Článek se zabývá zajímavými nepůvodními druhy rostlin (neofyty), které byly do České republiky zavlečeny v nedávné době, nebo se nověji začaly šířit. Tyto druhy se na naše území dostávají například s železniční a automobilovou dopravou nebo s dováženými okrasnými rostlinami, ale mohou je zavlékat i turisté, případně se šíří při povodních bez přispění člověka.
Použitá literatura
DUCHÁČEK, Michal; KÚR, Pavel. Rozšíření slanomilných kuřinek (Spergularia marina a S. media) v České republice a jejich expanze na silnicích a dálnicích. Zprávy Čes. Bot. Společ. 2019, 54: 157–220.
KAPLAN, Zdeněk, et al. Klíč ke květeně České republiky. Academia, 2019.
LUSTYK, Pavel; Doležal, Jan. Additamenta ad flora Reipublicae Bohemicae. XXI. Zprávy Čes. Bot. Společ. 2023, 58: 25–152.
Katalogy zavlečených druhů flóry České republiky
PYŠEK, Petr, et al. Catalogue of alien plants of the Czech Republic. Preslia, 2002, 74.2: 97-186.
PYŠEK, Petr, et al. Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion patterns. Preslia, 2012, 84.2: 155–255.
PYŠEK, Petr, et al. Catalogue of alien plants of the Czech Republic (3rd edition): species richness, status, distributions, habitats, regional invasion levels, introduction pathways and impacts. Preslia, 2022, 94: 447–577.
This paper deals with interesting non-native species of plants (neophytes) that have been introduced to the Czech Republic recently or have recently started to spread. These species reach our territory, for example, by means of rail and car transport, with imported ornamental plants, but they can also be brought in by tourists, or they spread during floods.
-
Zapalička apulská (Tordylium apulum) je nápadná paprskujícími květy a výrazným chrupavčitým lemem plodů. Foto J. Doležal
-
Kakost nachový (Geranium purpureum) se od podobného kakostu smrdutého (G. robertianum) liší menšími korunními lístky, žlutými pylovými zrny a tvarem a oděním kalichů. Ty jsou krátce žláznatě chlupaté, kdežto kalichy kakostu smrdutého dlouze žláznatě chlupaté. Foto J. Doležal
-
K výrazným znakům řeřišnice skryté (Cardamine occulta) patří koncové trojlaločné lístky, téměř lysá lodyha a absence listové růžice. Foto J. Doležal
-
Typickým biotopem merlíku trpasličího (Dysphania pumilio) jsou okraje chodníků u paty zdí domů. Foto P. Kacl
-
Bohatě plodné kýlatce čtyřlisté (Polycarpon tetraphyllum) vyhovuje zámková dlažba pražských chodníků. Foto J. Doležal
-
Zatím jen na jedné lokalitě v celé České republice roste molugo přeslenité (Mollugo verticillata). Tento druh má nápadně kolénkatě ztloustlé báze lodyžních článků. Foto M. Ducháček
-
Souvislý porost jitrocele vraní nožky (Plantago coronopus) na okraji sjezdu z dálnice D11 u obce Klamoš nedaleko Chlumce nad Cidlinou. Foto J. Doležal
-
Nápadným znakem rožce čtyřmužného (Cerastium subtetrandrum) jsou čtyřčetné květy. Dobře jsou patrné čtyři zelené kališní lístky a čtyři bílé korunní lístky. Foto J. Doležal
-
Omanka vonná (Dittrichia graveolens) s typickým keříkovitým vzrůstem na okraji silnice u hraničního přechodu Hatě. Foto M. Ducháček
-
Více než 2,5 m vysoký pýr pontický (Elymus obtusiflorus) na okraji pole u obce Kobylice (v porovnání s autorem tohoto článku). Foto V. Mahelka
-
Nejběžněji pěstovaná a zplaňující mochyně peruánská (Physalis peruviana) na štěrkovitém náplavu řeky Divoké Orlice u Lípy nad Orlicí. Foto J. Doležal
-
Zatím jen vzácně se pěstuje a ještě vzácněji zplaňuje mochyně ananasová (Physalis grisea). Dobře viditelná je asymetrická báze listové čepele. Foto J. Doležal
-
Mochyně dužnoplodá (Physalis philadelphica) má poměrně výrazné žluté květy a je na rozdíl od předchozích druhů téměř lysá. Foto J. Doležal
-
Mochyně dužnoplodá (Physalis philadelphica). Zrající bobule roztrhnou kalich. Foto J. Doležal
-
Pryšec skvrnitý (Euphorbia maculata) s nápadnými tmavými skvrnami na listech. Na fotografii je patrné i husté odstálé odění lodyh. S tímto zdomácnělým neofytem se u nás setkáme především jako s plevelem v okrasných záhonech, nebo v městských dlažbách, kde se velmi úspěšně šíří. Foto J. Doležal
-
Šalvěj hispánská (Salvia hispanica) na břehu Labe v Pardubicích. Tento příležitostně zavlékaný neofyt je v našich podmínkách zatím odkázán na dotování krajiny klíčivými semeny, která se do volné přírody dostávají společně se splaškovou vodou. Foto J. Doležal