Článek se zabývá biologií a ekologií kriticky ohroženého rozchodníku huňatého (Sedum villosum) z čeledi tlusticovitých (Crassulaceae), rostliny typické pro rašelinné louky a prameniště. Dále popisuje stav jeho populací na posledních čtyřech lokalitách v České republice, uvádí výsledky posilování jeho populace na Knížecích Pláních (NP Šumava) a zatím neúspěšné reintrodukce na dvě historické lokality.
Tabulku základních chemických vlastností půdy a vody na původních lokalitách rozchodníku huňatého najdete jako pdf přílohu níže pod obrazovou galerií.
Použitá literatura
DILLINGEROVÁ, Hana. Experimentální studium ekologie kriticky ohroženého druhu rozchodníku huňatého (Sedum villosum). Ms. DP. ZF JČU, České Budějovice, 2019
DUŠEK, Jiří; STELLNER, Stanislav; KOMÁREK, Arnošt. Long‐term air temperature changes in a Central European sedge‐grass marsh. Ecohydrology, 2013, 6.2: 182-190.
GRULICH, Vít. Oreosedum villosum v Československu včera, dnes a zítra. Muzeum a současnost, Ser. Natur., Roztoky, 523-542. 1991.
HÁJEK, Michal, et al. Changes in the moss layer in Czech fens indicate early succession triggered by nutrient enrichment. Preslia, 2015, 87.3: 279-301.
JERSÁKOVÁ, Jana; KUČEROVÁ Andrea. Analýza aktuálního ohrožení druhu rozchodník huňatý (Sedum villosum L.) v České republice a příprava podkladů pro případný záchranný program. Ms. Depon in: AOPK ČR, 2016
ČEPELOVÁ, Barbora; JERSÁKOVÁ, Jana. Regionální akční plán pro rozchodník huňatý (Sedum villosum). 2019a [cit. 2024-04-06]. Dostupné ke stažení z: https://www.zachranneprogramy.cz/regionalni-akcni-plany/rozchodnik-hunaty/
This article deals with the biology and ecology of the critically endangered Sedum villosum from the Crassulaceae family, a plant typical of peaty meadows and springs. It also describes the status of its populations in the last four sites in the Czech Republic, presents the promising outcome of strengthening its population in Knížecí Pláně in the Šumava National Park and its hitherto unsuccessful reintroduction to two historical localities.
-
Rozchodník huňatý (Sedum villosum) je drobná, stálezelená, dvouletá nebo krátkověká rostlina, která kvete pouze jedenkrát za život. Poměrně nápadná je jen v době květu v červnu až červenci. Foto A. Kučerová
-
Druh roste zpravidla na otevřených prameništích s malým zápojem bylinného patra. Kostelní vrch, národní park Šumava. Foto A. Kučerová
-
Dalším jeho stanovištěm jsou pramenitá místa na extenzivně obhospodařovaných rašelinných loukách. Knížecí Pláně, NP Šumava. Foto A. Kučerová
-
Výjimečně může přetrvávat na krátko stébelných horských loukách ponechaných ladem v blízkosti otevřených pramenišť. Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště. Foto A. Kučerová
-
V minulosti se na rašelinných loukách vyskytoval podél mělkých odvodňovacích stružek, které se pravidelně ručně pročišťovaly. Národní přírodní památka Stročov. Foto A. Kučerová
-
V minulosti se na rašelinných loukách vyskytoval podél mělkých odvodňovacích stružek, které se pravidelně ručně pročišťovaly. Národní přírodní památka Stročov. Foto A. Kučerová
-
Populace v Německu poblíž našich hranic naopak roste na prameništi na lesní pasece ve svahu nad řekou Ohří, kde se o narušování povrchu „stará“ spárkatá zvěř. Foto A. Kučerová
-
Větší porosty rozchodníku huňatého lze vidět na vlhkých půdách na Islandu. Tak mohly vypadat jeho lokality na našem území na konci doby ledové. Foto B. Čepelová
-
Při pokusném výsevu semen rozchodníku huňatého jsme pozorovali nejvyšší klíčivost v čerstvém substrátu, menší v po rostu různých hnědých mechů (blíže v textu) a nulovou v porostu rašeliníků. Foto A. Kučerová
-
Pokusným krátkodobým zaplavením rozchodníku se výrazně změnila morfologie zatopených rostlin. Kontrolní jedinci (obr. 10) a po 7denním zaplavení (11) – tyto rostliny měly delší postranní větvičky i hlavní stonek a byly velmi chabé. Foto A. Kučerová
-
Pokusným krátkodobým zaplavením rozchodníku se výrazně změnila morfologie zatopených rostlin. Kontrolní jedinci (obr. 10) a po 7denním zaplavení (11) – tyto rostliny měly delší postranní větvičky i hlavní stonek a byly velmi chabé. Foto A. Kučerová
-
Počty lodyh na lokalitě Knížecí Pláně. Management na obnovu populace začal v r. 2017, kdy se druh vyskytoval už jen vzácně na 2 m2. Orig. R. Roučková
-
Strhávání drnu se opakovaně ukázalo jako úspěšný zásah na louce ponechané delší dobu ladem. Podobně se v minulosti na horských loukách sklízelo nejen seno, ale i mechové patro na podestýlku. Rozchodník také výborně reaguje zejména na mulčování čerstvě stržených ploch – úlomky rostlin snadno regenerují a populace v dalších letech bohatě kvete. Knížecí Pláně. Foto z archivu Českého svazu ochránců přírody Šumava. Foto A. Kučerová
-
Populace rozchodníku huňatého (Sedum villosum) v národní přírodní památce Stročov je silně závislá na ručně prováděném managementu, a to jak na vhodně načasovaném kosení, tak na opatrném pravidelném pročišťování odvodňovací stružky. Foto P. Šiška
-
Strhávání drnu se ukázalo jako úspěšný managementový zásah na horské louce ponechané delší dobu ladem. V minulosti se na horských loukách sklízelo nejen seno, ale vyhrabávaly se i mechorosty (zejména rašeliníky) na podestýlku. Knížecí Pláně, NP Šumava. Foto R. Roučková
-
První pokusy s posilováním populace rozchodníku huňatého v NPP Stročov. Používaly se předem napěstované rostliny místního původu. Foto A. Kučerová
-
Pokusné výsadby na stržený drn na dvou historických lokalitách na Vysočině a v CHKO Blaník zatím nebyly úspěšné (viz také dva další snímky) – vysazené rostliny se sice dobře uchytily a přežily první vegetační sezonu, ale v následujícím roce málo kvetly. Nové semenáčky nebo vegetativní množení jsme pozorovali jen ojediněle. Foto A. Kučerová
-
Pokusné výsadby na stržený drn na dvou historických lokalitách na Vysočině a v CHKO Blaník zatím nebyly úspěšné – vysazené rostliny se sice dobře uchytily a přežily první vegetační sezonu, ale v následujícím roce málo kvetly. Nové semenáčky nebo vegetativní množení jsme pozorovali jen ojediněle. Foto A. Kučerová
-
Pokusné výsadby na stržený drn na dvou historických lokalitách na Vysočině a v CHKO Blaník zatím nebyly úspěšné – vysazené rostliny se sice dobře uchytily a přežily první vegetační sezonu, ale v následujícím roce málo kvetly. Nové semenáčky nebo vegetativní množení jsme pozorovali jen ojediněle. Foto A. Kučerová