Suchozemští plži jsou příslovečně pomalí a nemohou tedy před požáry utéci. Existuje však řada dokladů jejich přežívání, zejména mimo epicentra hořící středozemské vegetace. Jejich společenstva se dokážou vrátit do původního stavu stejně rychle jako zdejší vegetace. Napomáhá tomu jejich estivace, ale i skrytý způsob života.
Citovaná a použitá literatura
HYLANDER, Kristoffer. The response of land snail assemblages below aspens to forest fire and clear-cutting in Fennoscandian boreal forests. Forest Ecology and Management, 2011, 261.11: 1811-1819.
KISS, Laurence; MAGNIN, Frédéric. High resilience of Mediterranean land snail communities to wildfires. Biodiversity & Conservation, 2006, 15: 2925-2944.
PUIG-GIRONÈS, Roger; SANTOS, Xavier; BROS, Vicenç. Long-interval effects of wildfires on the functional diversity of land snails. Science of the Total Environment, 2023a, 876: 162677.
PUIG-GIRONÈS, Roger; SANTOS, Xavier; BROS, Vicenç. Temporal differences in snail diversity responses to wildfires and salvage logging. Environmental Conservation, 2023b, 50.1: 40-49.
SANTOS, Xavier; BROS, Vicenç; MIÑO, Àngel. Recolonization of a burned Mediterranean area by terrestrial gastropods. Biodiversity and Conservation, 2009, 18: 3153-3165.
Land snails are proverbially slow and therefore cannot escape from fires. However, there is some evidence of their survival, especially outside the epicenters of burning Mediterranean vegetation. Snail communities can return to their original state as quickly as the local vegetation. This is helped both by their estivation and hidden way of life.
-
Přestože jsou suchozemští plži příslovečně pomalí a nemohou před požárem utéct, mají řadu možností, jak jej přežít. Může tomu napomoci i estivace v suchém létě, tedy v době nejčastějších požárů. Foto J. Simonová
-
Dřeviny středozemské macchie jsou bohaté na silice a rychle ohoří, ale jejich kořeny zůstanou neporušené. Již rok po požáru začínají znovu obrážet, jak je vidět na příkladu trnovce Kristova (Paliurus spina-christi). Foto L. Juřičková
-
Také duby cesmínovité (Quercus ilex) rychle regenerují a již po třech letech (na tomto snímku) vytvoří mikroklima vhodné pro růst dalších rostlin, zde ostružiníku středozemského (Rubus ulmifolius), ale i pro život suchozemských plžů. Foto L. Juřičková
-
Porosty borovice halepské (Pinus halepensis) regenerují pomalu a dlouho, což rychlé obnově měkkýších společenstev nepřispívá, protože krajina plošně vysychá. Foto L. Juřičková
-
V krasových závrtech je spousta prostorů, kam mohou plži zalézt a požár bezpečně přežít. Navíc tak snadno neprohoří. Foto L. Juřičková
-
Skalní plži zvládají středozemské požáry nejlépe. Už rok po požáru nacházíme na skalách třeba bohaté populace závornatek Medora almissana. Foto L. Juřičková
-
Jarní vypalování mezí a pastvin je na Balkáně běžné. Většinou je menšího rozsahu a shoří při něm jen suchá tráva. Foto L. Juřičková
-
V Bosně jsme hledali hlemýždě pruhované (Helix thessalica) kvůli studiu genetické diverzity. Ukázalo se, že ve spálené trávě jsou dobře vidět, a přestože leželi na povrchu půdy a prošli tedy požárem, díky zimnímu víčku prakticky všichni požár přežili. Mrtví byli jen jedinci přímo uprostřed spáleniště. Foto J. Simonová
-
V Bosně jsme hledali hlemýždě pruhované (Helix thessalica) kvůli studiu genetické diverzity. Ukázalo se, že ve spálené trávě jsou dobře vidět, a přestože leželi na povrchu půdy a prošli tedy požárem, díky zimnímu víčku prakticky všichni požár přežili. Mrtví byli jen jedinci přímo uprostřed spáleniště. Foto J. Simonová
-
V Bosně jsme hledali hlemýždě pruhované (Helix thessalica) kvůli studiu genetické diverzity. Ukázalo se, že ve spálené trávě jsou dobře vidět, a přestože leželi na povrchu půdy a prošli tedy požárem, díky zimnímu víčku prakticky všichni požár přežili. Mrtví byli jen jedinci přímo uprostřed spáleniště. Foto J. Simonová