Zda je potřeba kosit středoevropská slatiniště sycená podzemní vodou, jsme zkoumali pomocí 7 dlouhodobých terénních experimentů. Výsledky ukazují, že pravidelné obhospodařování je podobně důležité pro jejich zachování jako trvalé zamokření a nenarušený vodní režim. Důvodem je jejich vznik v současné podobě často až po odlesnění člověkem, což ukazují výsledky makrozbytkové analýzy.
K dalšímu čtení v Živě
Proč jsou rašeliniště kyselá? (2018, 3)
Použitá literatura
DUDOVÁ, Lydie, et al. Holocene vegetation history of the Jeseníky Mts: Deepening elevational contrast in pollen assemblages since late prehistory. Journal of Vegetation Science, 2018, 29.3: 371-381.
HÁJKOVÁ, Petra, et al. Origin and contrasting succession pathways of the Western Carpathian calcareous fens revealed by plant and mollusc macrofossils. Boreas, 2012, 41.4: 690-706.
HÁJKOVÁ, Petra, et al. Using multi-proxy palaeoecology to test a relict status of refugial populations of calcareous-fen species in the Western Carpathians. The Holocene, 2015, 25.4: 702-715.
HÁJKOVÁ, Petra, et al. Can relict-rich communities be of an anthropogenic origin? Palaeoecological insight into conservation strategy for endangered Carpathian travertine fens. Quaternary Science Reviews, 2020, 234: 106241.
JAMRICHOVÁ, Eva, et al. Landscape history, calcareous fen development and historical events in the Slovak Eastern Carpathians. Vegetation history and archaeobotany, 2014, 23.5: 497-513.
KLIMEŠ, Leoš; KLIMEŠOVÁ, Jitka. The effects of mowing and fertilization on carbohydrate reserves and regrowth of grasses: do they promote plant coexistence in species-rich meadows?. Evolutionary Ecology, 2001, 15.4: 363-382.
PETR, Libor; NOVÁK, Jan. High vegetation and environmental diversity during the Late Glacial and Early Holocene on the example of lowlands in the Czech Republic. Biologia, 2014, 69.7: 847-862.
ROLEČEK, Jan, et al. Conservation targets from the perspective of a palaeoecological reconstruction: the case study of Dářko peat bog in the Czech Republic. Preslia, 2020, 92.2: 87-114.
RYBNÍČKOVÁ, Eliška; RYBNÍČEK, Kamil. Erste Ergebnisse paläogeobotanischer Untersuchungen des Moores bei Vracov, Südmähren. Folia geobotanica et phytotaxonomica, 1972, 7.3: 285-308.
We investigated whether it is necessary to mow Central European mires saturated with groundwater using 7 long-term field experiments. The results show that regular management is just as important for their preservation as permanent waterlogging and an undisturbed water regime. The reason for this is that they often originated in their current form after deforestation by humans, as shown by the results of macrofossil analysis.
-
Porost suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium) na lokalitě Kateřinice v Hostýnských vrších, kde probíhal obnovný terénní experiment s různými typy managementu. Foto P. Hájková
-
Ostřice chabá (Carex flacca), jako příklad často dominujících, ale nenápadných ostřic. Foto P. Hájková
-
Příklady zajímavých druhů vápnitých slatinišť – konkurenčně slabý vítod nahořklý (Polygala amarella). Foto P. Hájková
-
Příklady zajímavých druhů vápnitých slatinišť – prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Foto P. Hájková
-
Příklady zajímavých druhů vápnitých slatinišť – kruštík bahenní (Epipactis palustris). Foto P. Hájková
-
Příklady zajímavých druhů vápnitých slatinišť – tolije bahenní (Parnassia palustris) . Foto P. Hájková
-
Příklady zajímavých druhů vápnitých slatinišť – suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium). Foto P. Hájková
-
Schematické znázornění designu jednoho z našich pokusů, v tomto přípa dě obnovného experimentu na lokalitě u obce Kateřinice, kde nekosená plocha byla kontrolní. Plochy měly velikost 1 × 1 m a mezi nimi byla vždy mezera široká 1 m. Plochy s různými zásahy určenými náhodně byly uspořádány do bloků po čtyřech, celkově bylo na lokalitě založeno pět bloků. Převzato z publikace P. Hájkové a kol. (2022), upraveno
-
Ukázka, jak se druhové složení porostů kosených a nekosených vápni tých slatinišť může lišit po 20 letech rozdílného obhospodařování. Plochy nekosené (červeně) nebo s vyhrabávanou stařinou (modře, pouze na lokalitě Kateři nice) jsou v diagramech umístěny vlevo, zatímco plochy kosené dvakrát ročně (zeleně), v létě (křížek) nebo na podzim (žlutě) jsou vpravo. Plochy jsou rozmístě ny v ordinačním diagramu na základě podobnosti druhového složení v analýze distance-based RDA. Jako vysvětlující proměnná byla použita interakce mezi experimentálním zásahem a časem v porovnání s kontrolním zásahem. Převzato z publikace P. Hájkové a kol. (2022), upraveno
-
Ukázka, jak se druhové složení porostů kosených a nekosených vápni tých slatinišť může lišit po 20 letech rozdílného obhospodařování. Plochy nekosené (červeně) nebo s vyhrabávanou stařinou (modře, pouze na lokalitě Kateři nice) jsou v diagramech umístěny vlevo, zatímco plochy kosené dvakrát ročně (zeleně), v létě (křížek) nebo na podzim (žlutě) jsou vpravo. Plochy jsou rozmístě ny v ordinačním diagramu na základě podobnosti druhového složení v analýze distance-based RDA. Jako vysvětlující proměnná byla použita interakce mezi experimentálním zásahem a časem v porovnání s kontrolním zásahem. Převzato z publikace P. Hájkové a kol. (2022), upraveno
-
Změna počtu ohrožených druhů a specialistů při různých režimech seče. U pokusu studujícího vliv nekosení a časového posunu seče (Hutě) je vidět výrazný pokles počtu druhů slatiništních specialistů a vzácných druhů na nekosených plochách, a naopak nárůst na obou plochách kosených. U obnovného experimentu (Kateřinice, následující obr.) došlo k výraznému zvýšení počtu těchto druhů na obou typech kosených ploch (podzim ní seč a seč 2×), zatímco na vyhrabáva ných plochách byla změna jen velmi malá. Hvězdičky vyjadřují statistickou významnost výsledků na hladině 0,05 (*), 0,01 (**), 0,001 (***). Statistická význam nost ukazuje, nakolik je nepravděpodob né, že pozorovaný výsledek vznikl pouze náhodou. Hodnota p < 0,05 znamená, že pravděpodobnost získání takového výsled ku čistě náhodně je menší než 5 %. Převzato z publikace P. Hájkové a kol. (2022), upraveno
-
Změna počtu ohrožených druhů a specialistů při různých režimech seče. U pokusu studujícího vliv nekosení a časového posunu seče (Hutě, předchozí obr.) je vidět výrazný pokles počtu druhů slati ništních specialistů a vzácných druhů na nekosených plochách, a naopak nárůst na obou plochách kosených. U obnovného experimentu (Kateřinice) došlo k výraznému zvýšení počtu těchto druhů na obou typech kosených ploch (podzim ní seč a seč 2×), zatímco na vyhrabáva ných plochách byla změna jen velmi malá. Hvězdičky vyjadřují statistickou významnost výsledků na hladině 0,05 (*), 0,01 (**), 0,001 (***). Statistická význam nost ukazuje, nakolik je nepravděpodob né, že pozorovaný výsledek vznikl pouze náhodou. Hodnota p < 0,05 znamená, že pravděpodobnost získání takového výsled ku čistě náhodně je menší než 5 %. Převzato z publikace P. Hájkové a kol. (2022), upraveno
-
Porovnání počtu druhů cévnatých rostlin (před lomítkem, zeleně) a mechorostů (za lomítkem, červeně) na čtveřici ploch, které byly 20 let obhos podařované rozdílně. Po 20 letech na podzim byly všechny pokoseny a vyfoto grafovány následující jaro 30. května 2023. Je zřejmé, že se i struktura porostů diametrálně liší. Foto P. Hájková
-
Porovnání počtu druhů cévnatých rostlin (před lomítkem, zeleně) a mechorostů (za lomítkem, červeně) na čtveřici ploch, které byly 20 let obhos podařované rozdílně. Po 20 letech na podzim byly všechny pokoseny a vyfoto grafovány následující jaro 30. května 2023. Je zřejmé, že se i struktura porostů diametrálně liší. Foto P. Hájková
-
Porovnání počtu druhů cévnatých rostlin (před lomítkem, zeleně) a mechorostů (za lomítkem, červeně) na čtveřici ploch, které byly 20 let obhos podařované rozdílně. Po 20 letech na podzim byly všechny pokoseny a vyfoto grafovány následující jaro 30. května 2023. Je zřejmé, že se i struktura porostů diametrálně liší. Foto P. Hájková
-
Porovnání počtu druhů cévnatých rostlin (před lomítkem, zeleně) a mechorostů (za lomítkem, červeně) na čtveřici ploch, které byly 20 let obhos podařované rozdílně. Po 20 letech na podzim byly všechny pokoseny a vyfoto grafovány následující jaro 30. května 2023. Je zřejmé, že se i struktura porostů diametrálně liší. Foto P. Hájková
-
Bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea) dokáže na nekoseném vápnitém slatiništi vytvořit neuvěřitelné množství biomasy. Tato vrstva stařiny pak silně potlačuje všechny slatinné druhy, které přes ni nedokážou prorůst, a druhová bohatost slatiniště výrazně klesá. Foto P. Hájková