Žárové zemědělství (slash-and-burn agriculture) je metoda spočívající v kácení a vypalování lesního porostu za účelem vytvoření zemědělsky obhospodařovaného pozemku zvaného žďár. Zemědělství typu slash-and-burn je často používáno pěstiteli okopanin v tropických lesích v různých částech světa, pro pastvu zvířat v Jižní a Střední Americe a pěstiteli suché rýže v zalesněných horských oblastech jihovýchodní Asie. Celý systém je cyklický, značně extenzivní a vyžaduje poměrně velké plochy lesa. Oheň se však používal v lese rozličnými způsoby. Dánský historik Axel Steensberg, specialista na agrární techniky, popsal praktiky vypalování lesního porostu na všech kontinentech. Steensberg používá (pro téměř totéž jako žárové zemědělství) termín fire-clearance husbandry, což bychom mohli volně přeložit jako zbavování pozemku stromové vegetace pomocí ohně nebo zkráceně hospodaření pomocí ohně. Hlavní rozdíl mezi žárovým zemědělstvím (tak jak je chápáno v učebnicích dějepisu nebo provozováno v tropech) a hospodaření pomocí ohně je v tom, že pokud je pozemek využit k pěstování plodin, je to vždy jen doplněk k permanentně obdělávaným polím, situovaným v blízkosti vesnic. Někdy byla jeho účelem např. obnova lesa, kdy výnos obilí byl podružný, nebo vytváření nových pastvin. Zpravidla byly využívány nejchudší půdy, které neměly jiné zemědělské využití.

Citovaná a použitá literatura

BAUM, Tilman, et al. “Slash and burn” or “weed and manure”? A modelling approach to explore hypotheses of late Neolithic crop cultivation in pre-alpine wetland sites. Vegetation History and Archaeobotany, 2016, 25: 611-627. Dostupné z: doi: 10.1007/s00334-016-0583-x

BOGAARD, Amy. Neolithic farming in central Europe: an archaeobotanical study of crop husbandry practices. Psychology Press, 2004.

BRITANNICA, The Editors of Encyclopaedia. "slash-and-burn agriculture". Encyclopedia Britannica, https://www.britannica.com/topic/slash-and-burn-agriculture

DRESLEROVÁ, Dagmar. Human response to potential robust climate change around 5500 cal BP in the territory of Bohemia (the Czech Republic). Interdisciplinaria Archaeologica Natural Sciences in Archaeology, 2012, 3.1: 43-55.

DRESLEROVÁ, Dagmar, et al. Maintaining soil productivity as the key factor in European prehistoric and Medieval farming. Journal of Archaeological Science: Reports, 2021, 35: 102633. Dostupné z: doi: https://doi.org/10.1016/j.jasrep.2020.102633

ECKMEIER, Eileen; GERLACH, Renate. Brandexperimente zur prähistorischen Brandwirtchaft im Rheinland. Archäologie im Rheinland, 2008, 56-58.

ECKMEIER, Eileen, et al. Pedogenesis of chernozems in Central Europe—a review. Geoderma, 2007, 139.3-4: 288-299.

GERLACH, Renate, et al. Prehistoric alteration of soil in the Lower Rhine Basin, Northwest Germany—archaeological, 14C and geochemical evidence. Geoderma, 2006, 136.1-2: 38-50.

CHILDE, V. Gordon. The Danube in prehistory. Oxford: University Press, 1929.

CHILDE, V. Gordon. What Happened in History. Penguin Book Ltd, 1942–v českém překladu CHILDE, V. Gordon. Na prahu dějin. Přeložil Vladimír ŠPINKA. Malá moderní encyklopedie. Praha: Orbis, 1966.

PEŠKE, L. Žárové zemědělství z hlediska koloběhu dusíku, fosforu a draslíku v půdě a rychlosti jejich vyčerpání – Das Brandwirtschaftssystem aus der Sicht des NPK-Kreislaufs im Boden und dessen Erschöpfung. Archeologické rozhledy, 1987, 39.3: 317-332.

PEŠOUT, Pavel. Řízené vypalování porostů. Ochrana přírody, 2016, 5: 13-15.

PEŠOUT, Pavel. Legalizace vypalování porostů v ČR. Ochrana přírody, 2021, 6: 22-23.

POKORNÝ, Petr, et al. Mid-Holocene bottleneck for central European dry grasslands: did steppe survive the forest optimum in northern Bohemia, Czech Republic?. The Holocene, 2015, 25.4: 716-726. Dostupné z DOI: https://doi.org/10.1177/0959683614566218

RÖSCH, Manfred, et al. Late neolithic agriculture in temperate europe—a long-term experimental approach. Land, 2017, 6.1: 11. Dostupné z DOI: https://doi.org/10.3390/land6010011

SOUDSKÝ, Bohumil. Bylany, osada nejstarších zemědělců z mladší doby kamenné. Památníky naší minulosti. Praha: Academia, 1966.

STEENSBERG, Axel. Fire-clearance husbandry: traditional techniques throughout the world. 1993. Herning: Paul Kristensen; ISBN 87-7468-366-7

Slash-and-burn agriculture is a way of creating a swidden field by chopping and burning plants in a forest or woodland. It is frequently associated with cyclical shifting agriculture. Axel Steensberg, a Danish historian and agrarian specialist, used the term fire-clearance husbandry to describe traditional tactics of burning down trees to help produce crops or regenerate vegetation. Steensberg gathered evidence of land clearing by fire from all around the world. The main difference between traditional views on slash and burn as the primary type of primitive agriculture at the beginning of Neolithic farming and clearance husbandry is that the latter type of crop cultivation is always secondary to the primary arable farming in the fields near the villages. Cereal agriculture in the swiddens is sometimes only supplementary to the planting of tree seedlings. There are several methods for managing vegetation by means of fire, some of which are discussed in this contribution. Permanent (garden) cultivation is more likely to have been the primary form of crop husbandry since the beginning of agriculture in the Neolithic. Aside from initial forest/shrub removal at the start of cultivation, landscape burning may have had different objectives than slash and burn. The above-mentioned statement is supported by scant evidence from the Czech Republic. Clearance husbandry techniques in Europe came to an end in the early 20th century. Only a few European countries, such as the United Kingdom and Estonia, allow controlled burning of grassland, heathland, and chosen areas of forest to restore forest dynamics, improve spatial and species composition, and establish new habitats. Any type of plant burning, even controlled burning for ecological objectives, is illegal in the Czech Republic.