Monotematické číslo Živy 5/2025 vyšlo ve čtvrtek 9. října.
Vážení čtenáři, podtitul tohoto čísla Živy by mohl znít „Na hranici živého a neživého“. Po předchozích monotematických číslech o vodě, ohni a větru jsme, v souladu již se starořeckou představou živlů, elementů tvořících přírodu, tentokrát vsadili na geologické procesy, jejich projevy, vliv a interakci horninového prostředí se živou přírodou. Jsou základní hybnou silou Země, přímo ovlivňují veškerou biosféru, a to pozitivně i negativně. Možná si někteří z vás ještě před otevřením Živy položí otázku, proč se věnujeme převážně geologii a co může mít společného třeba desková tektonika nebo vulkanismus se vznikem a existencí života. Odpovědi se skrývají hned v několika článcích, stejně jako celá řada zajímavostí, např. jak ze živého vzniká kámen a naopak, jak hornina nebo půda podléhají biologické činnosti, zda mohou žít organismy nejen v půdě, ale i v horninách, a mnoho dalšího. Pokusíme se nastínit, jak důležité je studovat živou i neživou složku prostředí k pochopení vzniku, vývoje i současnosti života na Zemi. A zazní také otázky k existenci života mimo naši planetu. Nastíněná témata navíc zpestřují historická ohlédnutí za geologickými fenomény, mýty a některými osobnostmi. Bez pohledu na Zemi jako na dynamickou a v čase se měnící planetu bychom jen stěží mohli chápat současné procesy a třeba i predikovat budoucnost. Přejeme vám příjemné čtení.
Martin Košťák a redakce Živy
Vyšlo nové číslo Živy 4/2025 ve čtvrtek 7. srpna
Velká část obsahu čísla je věnována tématu fotosyntézy v rámci rubriky K výuce. Je pojata v široké časové i prostorové škále: od miliard let její evoluce po děje rychlejší než miliontiny sekundy při přenosu energie ve světlosběrných anténách, od procesů a subbuněčné úrovni přes ekosystémy až po globální rozměry. V závěru je analyzováno, jaké šance přináší její poznání pro zvyšování výnosu plodin.
Dále se dočtete například kolik padlého dřeva potřebují plži v hospodářských smrčinách, nebo si můžete přečíst první díl seriálu o opylovačích a další zajímavá témata.
Srdečně vás zveme na výstavu Za neznámými tvory amazonských lesů.
Výstavu si můžete prohlédnout v červenci 2025 v Café Academia v 1. patře knihkupectví Academia, Václavské nám. 34, Praha 1.
V pondělí 28. dubna 2025 byly v pražské vile Lanna, slavnostních prostorech AV ČR, za účasti významných hostů uděleny ceny Živy autorům vybraných článků ročníku 2024. O udílení a oceněných se dočtete více v čísle 3/2025, které vyjde 12. června.
Číslo Živy 2/2025 vyšlo ve čtvrtek 10. dubna.
Přináší článek o biochemických metodách v lékařství z rubriky K výuce. Pokračování seriálů Šaty dělají člověka, Laboratorních ryb z vysychajících tůní a Mají se vzácné druhy rostlin bát křížení s hojnějšími příbuznými? Dozvíte se, že není kopretina jako kopretina nebo jaký mají sladký život ptáci.
Prohlášení vědců k přírodě blízké obnově těžebních prostorů
Přírodě blízká obnova vytváří pestré prostředí, které obývá celá plejáda běžných i ohrožených druhů, jež původně žily především na bezlesých stanovištích s malým množstvím živin v půdě či vodě. Přírodě blízká obnova pracuje s přirozenou sukcesí (samovolným vývojem) nebo se sukcesí usměrňovanou, kdy vývoj korigujeme žádoucím směrem. Ochrana přírody se v tomto případě nevylučuje ani s extenzivním rekreačním využitím. Řada ohrožených druhů potřebuje určitou míru narušování prostředí, takže přítomnost lidí jim nejen nevadí, ale může dokonce i prospívat. Někdy přistupujeme k cílené péči o místa s výskytem ohrožených organismů, např. pastvou, prosvětlováním lesa, obnovou tůní či písčin.
26. ročník festivalu Týden mozku se koná 10.–16. března 2025.
Umělá inteligence, Alzheimerova choroba, epilepsie či spánek – i o těchto tématech hovoří vědci a vědkyně na festivalu Týden mozku.
Festival je součástí celosvětové kampaně Brain Awareness Week (BAW). Už od roku 1995 se po celém světě v březnu konají akce, které upozorňují na pokrok v neurovědách a jejich přínosy a seznamují veřejnost s poutavými poznatky o mozku. Akce v Evropě koordinuje organizace The European Dana Alliance for the Brain (EDAB). V Česku založil tradici festivalu neurovědec profesor Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR v roce 1998.
Festival organizují Středisko společných činností AV ČR, Ústav experimentální medicíny AV ČR a Česká společnost pro neurovědy.
Číslo Živy 1/2025 vyšlo ve čtvrtek 6. února. Přináší článek o průtokové cytometrii z rubriky K výuce, která má pro letošní rok ústřední téma Nové metody v biologii II., seriál Šaty dělají člověka, pokračování Laboratorních ryb z vysychajících tůní a seriálu Mají se vzácné druhy rostlin bát křížení s hojnějšími příbuznými? Dozvíte se, jak je to se štěnicemi mezi netopýry, ptáky a lidmi a mnoho dalšího.
Číslo Živy 6/2024 vyšlo ve čtvrtek 12. prosince. Dozvíte se jak parazitičtí prvoci přepisují učebnice molekulární biologie nebo jestli se mají se vzácné druhy rostlin bát křížení s hojnějšími příbuznými. Také přinášíme ke kulatému výročí CHKO Slavkovský les dvojici článků ilustrující dva z řady tamějších významných přírodních fenoménů. První z nich je věnován rozmanitosti života ve stojatých vodách a péči o vodní ekosystémy, druhý pak diverzitě motýlů vázaných na výjimečně pestrou mozaiku nelesních stanovišť Slavkovského lesa.
Srdečně vás zveme na výstavu Živly v Živě - z posledních tří monotematických čísel. Po celý prosinec 2024 v 1. patře knihkupectví Academia, Václavské nám. 34, Praha 1.
Cena ročního předplatného
od čísla 1/2019 je 354 Kč za šest čísel Živy (tedy 59 Kč za jedno číslo).
Dvouleté předplatné je zrušeno.
Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.
Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů a zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky.
Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Poslední řada vychází nepřetržitě od roku 1953.