Paleoekologický výzkum v Podunajské nížině na jihozápadě Slovenska zaznamenal v posledních dvou desetiletích velký posun. Prostřednictvím analýzy rostlinných makrozbytků byla prozkoumána řada profilů z různých sedimentárních prostředí. To nám umožnilo rekonstruovat nejen dlouhodobý vývoj vodní a mokřadní vegetace v nivách řek i potoků, na slatiništích a v jezerech, ale i změny minulých teplotních podmínek a chemismu vodního prostředí.
K dalšímu čtení v Živě
Fotosyntéza u ponořených vodních rostlin I. Fyziologické adaptace příjmu uhlíku (2003, 1)
Fotosyntéza u ponořených rostlin II. Biochemické a anatomické adaptace a výměna plynů (2003, 2)
Historie vegetace zaniklého jezera Šúr od pozdní doby ledové po dnešek (2015, 2)
Historická ekologie: dlouhodobé interakce přírody a člověka II. Bez člověka – koncept přirozenosti očima paleoekologie (2019, 4)
Seznam použité literatury najdete v PDF formátu ke stažení níže, pod obrazovou galerií.
Paleoecological research in the Danubian Lowland (south-western Slovakia) has made significant progress in the last two decades. A number of profiles from various sedimentary environments have been examined using plant macrofossil analysis. This has allowed us to reconstruct not only the long-term development of aquatic and wetland vegetation in river and stream floodplains, fens and lakes, but also past changes in temperature conditions and water chemistry.
-
Rostlinné makrozbytky (semena a plody) identifikované v paleoekologických profilech z Podunajské nížiny. 1 – šejdračka bahenní (Zannichellia palustris), 2 – leknín bílý (Nymphaea alba), 3 – rdest Stuckenia filiformis, 4 – rdest dlouholistý (Potamogeton praelongus), 5 – mařice pilovitá (Cladium mariscus), 6 – kopřiva lužní (Urtica kioviensis), 7 – růžkatec bradavčitý (Ceratophyllum submersum), 8 – řečanka přímořská (Najas marina), 9 – stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum). Měřítko odpovídá 1 mm. Foto A. Šolcová
-
Geografické umístění paleoekologických profilů s makrozbytkovým záznamem v Podunajské nížině. Červeně označeny lokality, kde analýzu záznamu provedla autorka tohoto textu (A. Šolcová, rozená Potůčková), bíle lokality, kde záznam analyzovali jiní autoři. 1 – Šúr (Potůčková a kol. 2018, Petr a kol. 2013), 2 – Parížske močiare (Jamrichová a kol. 2014), 3 – Santovka-vesnice (Šolcová a kol. 2018), 4 – Santovka-PB (Šolco - vá a kol. 2020), 5 – Malé Bielice (Hájková a kol. 2013), 6 – Mitická slatina (Jamrichová a kol. 2017), 7 – Nová Vieska 2 (Procházka a kol. 2015), 8 – Mad (Procházka a kol. 2021), 9 – Štúrová (Pišút a kol. 2010), 10 – Vrakúň (Pišút a Procházka 2012). Orig. A. Šolcová
-
Současnou analogii středoevropského glaciálního ekosystému – stepotundry – najdeme na jižní Sibiři. Údolí Žumali. Foto P. Hájková
-
Santovka-vesnice. Uhličitan vápenatý, který se sráží kolem místních termálních pramenů, vytváří travertinové kupy. Tato konkrétní kupa postupně přehrazuje potok Búr a bez zásahu člověka by časem vytvořila v nivě přirozenou hráz a dala vzniknout jezeru. Tak vzniklo na lokalitě Santovka-PB, která je odsud vzdálená zhruba 2 km proti proudu potoka Búr, během pozdního glaciálu a holocénu jezero, které mělo přibližně 415 m na délku a 130–200 m na šířku. Foto A. Šolcová
-
Relativní koncentrace jednotlivých forem rozpuštěného anorganického uhlíku (blíže v textu) v rámci uhličitanové rovnováhy v závislosti na pH vody při teplotě 25 °C. Celkový součet forem je vždy 100 %. Orig. A. Šolcová
-
Rdest dlouholistý (Potamogeton praelongus) dokáže účinně přijímat HCO3–, a proto preferuje vody s vyšší konduktivitou a alkalinitou. V Podunajské nížině byl typickým prvkem rostlinných vodních společenstev v pozdním glaciálu a na začátku holocénu. Foto L. Adamec