Města jsou regiony extrémně osídlené, s hustou zástavbou, znečištěné, zkrátka velmi zatížené lidskou činností. Přesto v nich mohou zůstat různě velká a různou měrou zachovalá refugia původních přírodních stanovišť – často v podobě jakýchsi ostrovů obklopených městskou zástavbou. Zároveň se ukazuje, že ve městech dochází k celé řadě pozoruhodných ekologických interakcí a vznikají i nová, v běžné krajině neexistující přírodní společenstva. Pro taková místa se dokonce v přírodovědném slangu vžilo označení „městská divočina“. Jsou ale města doopravdy srovnatelná s „divočinou“ tak, jak si ji představuje široká veřejnost? Jde „jen“ o prostory nových ekologických vazeb, anebo zde lze narazit na něco až romanticky nového a neznámého – třeba na nové druhy živočichů? Urbánní, tedy městská ekologie nám ukazuje, že města a jejich přírodu má smysl zkoumat. Jsou-li zde však zcela neznámé druhy, musí je objevit „městská taxonomie“.
K dalšímu čtení v Živě
Planeta Praha. Průvodce nečekaně pestrou přírodou města – Nová vlna popularizace (2022, 6)
Planeta Praha. Průvodce nečekaně pestrou přírodou města (2023, 1)
Planeta Praha a ty ostatní – příspěvek k diskuzi o formě přírodovědné popularizace (2023, 2)
Cities can be understood not as biologically exhausted spaces, but as overlooked sites of species discovery. Drawing on examples from China, the Americas, Europe and Asia, this article shows that new species are still being found in parks, drains, gardens and even homes, and argues that urban taxonomy is becoming essential to biodiversity research and conservation.
