Po obecném představení Hřebečského hřbetu z hlediska jeho geologie, geomorfologie, historie a ochrany přírody na něj navazujeme s podrobnějším přehledem živé přírody na něm. Zevbrubně jsou popsány vegetační poměry a význační zástupci rostlin, hub a živočichů. Zdůrazněn je klíčový význam mrtvého dřeva pro zdejší prostředí a jeho obyvatele.

První díl seriálu

Život na hraně aneb Za unikátní přírodou po svazích Hřebečského hřbetu I. (2025, 3)

Použitá literatura

ADAMCOVÁ, Tereza. Inventarizační průzkum fauny suchozemských měkkýšů v NPR Rohová. Závěrečná zpráva. 2023. Dep. in: AOPK ČR, Pardubice. 24 pp.

DOMIN, Karel. Třebovská brána a její význam pro genesi naší teplomilné (pontickopanonské) vegetace. Věda přírodní, 1940, 20: 83–85.

GABRIŠ Radim. Inventarizační průzkum NPR Rohová – brouci. Závěrečná zpráva. 2022 Dep. in: AOPK ČR, Pardubice. 24 pp.

KÜHN, František. Studie o květeně katastru Boršov u Moravské Třebové. Sborník Klubu Přirodovědeckého v Brně, 1960, 32: 19–29.

LUSTYK Pavel. Cyklické bezlesí na opukových suťových svazích. – In: DŘEVOJAN, Pavel, et al. Komentované fytocenologické snímky z České republiky 6, Zprávy Čes. Bot. Společnosti, 2022, 57: 26–31.

RYBÁŘ, Petr. [ed.] Přírodou od Krkonoš po Vysočinu. Regionální encyklopedie. Hradec Králové, Kruh, 1989.

After a general introduction to Hřebeč ridge in terms of its geology, geomorphology, history and nature protection, we follow it up with a more detailed overview of the living nature on it. Vegetation conditions and prominent representatives of plants, fungi and animals are described in detail. The key importance of deadwood for the local environment and its inhabitants is emphasised.