Článek shrnuje současné pohledy na taxonomii a identifikaci ryb se zaměřením na rod Carassius. V evropských vodách se pod běžnými názvem „karas stříbřitý“ skrývá rozmanitý soubor karasů s různou ploidní úrovní, sexuálních i unisexuálních forem náležejících k různým mitochondriálním liniím. Text je inspirován prof. Petrem Rábem a odkazuje na jeho průkopnickou cytogenetickou práci, v níž v roce 1979 potvrdil polyploidii u unisexuálních karasů v době, kdy se tyto formy poprvé objevily na Moravě (tehdy v rámci Československa). Článek upozorňuje, že mnoho vědeckých studií nebere v úvahu ploidní úroveň, genomové složení ani neobvyklé reprodukční systémy, což může vést k nepřesné interpretaci získaných výsledků. Stručně také představuje hlavní druhové koncepty a zásady zoologické nomenklatury, které se vztahují i na hybridní a klonální linie. Nedávné genomické studie polyploidních jedinců z komplexu C. auratus, náležejících k mtDNA linii C. gibelio, odhalily šest haplotypů pocházejících ze dvou starobylých subgenomů a pozdější autopolyploidní duplikace, což dokumentuje dvě významné polyploidizační události. Tyto procesy vytvořily mimořádnou genetickou diverzitu a ekologickou plasticitu, která stojí za invazní úspěšností mnoha populací rodu Carassius, které zároveň ohrožují původní populace karase obecného (C. carassius) i dalších druhů.
K dalšímu čtení v Živě
Karas stříbřitý a jeho příbuzní (2013, 6)
Biologický druh, biodiverzita – a co teď s tím (2019, 5)
Použitá literatura
KEVAN, D. Keith McE. The place of classical taxonomy in modern systematic entomology, with particular reference to orthopteroid insects. The Canadian Entomologist, 1973, 105.9: 1211-1222.
KUHL, Heiner, et al. Equilibrated evolution of the mixed auto-/allopolyploid haplotype-resolved genome of the invasive hexaploid Prussian carp. Nature Communications, 2022, 13.1: 4092. https://doi.org/10.1038/s41467-022-31515-w
PEŇÁZ Milan a kol. Cytological analysis, gynogenesis and early development of Carassius auratus gibelio. Academiae Scientiarum Bohemoslovacae Brno, 1979, 13.7: 1–33.
WANG, Yang, et al. Comparative genome anatomy reveals evolutionary insights into a unique amphitriploid fish. Nature ecology & evolution, 2022, 6.9: 1354-1366. https://doi.org/10.1038/s41559-022-01813-z
This article summarises current perspectives on the taxonomy and identification of fishes, with a focus on the genus Carassius. In European waters, the common names “gibel carp” and/or “Prussian carp” mask a diverse assemblage of sexual and unisexual forms representing different mitochondrial lineages and ploidy levels. The text is inspired by Prof. Petr Ráb and refers to his pioneering cytogenetic work, in which he confirmed polyploidy in unisexual Carassius in 1979, at the time when these forms first appeared in Moravia (then part of Czechoslovakia). The article highlights that many scientific studies do not take ploidy levels, genome composition, and unusual reproduction systems into account, which may lead to inaccurate interpretations of the results obtained. It also briefly introduces the main species concepts and the principles of zoological nomenclature, which apply equally to hybrid and clonal lineages. Recent genomic studies of polyploid individuals from the C. auratus complex belonging to the mtDNA lineage of C. gibelio have revealed six haplotypes derived from two ancient subgenomes and a later autopolyploid duplication, documenting two major polyploidization events. These processes have generated exceptional genetic diversity and ecological plasticity, which underlie the invasive success of many Carassius populations while simultaneously threatening native stocks of the Crucian Carp (C. carassius) and other species.
