V článku je popsáno využití specifických terestrických rostlinných bioindikátorů ke zjištění atmosférických polutantů a odhadu jejich aktuálních a dlouhodobých úrovní spadů. Uvedeny jsou některé výsledky z bioindikačních projektů, některé z nich ukazují vliv směru a rychlosti větru a geomorfologie na šíření a distribuci depozice polutantů.
K dalšímu čtení v Živě
Mechorosty a monitorování (I). (1998, 5)
Mechorosty a monitorování (2) (1998, 6)
Lišejníky jako bioindikátory (2004, 3)
Seznam použité literatury a další příklady z biomonitoringu dokumentující znečištění ovzduší a jeho distribuci najdete v PDF formátu ke stažení níže, pod obrazovou galerií.
The use is described of specific terrestrial plant bioindicators to reveal some atmospheric pollutants and estimate current and long-term atmospheric deposition loads. Some results from bioindication campaigns are also presented; some of them show the effects of wind direction and speed and geomorphology on the spreading and deposition patterns of pollutants.
-
Citlivost ke znečištění a akumulace některých polutantů lišejníky se využívá k bioindikaci kvality ovzduší. Po poklesu koncentrací oxidu siřičitého v ovzduší koncem 90. let se začaly v krajině rychle šířit epifytické druhy lišejníků, z nichž nitrofilní druhy např. z rodů Xanthoria a Physcia indikují území s vyšším atmosférickým spadem reaktivního dusíku. Foto I. Suchara
-
Travník Schreberův (Pleurozium schreberi) je nejčastěji sbíraný a analyzovaný druh bokoplodého mechu k odhadu úrovní spadů nejrůznějších typů atmosférických polutantů. Foto I. Suchara
-
Celkový obsah dusíku v travníku Schreberově na území České republiky v letech 2005, 2010 a 2020 indikuje časový trend růstu úrovní atmosférického spadu reaktivního dusíku. Pro zeleně až červenohnědě zbarvená území je spad zhruba mezi 13–31 kg.ha–1.rok–1. Orig. I. Suchara
-
Aktuální distribuce spadu olova (Pb) v r. 1999. Závětrná strana k východu – šíření je částečně blokováno Hřebeny (mezi Příbramí a Dobříší). Znečištění se šíří snáze údolím severně k Jincům a podél jižního úpatí Hřebenů. Na závětrné straně k západu pod Brdy se znečištěný vzduch udržuje déle a pomaleji se rozptyluje. Orig. I. Suchara
-
Bioindikované průměrné úrovně spadů polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) podél Suchého potoka na návětrné straně Moravskoslezských Beskyd východně od Třince v letech 2020–22. Podle: I. Suchara a kol. (2022)
-
Obsahy platiny (Pt), uvolňované z katalyzátorů automobilů, zjišťované v mechu v r. 2018 do vzdálenosti 200 m od silnice u Prášil (Šumava) po svahu pod silnicí na severní straně a do svahu nad silnicí na jižní straně s izolačním pásem stromů mezi okrajem silnice a asfaltové cesty vedené podél ní. KS a KJ – kontrolní místa 600–800 m severně a jižně od silnice. Orig. I. Suchara
-
Vnější kůra stromů, borka, je vhodným indikátorem kvality ovzduší, protože vrstvy pletiv tvořené buněčnými stěnami prázdných odumřelých buněk jsou porézní a nasákavé. Hlavně kůra smrků a dubů má velkou schopnost zadržovat vzduch z okolní atmosféry a absorbovat polutanty ze stoků po kmeni. Foto I. Suchara
-
Časový trend poklesu kyselosti kůry smrku ztepilého (Picea abies) na území ČR (n = 192–251) v letech 1995 a 2010 jako důsledek snížení kyselosti dešťových srážek vlivem poklesu koncentrací SO2 po odsíření tepelných elektráren a snižování množství spalovaného hnědého uhlí. Orig. I. Suchara
