Ke 100. výročí narození Slavomila Hejného (21. června 1924 – 22. června 2001)
Slavomil Hejný se dlouhodobě zabýval otázkou přizpůsobivosti vodních a bažinných cévnatých rostlin k proměnám prostředí na jejich stanovištích. Správně rozpoznal, že za daných podmínek klimatických, hydrochemických a/nebo edafických (půdních) stav prostředí vod a bažin osídlených cévnatými rostlinami závisí především na poloze vodní hladiny a jejích proměnách v čase.
Pro charakteristiku aktuální polohy vodní hladiny vůči lodyhám i podzemním částem rostlin a vzhledem k úrovni dna vymezil pojem ekofáze. Rozlišil čtyři hlavní ekofáze, které nastávají na lokalitách vodních a bažinných rostlin. Jsou to, v pořadí od nejhlubších míst až po místa vynořená nad hladinu, ekofáze hydrická (vodní) čili hydrofáze, litorální (pobřežní) ekofáze, limózní (bažinná) ekofáze a terestrická (obvykle vlhká pozemní) ekofáze. Období, během nějž se ekofáze postupně mění buď s klesající, anebo stoupající hladinou, nazval ekoperiody. Průběhy ekoperiod různého trvání (po část roku až několik roků), během nichž se různé ekofáze vystřídají tak, že na konci jejich změn se obnoví výchozí ekofáze, nazval ekocykly.
Morfologické a anatomické adaptace vodních a bažinných rostlin k různým ekofázím a jejich obvyklému průběhu S. Hejný nazval nejprve biomorfy a později životní formy vodních a bažinných rostlin. Článek uvádí také s názvy, které jednotlivým životním formám dal S. Hejný, a s jejich charakteristikami, jak se postupně měnily v jeho publikacích (Hejný 1957, 1960, 1971; Hejný, Segal, Raspopov 1998). Již ve svém prvním článku uveřejněném v angličtině (1971) se S. Hejný pokusil k jednotlivým „svým“ životním formám přiřadit růstové formy vodních a bažinných rostlin, jak je pojímali Cornelis den Hartog a Sam Segal (1964). Vytvářeli je podle morfologicko-anatomické podobnosti a obdobných ekologických nároků jejich druhů nebo rodů, bez ohledu na taxonomické zařazení. Pojmenování každé z těchto skupin je odvozeno z vědeckého názvu některého „vzorového“ rodu nebo druhu z příslušné skupiny, např. elodeidae, nymphaeidae, phragmitidae. S přihlédnutím k pojetí růstových forem vodních a bažinných rostlin podle Hanse Luthera (1949), nakonec S. Hejný, S. Segal a I. M. Raspopov (1998) navzájem propojili obě klasifikace, jak je to patrné ze společné tabulky 10 životních a jim odpovídajících 34 růstových forem vodních a bažinných cévnatých rostlin.
K dalšímu čtení v Živě
Význačné životní jubileum Slavomila Hejného (1994, 2)
Slavomil Hejný zůstane v dobré paměti (2001, 4)
Slavomil Hejný (1924–2001) (2012, 4)
Seznam použité literatury a tabulku životních a růstových forem vodních a bažinných cévnatých rostlin najdete v PDF formátu ke stažení níže, pod obrazovou galerií.
In commemoration of the eminent botanist Slavomil Hejný (21. 6. 1924 – 22. 6. 2001) on the occasion of his birth centenary
Slavomil Hejný had long been interested in the adaptability of aquatic and marsh vascular plants to environmental changes in their habitats. He correctly recognised that under given climatic, hydrochemical and/or edaphic (soil) conditions, the state of the environment of waters and marshes inhabited by vascular plants depended primarily on the position of the water surface (hence the water level) and its changes over time.
For characterising the actual water level in relation to both aboveground and belowground plant parts and with respect to the bottom level, he defined the term ecophase. He distinguished four main ecophases that occur in aquatic and marsh plant habitats. They are, in order from the deepest sites to the sites emerging above the water level: the hydric (aquatic) ecophase or hydrophase, the littoral (shore) ecophase, the limosal (marsh) ecophase, and the terrestrial (usually moist) ecophase. The periods of varying duration during which the ecophases gradually change with either decreasing or rising water level are called ecoperiods. The ecocycle was defined by Hejný as a sequence of ecoperiods of different durations (from a part of the year to several years) during which the different ecoperiods alternate in such a way that the initial ecophase is restored at the end of the last ecoperiod.
Morphological and anatomical adaptations of aquatic and marsh plants to different ecophases and their usual course were first called biomorphs and later life forms of aquatic and marsh plants. This article also lists the names given to individual life forms and their characteristics, as they gradually changed in Hejný´s publications (Hejný 1957, 1960, 1971; Hejný, Segal, Raspopov 1998). Even in his first article published in English (1971), Hejný tried to assign to "his" life forms the corresponding growth forms of aquatic and marsh plants, as they had been defined by Cornelis den Hartog and Sam Segal (1964). They formed them according to their morphological and anatomical similarity and similar ecological requirements of the species or genera, regardless of their taxonomic classification. The name of each of these growth forms is derived from the scientific name of some "representative" genus or species within the respective growth form, e.g., elodeids, nymphaeids and phragmitids. Taking into account the concept of growth forms of aquatic and marsh plants according to Hans Luther (1949), S. Hejny, S. Segal and I. M. Raspopov (1998) finally combined the two classifications, as can be seen from the table listing 10 life forms and 34 corresponding growth forms of aquatic and marsh vascular plants.
For the table of life and growth forms of aquatic and marsh vascular plants, as well as the list of literature cited in the article, see the supplements (pdf files) below.
