Článek vysvětluje roli různých typů rostlinných uskupení v očistě znečištěného prostředí, v němž rostou, na příkladech suché a mokré depozice. Faktory jako morfologie nebo životní strategie rostlin na jedné straně a vítr nebo déšť během vegetační sezony na druhé straně přitom fungují ve vzájemných interakcích.
Seznam použité literatury najdete v PDF formátu ke stažení níže, pod obrazovou galerií.
This article explains the purification role played by various types of plant assemblages growing in polluted environments in terms of dry and wet deposition. Such factors as morphology or life strategy of plants on the one hand, and wind or rain during the season on the other hand function in their interactions.
-
Chvaletická elektrárna – chladicí věže a 300 m vysoký komín. V závislosti na momentálně převládajícím směru větru a provozních parametrech se do různé míry mísí exhalace z komína s párou produkovanou chladicími věžemi – převládá buď suchá, nebo mokrá depozice znečištěnin v blízkém či širším okolí zdroje. Foto P. Kovář
-
Tepelná elektrárna Mělník v Horních Počaplech. Foto P. Kovář
-
Tvary kouřových vleček v závislosti na zvrstvení přízemní atmosféry: a – mírný pokles teploty ve směru vzhůru od povrchu, b – podstatný pokles teploty ve směru vzhůru od povrchu, c – svršek kouřové vlečky při inverzním zvrstvení, d – inverze dole, pokles teploty nahoře, e – inverze nahoře, pokles teploty dole. Upraveno podle: R. T. T. Forman (1995), kreslila R. Bošková
-
Architektura graminoidních rostlin (trav), v tomto případě kukuřice seté (Zea mays), připomíná listovými bázemi systém neprůchodných, vertikálně do sebe vsazených nálevek tvořících velký podíl depoziční schopnosti, která obnáší v průměru 35 % ze sezonního spadu znečištěnin. Foto P. Kovář
-
Architektura graminoidních rostlin (trav), v tomto případě kukuřice seté (Zea mays), připomíná listovými bázemi systém neprůchodných, vertikálně do sebe vsazených nálevek tvořících velký podíl depoziční schopnosti, která obnáší v průměru 35 % ze sezonního spadu znečištěnin. Zadržování a sezonní hromadění depozitu znečištěnin zvyšují u kukuřice listové pochvy a úžlabí listových čepelí. Foto P. Kovář
-
Řezy listem kukuřice ukazují partie s různým stupněm zátěže depozitem. Upraveno podle P. Kováře (1988), kreslila R. Bošková
-
U širokolistých bylin zdrsňuje povrch listu žilnatina, v níž může ulpívat depozit. Foto P. Kovář
-
Lopuch (Arctium sp.), v detailu. Foto P. Kovář
-
Kromě husté žilnatiny hraje v retenci depozitu roli odění listu – povrch s trichomy jako u měrnice černé (Ballota nigra). Foto P. Kovář
-
Žilnatina zadržující sedimentující částice na vodorovně přisedajících listech u křídlatky japonské (Reynoutria japonica). Foto P. Kovář
-
Locika kompasová (Lactuca serriola) s neustále se měnícím postavením listů bez sedimentačních dutin má nízkou depoziční schopnost, tedy proporci zadrženého spadu v rostlinné struktuře. Foto P. Kovář
-
Sezonní průběh depoziční schopnosti u porostů kukuřice seté (Z), orobince širokolistého (Typha latifolia, T) a merlíku bílého (Chenopodium album, C). Upraveno podle P. Kováře (1988), kreslila R. Bošková. Foto P. Kovář
-
Porosty dvouděložných bylin s početnými drobnými a členěnými listy mohou účinně zachycovat spad – příklad kakostu maličkého (Geranium pusillum). Foto P. Kovář
-
Vysokou retenční schopnost vůči pouliční prašnosti mají trávníky s ječmenem myším (Hordeum murinum). Foto P. Kovář
-
Městská zeleň tvořená často javorem jasanolistým (Acer negundo, vlevo) a bezem černým (Sambucus nigra, vpravo) je snadno omyvatelná deštěm. Přesun znečištěnin do trávníků pod dřevinami lze řešit vhodným tvarováním terénu, kudy voda odtéká a přízemní porost působí jako filtr – zadržený depozit se opakovanou sečí odstraní s biomasou. Foto P. Kovář
-
Listoví javoru mléče (Acer platanoides) rostoucího poblíž zdí staveb snadno zachycuje rezidua omítky odstřikované při dešti. Foto P. Kovář
-
Liniová bariéra s olší šedou (Alnus incana) na opuštěném odkališti s elektrárenským popílkem. Horní Počaply. Foto P. Kovář