Znečištění ovzduší představuje nejvýznamnější environmentální zdravotní riziko v Evropě. Úroveň znečištění ovlivňuje několik faktorů. Kromě samotného množství emisí znečišťujících látek z různých zdrojů jsou to také meteorologické a rozptylové podmínky, z nichž jedním z nejvýznamnějších je směr a rychlost větru. Informace o meteorologických podmínkách jsou také velmi důležité při snaze o identifikaci potenciálních zdrojů znečištění v konkrétním místě a čase.
Air pollution is the most significant environmental health risk in Europe. Several factors influence air pollution levels. In addition to the actual amount of pollutant emissions from various sources, one such factor is that of the meteorological and dispersion conditions, one of the most important of which is wind direction and speed. Information regarding meteorological conditions is also very important when trying to identify potential sources of air pollution at a particular location and time.
-
Příklad koncentrační růžice vyjadřující vztah mezi rychlostí a směrem větru a koncentrací znečišťující látky na určité lokalitě. Můžeme říci, že nejvyšší koncentrace dané látky se v oblasti vyskytovaly při severovýchodním proudění (tedy ze severovýchodního směru) – vyšší hodnoty na zvolené barevné škále znázorněny červenými odstíny, které jsou patrné zejména v pravém horním kvadrantu. Zároveň vidíme, že vyšší koncentrace byly pozorovány při vyšších rychlostech větru – okolí středu má spíše žlutý odstín, červený odstín se ukazuje až ve větší vzdálenosti od středu. Taková situace je určitým indikátorem, že zdroj znečištění je spíše vzdálenější. V případě blízkých zdrojů bývají hodnoty koncentrací nejvyšší při nízké rychlosti větru, kdy se znečištění v dané oblasti kumuluje. Dále můžeme říci, že obecně nižší míra znečištění zde přichází hlavně ze západního směru (modrý odstín). Orig. J. Brzezina
-
Příklad anulární koncentrační růžice, která vyjadřuje směr proudění, denní dobu a koncentrace vybrané znečišťující látky. Nejvyšší koncentrace opět vidíme při severovýchodním proudění (červené odstíny v pravé horní části prstence). Zároveň je patrné, že nejsytější odstíny červené se vyskytují u obou okrajů prstence, uprostřed je intenzita barvy nižší. To znamená, že koncentrace jsou zvýšené především v ranních a večerních hodinách. Může jít např. o vliv vytápění, pro které je charakteristický právě denní chod s maximem ve večerních hodinách (lidé po práci doma zatopí) a nárůstem i v ranních hodinách (někdo si přitápí i ráno). V dopravně zatížených lokalitách je typická výrazná špička v ranních hodinách a nárůst i v odpoledních. U přízemního ozonu, jehož vznik je mimo jiné ovlivněn množstvím a intenzitou slunečního záření, bývá maximum pozorováno v odpoledních hodinách, v noci naopak koncentrace klesají a ráno jsou nejnižší. Více v textu. Orig. J. Brzezina
