Vulkanický ostrov Surtsey u Islandu je vzácnou přírodní laboratoří dokumentujicí vývoj a sukcesi izolovaného území od žhavé lávy, přes sopečnou poušť, travnaté oblasti, až po první dřeviny. Článek zdůrazňuje koexistenci flóry a fauny při formování ekosystému a prioritu ochrany přírodních oblastí. Současné autentické fotografie přímo z ostrova jsou publikovány díky Dr. Járngerdur Grétarsdottir z Islandského přírodního vědeckého institutu (Natural Science Institute of Iceland).
K dalšímu čtení v Živě
Polární prachové bouře (2024, 5)
Použitá literatura
ARNALDS, Olafur; DAGSSON-WALDHAUSEROVA, Pavla; OLAFSSON, Haraldur. The Icelandic volcanic aeolian environment: Processes and impacts—A review. Aeolian Research, 2016, 20: 176-195.
GRÉTARSDÓTTIR, J., VILMUNDARDÓTTIR, O. K., et al. Surtsey 60 ára: Landnám plantna og framvinda [Surtsey 60 years: Colonization of plants and progress]. Náttúrufræðingurinn, 2023, 92(1): 9–22.
https://natturufraedingurinn.is/surtsey-60-ara-landnam-plantna-og-framvinda/
PETERSEN, Guðrún Nína; JÓNSSON, Trausti. The climate of Surtsey. Surtsey Research, 2020, 14: 9-16. https://doi.org/10.33112/surtsey.14.1
The volcanic island of Surtsey, located near Iceland, is a unique natural laboratory that documents the evolution and succession of an isolated area – from hot lava, through volcanic desert and grassy areas, to the first willows. Emphasis is placed on the coexistence of flora and fauna during the ecosystem’s development, as well as the importance of protecting natural areas.
The article includes recent, authentic images from the island, courtesy of Dr. Járngerður Grétarsdóttir from the Icelandic Institute of Natural History.
-
Surtsey 27. srpna 1966. Proudy lávy ze tří malých sopečných kuželů. Erupce začala v listopadu 1963 a rychle se vytvořil nový ostrov, od dubna 1964 s výrony lávy. Erupce pokračovaly až do r. 1967. Malý ostrov Jolnir v pozadí vznikal 800 m jihozápadně od Surtsey od konce října 1965 a procházel opakovanými epizodami růstu a destrukce, v říjnu 1966 působením eroze zanikl. Foto R. Williams, U.S. Geological Survey
-
Vedoucí biologických expedic na Surtsey a zakladatel Surtseyské vědecké společnosti Borgþór Magnússon při mapování zdejší vegetace. Každoročně jezdí na Surtsey od r. 1990. Foto J. Grétarsdóttir
-
Rostlinná ekoložka Járngerður Grétarsdóttir z Islandského přírodovědeckého institutu, členka biologických expedic na Surtsey, na jeho vrcholu v r. 2020. V pozadí jsou vidět další, starší ostrovy souostroví Vestmannaeyjar – Ostrovy západních mužů. Foto J. Grétarsdóttir
-
Silenka jednokvětá (Silene uniflora) je na Surtsey hojným druhem, zvláště na tmavé vulkanické tefře, jak označujeme sopečný materiál vyvržený při erupci. Foto J. Grétarsdóttir
-
Ječmenice písečná (Leymus arenarius) pokrývá surtseyskou vulkanickou polární poušť a zabraňuje jejímu rozšiřování podobně jako na velkých islandských pouštích. Má několik metrů dlouhé kořeny. Ve větru se její listy pohybují krouživým pohybem a vytvářejí obrazce v písku. Foto J. Grétarsdóttir
-
Pohled na jižní část ostrova Surtsey, kde hnízdí kolonie racků žlutonohých (Larus fuscus). Tato kolonie má velký vliv na kolonizaci ostrova rostlinami, protože ptáci sem přinášejí v zažívacím traktu semena rostlin. Tím se dostávají semena i živiny do substrátu a neustále se tak zlepšují půdní podmínky. Dochází k přenosu živin nejen z pevniny, ale i z oceánu na ostrov. Foto J. Grétarsdóttir
-
Detailnější pohled na hnízdiště racků žlutonohých (Larus fuscus) na Surtsey a rozmanitou flóru v této oblasti díky jejich významné roli v místním ekosystému. Foto J. Grétarsdóttir
-
Papuchalci severní (Fratercula arctica) jsou občas také spatřeni ve strmých skalních útesech na Surtsey. Foto J. Grétarsdóttir
-
Surtsey se rozkládá na velmi větrném místě, což může vědcům ztížit práci a pobyt v extrémních podmínkách. Foto J. Grétarsdóttir
-
Ostrov Surtsey vznikl podmořskou erupcí jižně od Islandu v r. 1963. Pobřežní rostlinná společenstva v severní části ostrova. Dominují zde kuřinečka pryšcovitá (Honckenya peploides), ječmenice písečná (Leymus arenarius), mertensie pobřežní (Mertensia maritima) a pomořanka přímořská (Cakile maritima), která byla první cévnatou rostlinou objevenou na ostrově dva roky po jeho vzniku. Foto J. Grétarsdóttir