poblíž Vladivostoku. Foto L. Čížek
-
Východoasijský kozlíček Eutetrapha sedecimpunctata na požářištích využívá množství mrtvého dřeva. Foto Z. Hanč