Od jejího popsání v roce 1999 bylo bakterii z rodu Sodalis věnováno hodně výzkumu. Může za to nevšední prostředí, které obývá – donedávna jsme ji nacházeli jen jako striktního symbionta hmyzu. Uvnitř hmyzího těla se specializovala na vykonávání několika funkcí a ty nepotřebné u ní zanikly, což se projevilo např. redukovaným genomem. Od roku 2012 jsou však tyto bakterie nalézány také jako volně žijící v půdě nebo v rostlinných pletivech. Jak vypadá u volně žijících zástupců rodu genová výbava a co nám může prozradit o evoluci celé dnes již bakteriální skupiny?
K dalšímu čtení v Živě
Symbiózy a horizontální přenos genů aneb Když si organismy „kradou“ geny (2018, 3)
Nutriční symbiózy hmyzu (2018, 3: 120)
Nutriční symbiózy hmyzu (2018, 3: LXXIII)
Citovaná a použitá literatura
CLAYTON, Adam L., et al. A novel human-infection-derived bacterium provides insights into the evolutionary origins of mutualistic insect–bacterial symbioses. PLoS genetics, 2012, 8.11: e1002990.
HUSNÍK, Filip. Nutriční symbiózy hmyzu. Živa 2018, 3 (117–120).
CHRUDIMSKÝ, Tomáš, et al. Candidatus Sodalis melophagi sp. nov.: phylogenetically independent comparative model to the tsetse fly symbiont Sodalis glossinidius.
PLoS One, 2012, 7.7: e40354. dostupné on-line
https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0040354
TLÁSKAL, Vojtěch, et al. Ecological divergence within the enterobacterial genus Sodalis: from insect symbionts to inhabitants of decomposing deadwood. Frontiers in Microbiology, 2021, 12: 668644.
YONG, Ed. Obsahuji davy: o mikrobech v nás, kolem nás a o jejich fascinujícím vlivu na náš život. Pod povrchem. V Brně: Jan Melvil Publishing, 2017. ISBN 978-80-7555-027-9.
KAHL, Tiemo, et al. Wood decay rates of 13 temperate tree species in relation to wood properties, enzyme activities and organismic diversities. Forest Ecology and Management, 2017, 391: 86-95.
Since its first description in 1999, much research has been devoted to the bacterium from the genus Sodalis. This is due to the unusual habitat of this bacterium, as it is a strict symbiont of insects. Inside the insect body, the bacterium has specialised in performing several functions and has lost the unnecessary ones, as reflected, for example, by its reduced genome. Surprisingly, some representatives of Sodalis are living freely in the environment. What does the genetic makeup of free-living representatives look like and what can it tell us about the evolution of this bacterial genus?
-
Morfologie a struktura bakterie Candidatus Sodalis melophagi (Candidatus – nebyla kultivována v čisté kultuře). Byla nalezena jako symbiont kloše ovčího (Melophagus ovinus) z řádu dvoukřídlí (Diptera) a popsána českým týmem vědců v r. 2012. Jde o bakterii v raném/středním stadiu přechodu k symbióze, což autoři doložili její schopností žít v buněčné kultuře hmyzu i v bezbuněčném médiu. Může představovat další článek v evolučním řetězci přechodu bakterií od volně žijících zástupců k hmyzím symbiontům. Genom této bakterie obsahuje geny sekrečního systému 3 a lze se domnívat, že podle nich syntetizované proteiny přispívají k průniku bakterie do tkání hostitele. Kloš ovčí obsahuje kromě C. S. melophagi i bakteriálního symbionta z rodu Arsenophonus. In vitro kultura buněk (Nomarského kontrast). Foto F. Husník, převzato z T. Chrudimský a kol. (PLoS ONE 2012, 7.7: e40354) v souladu s podmínkami použití
-
Morfologie a struktura bakterie Candidatus Sodalis melophagi (Candidatus – nebyla kultivována v čisté kultuře). Byla nalezena jako symbiont kloše ovčího (Melophagus ovinus) z řádu dvoukřídlí (Diptera) a popsána českým týmem vědců v r. 2012. Kloš ovčí obsahuje kromě C. S. melophagi i bakteriálního symbionta z rodu Arsenophonus. C. S. melophagi v bakteriomu – hmyzím orgánu, v němž se nacházejí bakterie. Zelené šipky – buňky C. S. melophagi, bílé šipky – buňky Arsenophonus. Foto F. Husník, převzato z T. Chrudimský a kol. (PLoS ONE 2012, 7.7: e40354) v souladu s podmínkami použití
-
Morfologie a struktura bakterie Candidatus Sodalis melophagi (Candidatus – nebyla kultivována v čisté kultuře). Byla nalezena jako symbiont kloše ovčího (Melophagus ovinus) z řádu dvoukřídlí (Diptera) a popsána českým týmem vědců v r. 2012. Kloš ovčí obsahuje kromě C. S. melophagi i bakteriálního symbionta z rodu Arsenophonus. C. S. melophagi v bakteriomu – hmyzím orgánu, v němž se nacházejí bakterie. Zelené šipky – buňky C. S. melophagi, bílé šipky – buňky Arsenophonus. Foto F. Husník, převzato z T. Chrudimský a kol. (PLoS ONE 2012, 7.7: e40354) v souladu s podmínkami použití
-
Samice mouchy tse-tse (Glossina sp.). U tohoto hmyzího modelu jsou popsány bakteriální symbionti ze čtyř rodů: Sodalis, Spiroplasma, Wigglesworthia aWolbachia. Foto D. Modrý
-
Nosatec pilous rýžový (Sitophilus oryzae) se vyvíjí v zrnech rýže. Spolu se svým příbuzným pilousem kukuřičným (S. zeamais) je hostitelem bakterie Sodalis pierantonius. Foto A. Poledníček
-
Morfologie Sodalis praecaptivus ve fluorescenčním mikroskopu. Tento druh byl popsán jako volně žijící zástupce rodu, kterého se náhodně podařilo izolovat r. 2012 v USA ze zanícené lidské tkáně. S laskavým svolením J. McCutcheona
-
Bakterie Sodalis byla popsána jako symbiont hmyzu. Izolace volně žijících zástupců ukazuje na její rozšíření také v odumřelém dřevě. Prostředí S. ligni – rozkládající se kmen buku lesního (Fagus sylvatica), Žofínský prales. Foto V. Tláskal
-
Asijská ploštice štítovka Cantao ocellatus jako další hostitel bakterie rodu Sodalis. Ploštice získává potravu sáním rostlinných šťáv. Foto V. R. Vinayaraj, převzato z Wikimedia Commons v souladu s podmínkami použití