Článek popisuje čtyři druhy australských žab, které dokážou přežít a rozmnožovat se v extrémně kyselých vodách s pH kolem 3. Vysvětluje jejich fyziologické, morfologické a behaviorální adaptace umožňující udržet iontovou rovnováhu, i ekologické souvislosti a hrozby, které těmto unikátním druhům hrozí vlivem člověka.
Použitá literatura
FREDA, Joseph; DUNSON, William A. Sodium balance of amphibian larvae exposed to low environmental pH. Physiological Zoology, 1984, 57.4: 435-443.
HIRD, Coen; FRANKLIN, Craig E.; CRAMP, Rebecca L. The role of environmental calcium in the extreme acid tolerance of northern banjo frog (Limnodynastes terraereginae) larvae. Journal of Experimental Biology, 2022, 225.13: jeb244376. DOI: 10.1242/jeb.244376
PICKER, M. D.; MCKENZIE, C. J.; FIELDING, P. Embryonic tolerance of Xenopus (Anura) to acidic blackwater. Copeia, 1993, 1072-1081.
This article describes four Australian frog species capable of surviving and reproducing in extremely acidic waters with a pH around 3. It explains their physiological, morphological, and behavioural adaptations that help maintain ionic balance, as well as the ecological context and human-induced threats these unique species face.
-
Bílá písečná pláž silně kontrastuje s extrémně kyselou vodou obarvenou vysokou koncentrací huminových kyselin. Jezero Brown Lake, ostrov North Stradbroke, Queensland v Austrálii. Foto P. Šrámek
-
Paropuška klabonosá (Crinia tinnula) – jediný zástupce čeledi paropuchovití (Myobatrachidae), který obývá extrémně kyselé vody. Foto P. Šrámek
-
Vokalizující samec paropušky klabonosé je obtížně dohledatelný kvůli své malé velikosti (do 2 cm) a tendenci ozývat se skrytě. Jeho specifický jemně cinkavý hlas ho však prozradí a slouží i jako spolehlivý znak k odlišení od příbuzných druhů paropušek. Foto P. Šrámek
-
Paropuška klabonosá (Crinia tinnula) v dospělosti často nedorůstá ani 2 cm a je tak nejmenším žabím druhem, schopným obývat unikátní biotop extrémně kyselých jezírek v příbřežních dunách východní Austrálie. Kyselost vody se v nich blíží kyselosti kuchyňského octa. Proto si tyto žáby musely vyvinout specifické adaptace pro přežití ve značně nepřátelském prostředí, které je jejich domovem, ale i vězením. Nejsou totiž schopné konkurovat ostatním druhům žab v mnohem běžnějších jezírkách s nižší kyselostí vody. Foto P. Šrámek
-
Rosnice křehká (Drymomantis cooloolensis), dříve řazená do rodu Litoria z čeledi rosnicovití (Pelodryadidae), je zcela závislá na přítomnosti extrémně kyselých jezírek v příbřežních písečných dunách. Pár v amplexu – pozici pro snášení a oplození vajíček. Foto P. Šrámek
-
Samci rosnice křehké se ozývají po setmění za vlhkých nocí z vegetace nízko nad vodou. Foto P. Šrámek
-
Jezero McKenzie (Boorangoora), ostrov Fraser, Queensland, je oblíbeným cílem návštěvníků rozlehlého národního parku Great Sandy, který zahrnuje samotný ostrov i přilehlé písčiny na pevnině. Nevšední krása jezera je způsobená unikátní kombinací faktorů prostředí, které daly vzniknout těmto pro život velmi nehostinným vodám. Foto P. Šrámek
-
Sladká voda v jezírkách ukrytých v písečných dunách je kromě značné kyselosti i velmi chudá na živiny. Jezero Benaroon, ostrov Fraser, Queensland. Foto P. Šrámek
-
Paropucha Limnodynastes grayi, čeleď paropuchovití (Limnodynastidae), dokáže jako jediný žabí druh obývající extrémně kyselá stanoviště přežít i mimo ně a obstát tak v přímé konkurenci mnoha dalších druhů, které v kyselém prostředí nežijí. Foto P. Šrámek
