Druhý článek o květeně CHKO Soutok se věnuje místním lučním porostům. Tuto vegetaci tvoří především zaplavované aluviální louky, mezi nimiž vystupují z ploché říční krajiny písčité hrúdy pokryté suchomilnou vegetací. Závěr miniseriálu se věnuje zajímavé fytogeografii území a stručně shrnuje botanický pohled na ochranu přírody na Soutoku.
První díl dvoudílného seriálu
Flóra a vegetace CHKO Soutok 1. Mokřady a lesy (2026, 1)
a další články o nově vyhlášené CHKO Soutok v Živě 2026, 1
Použitá literatura
ŘEPKA, Radomír, et al. Druhová bohatost cévnatých rostlin lužních lesů dolního Podyjí (Lesní správa Valtice). Mendelova univerzita v Brně, 2013
ŠEBESTA, Jan, et al. Long-term effects of mechanical site preparation on understorey plant communities in lowland floodplain forests. Forest Ecology and Management, 2021, 480: 118651.
VICHEREK, Jiří a kol. Flóra a vegetace na soutoku Moravy a Dyje. Masarykova Univerzita, Brno, 2000
The second article on the flora of the Soutok Protected Landscape Area focuses on the local grassland communities. This vegetation consists mainly of flooded alluvial meadows, among which sandy-mound „hrúdy“ covered with dry grassland vegetation rise above the flat river landscape. The conclusion of this miniseries introduces the interesting phytogeography of Soutok and briefly summarises the botanical perspective on nature conservation.
-
Trsy pryšce bahenního (Euphorbia palustris) tvoří významnou součást vysokobylinné vegetace. Lánské louky. Foto K. Chytrý
-
Karbinec statný (Lycopus exaltatus) je jednou z mála rostlin, které dokážou přežít i v porostu zcela zarostlém invazní astřičkou kopinatou (Symphyotrichum lanceolatum). Krče u Břeclavi. Foto J. Těšitel
-
Buřina jablečníkovitá (Leonurus marrubiastrum) rostoucí na okraji rákosí u pískovny Melambon. Foto J. Těšitel
-
Rozrazil dlouholistý (Veronica maritima) po opadnutí vody z letní záplavy. Šustárky u Staré Břeclavi. Foto J. Těšitel
-
Violka vyvýšená (Viola elatior) rostoucí na kraji lesa u mikulčického hradiska. Foto J. Těšitel
-
Šustárky u Staré Břeclavi představují jednu z mála zbývajících pravidelně zaplavovaných luk s typicky vyvinutou vegetací. Foto J. Těšitel
-
Řeřišnice Matthioliho (Cardamine matthioli). Oproti řeřišnici luční (C. pratensis) má tento druh čistě bílé květy a lístky lichozpeřených lodyžních listů postavené prakticky kolmo na vřeteno listu. Krče u Břeclavi. Foto J. Těšitel
-
Rožec pochybný (Cerastium dubium) roste na zamokřených místech aluviálních luk. Slanisko u Nesytu. Foto K. Chytrý
-
Violku nízkou (Viola pumila) najdeme na aluviálních loukách Soutoku stále docela často, i když jde o jinak velmi vzácný druh. Šustárky u Staré Břeclavi . Foto J. Těšitel
-
Violka slatinná (Viola stagnina) s typickou bílou barvou květu a krátkými palisty je nejvlhkomilnější z violek na Soutoku. Foto J. Těšitel
-
Ostřice černoklasá (Carex melanostachya) – dominanta zachovalých aluviálních luk. Foto J. Těšitel
-
Květenství šišáku hrálovitého (Scutellaria hastifolia). Foto J. Těšitel
-
Konitrud lékařský (Gratiola officinalis) najdeme na aluviálních loukách na narušených místech. Foto J. Těšitel
-
Jarva žilnatá (Cnidium dubium) – jedna z charakteristických miříkovitých rostlin (Apiaceae) aluviálních luk. Foto J. Těšitel
-
Polej obecná (Pulegium vulgare) – pozdně letní druh narušovaných míst. Okraj Dědovy pískovny. Foto J. Těšitel
-
Kavyl písečný (Stipa borysthenica) na hrúdu Dúbravka. Foto P. Koutecký
-
Vegetace hrúdu na Lánských loukách s mateřídouškou panonskou (Thymus pannonicus), hvozdíkem Pontederovým (Dianthus pontederae), pryšcem chvojkou (Euphorbia cyparissias) a šťovíkem menším (Rumex acetosella). Foto H. Chytrá
-
Chruplavník rolní (Polycnemum arvense) je konkurenčně slabý druh písčin, vyžaduje pravidelné narušování půdního povrchu. Hrúd Dúbravka. Foto K. Chytrý
-
Kvetoucí kyprej prutnatý (Lythrum virgatum) najdeme nejčastěji v otavách lučních porostů. Krče u Břeclavi. Foto J. Těšitel
-
Starček celolistý (Tephroseris integrifolia) má na Soutoku jedinou lokalitu na Slovanském hradišti Mikulčice. Celkově ho na Jižní Moravě najdeme jen na nemnoha lokalitách. Foto J. Těšitel
-
Kamýšek obecný (Scirpoides holoschoenus) roste na živinami chudých vlhkých místech písčin. Poblíž hrúdu Dúbravka. Foto J. Těšitel