Populární série filmů o úchvatných dinosaurech opět lehce celosvětově zpopularizovala období jury. V průběhu desetiletí geologických výzkumů se názory na juru v České republice měnily. Diskuze ohledně možného stáří a paleogeografických rekonstrukcí dnes postupně utichají. Stále však zbývá potvrdit některé nejisté jurské skutečnosti. V článku popisujeme také teoretický náznak pravého jurského světa od Brna.
Použitá literatura
GEIST, Jan, et al. Belemnites and calcareous nannoplankton: Proxy tools for recognising of cryptic Jurassic geological history of Central Europe. Palaeobiodiversity and Palaeoenvironments, 2023, 103.2: 303-325. https://doi.org/10.1007/s12549-022-00538-y
KOŁODZIEJ, Bogusław, et al. Corals from a lost Štramberk Carbonate Platform (Jurassic/Cretaceous transition, Czech Republic): 14th Symposium of the International Fossil Coral and Reef Society (IFCRS) Poland, 10-16 September 2023: post-conference excursion guide. 2023.
RAKÚS, Miloš. Cephalopod fauna of the Lias and Lower Dogger from olistoliths of the Rača Unit of the Magura Flysh (locality Lukoveček). Západné Karpaty. Séria paleontológia, 1987, 12: 7-30.
VALEČKA, Jaroslav. Jurassic pebbles in the Cretaceous sandstones of the Bohemian Basin as a possible tool for reconstruction of the Late Jurassic and Late Cretaceous palaeogeography. Volumina Jurassica, 2019, 17: 17-38. https://doi.org/10.7306/vj.17.2
Další doporučená literatura
HOLCOVÁ, Katarina; HOLCOVÁ, Magdaléna. Calcareous nannoplankton in the Upper Jurassic marine deposits of the Bohemian Massif: new data concerning the Boreal–Tethyan communication corridor. Geological Quarterly, 2016, 60.3: 624–636. https://doi.org/10.7306/gq.1282
HRBEK, Jan. The systematics and paleobiogeographic significance of Sub-Boreal and Boreal ammonites (Aulacostephanidae and Cardioceratidae) from the Upper Jurassic of the Bohemian Massif. Geologica Carpathica, 2014, 65.5: 378. https://doi.org/10.2478/geoca-2014-0026.
HYKŠ, Petr; KUMPAN, Tomáš. The Upper Jurassic fauna of the Hády hill at Brno, Czech Republic. Acta Musei Moraviae Scientiae Geologicae, 2019, 104.2: 179–216.
KOŠŤÁK, Martin, et al. Cephalopods, small vertebrate fauna and stable isotope (delta C-13, delta O-18) record from the Jurassic-Cretaceous transition (uppermost Crassicollaria through Calpionella Zones) of the Outer Western Carpathians, Kurovice quarry (Czechia). Cretaceous Research, 2018, 92: 43-65.
MADZIA, Daniel. The first non-avian theropod from the Czech Republic. Acta Palaeontologica Polonica, 2013, 59.4: 855-862. http://dx.doi.org/10.4202/app.2012.0111
VAŇKOVÁ, Lucie, et al. Integrated stratigraphy and palaeoenvironment of the Berriasian peri-reefal limestones at Štramberk (Outer Western Carpathians, Czech Republic). Palaeogeography, palaeoclimatology, palaeoecology, 2019, 532: 109256. https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2019.109256
The acclaimed series of movies about the breathtaking dinosaurs has to some extent popularised the Jurassic period worldwide. Over decades of geological research, opinions about the Jurassic in the Czech Republic have changed. Discussions regarding its possible age and palaeogeographical reconstructions are gradually dying down these days. However, some uncertain Jurassic facts remain to be confirmed. The article also describes a theoretical trace of the real Jurassic World from Brno.
-
Převrácené jurské vrstvy na lokalitě Vápenka u Krásné Lípy (Ústecký kraj) s charakteristickým střídáním dolomitických (světlejších) a jemnozrnnějších nekarbonátových (tmavších) vrstev. Foto A. Novák (Geist a kol. 2022)
-
Povrchové výskyty jurských hornin v rámci České republiky. 1 – severní Čechy (Šternberk, Vápenka, Vlčí Hora, Bílý potok aj.), 2 – Brno (Hády, Stránská skála, Švédské šance), 3 – Moravský kras (Olomučany, Rudice aj.), 4 – Pálavské vrchy a Svatý kopeček u Mikulova, 5 – Cetechovice na Hané, 6 – Kurovice, 7 – Lukoveček, 8 – Štramberk a okolí, 9 – karpatský flyš v okolí Třince (především vendryňské souvrství), A – bývalý lom na vrchu Hvozd a blízké okolí, B – Svitavy, C – Třebíč, D – Rudice, E – Moravský Krumlov, F1 a F2 – horniny karpatské předhlubně. Orig. J. Geist
-
Bývalý lom u Lukovečku na Zlínsku, zvaný dnes Doležalova skála či Mořské oko (podzim 2022). Spodno- a střednějurské tmavé vápence jsou v současnosti již pravděpodobně vytěženy a nelze očekávat další fosilní nálezy. Foto J. Geist
-
Vysokoškolský profesor, archeolog a paleontolog Anton Rzehak. Narodil se r. 1855 v Nikolčicích na jižní Moravě. Vysokou měrou se zasloužil o vědecký výzkum v této části naší země, jeho důležitost podtrhla i výstava, která byla v r. 2023 instalována v Moravském zemském muzeu. Foto J. Kunzfeld, Archiv města Brna (fond U 5 Sbírka fotografií, sign. XVIII 178), použito s laskavým svolením
-
Zjednodušená stratigrafická tabulka zobrazující stáří jurských hornin na území České republiky. Spodní jura z Lukovečku není vykreslena. Orig. J. Geist a P. Hykš
-
Rostrum belemnita druhu Hibolites hastatus de Montfort, 1808. Rostrum představuje vnitřní schránku těl těchto druhohorních mořských živočichů, tvarem podobným dnešním olihním. Pro své složení (nízkohořečnatý kalcit) v současnosti poskytuje důležitý zdroj izotopů pro geochemické analýzy. Lokalita Olomučany, sbírky Moravského zemského muzea. Foto P. Hykš
-
Lom Kotouč u Štramberka. V okolí tohoto města se nachází více výchozů svrchnojurských a spodnokřídových vápenců, v minulosti těžených. Velkolom poskytuje vhled do vývoje karbonátové platformy v těchto časech (Kołodziej a kol. 2023). Foto M. Kania a M. Szczęch
-
Štramberský vápenec se zachovanou kolonií korálu rodu Misistella. Pro studium těchto organismů je zásadní zkoumání pomocí výbrusů a neleštěných nábrusů (na snímku), které dokážou odhalit jejich vnitřní strukturu a pomoci k bližší identifikaci. Ze sbírky Chlupáčova muzea historie Země, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. Foto Z. Geistová
-
Výbrus rostrem belemnita o tloušťce 50 mikronů pod přirozeným světlem (nahoře) a při použití metody katodo luminiscence (dole) – optického a elektromagnetického jevu, kdy elektrony dopadající na určitý materiál vyvolávají vyzařování fotonů. Sytě oranžová barva v tomto případě odráží znatelný stupeň diageneze (souhrn mnoha procesů, jež probíhají v sedimentech a mění jejich fyzikálně- -chemické vlastnosti), který může silně ovlivnit výsledky geochemické analýzy pro navazující výzkumy paleoekologické a jiné. Foto J. Geist
-
Z brněnské jury kromě fosilií amonitů, belemnitů a ramenonožců pocházejí nálezy unikátních podpůrných elementů vnitřních koster holoturií – sumýšů. Foto P. Hykš a T. Kumpan (2019)
-
Amoniti Cardioceras bukowskii a C. cordatum pocházejí z boreální provincie na severu Evropy. V období před asi 160 miliony let migrovali na jih, jejich zkameněliny tak dnes můžeme najít i v okolí Brna. Evoluce u nich probíhala rychle, tudíž se řadí mezi indexové fosilie, pomocí kterých dokážou paleontologové určit stáří vápenců s přesností asi 200 tisíc let. Foto P. Hykš