Soutěž Věda je krásná, kterou pořádá Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, přibližuje estetickou hodnotu přírodních fenoménů, jak ji odhalují vědci při svých výzkumech, a to prostřednictvím fotografií, ilustrací i počítačově zpracovaných vizualizací.
Více na www.vedajekrasna.cz
K dalšímu čtení v Živě
Soutěž Věda je krásná na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy již podesáté (2019, 2)
The Science is Beautiful art competition run by the Faculty of Science at Charles University aims to show the aesthetics revealed by scientific research, either through photography, illustrations or computerised visualisations of natural phenomena. For further information and the award-winning images see www.vedajekrasna.cz (website in Czech only).
-
Zahradníkův rok. Detaily květů rostlin, skládaná makrofotografie. Foto J. Bžoch (1.místo, kategorie Objevitelská pro veřejnost)
-
Dárek pro nevěstu. Jaro je pro ledňáčky říční (Alcedo atthis) obdobím lásky. Jedním z typických námluvních rituálů je krmení samiček rybkami či jinými vodními organismy, které jim samečci předávají přímo do otevřeného zobáku. Podařilo se mi tento okamžik zachytit právě ve chvíli, kdy sameček přiletěl s dnes již poměrně vzácnou rybou charakteristickou především pro čisté pstruhové vody – vrankou obecnou (Cottus gobio). Jejím přijetím samička vyjádřila, že je připravena k páření a populace ledňáčka se tak za dva měsíce rozrostla o pět nových jedinců. Foto V. Bystřický (1. místo, Vědecká fotografie)
-
Proměny. Všechny živé bytosti se vyvíjejí, procházejí různými proměnami. Pod pojmem proměna si většinou vybavíme zázrak hmyzí metamorfózy. Ale i v rostlinné říši můžeme být svědky dramatických proměn – jako u tohoto hlaváče (Scabiosa cf. maritima) z Řecka. Skládaná fotografie. Foto P. Šípek (2. místo, Vědecká fotografie)
-
Picassova ploštice. Štítovka Sphaerocoris annulus získala díky svému zbarvení příznačné anglické označení Picasso bug. Je rozšířena ve značné části subsaharské Afriky a její výrazné barevné vzory slouží jako varování predátorům. Podobně jako jiné ploštice vylučuje tato štítovka zapáchající sekret. Foto P. Šípek (3. místo, Vědecká fotografie)
-
Prašníky huseníčku rolního. Samčí pohlavní orgány (prašníky) této modelové rostliny, barvené pomocí anilinové modři. Uvnitř „krajkovaných“ prašných váčků jsou vidět červeně fluoreskující pylová zrna. Huseníček je samosprašná rostlina, tento pyl by tak nejspíše skončil na blizně téhož květu – kdyby býval neskončil pod mikroskopem. Epifluorescence v UV světle, složeno z více rovin zaostření. Foto J. Martínek (3. místo, Vědecká mikrofotografie)
-
Nemravný detail. Sex huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana) v blízkém detailu. Na snímku je vidět pestík huseníčku (modře), kterým prorůstají pylové láčky (žlutě). Pylová zrna po dopadu na bliznu (ve vrchní části pestíku) začnou klíčit a pylové láčky nesoucí spermatické buňky prorůstají skrz čnělku k jednotlivým vajíčkům. V tomto případě jsme zkoumali, zda mutace v genu ARPC3 ovlivňuje růst pylových láček. Jak je vidět na dlouhých a pevných láčkách, mutanti nemají s potencí žádné problémy a zůstávají zcela fertilní. Barveno anilinovou modří, epifluorescence v ultrafialovém světle, složeno z několika rovin ostrosti. Foto J. Martínek (1. místo, Vědecká mikrofotografie)
-
Nigella sativa. Extrakty z černého kmínu, jak je lidově označována černucha setá, se používají jako přírodní prostředek podporující imunitu s antibakteriálními a mnoha dalšími účinky. Provedené studie prokázaly, že olej ze semen je pouze mírně toxický a toxicita se projevuje jen ve vysokých dávkách. Detail květu. Kolorovaný snímek z rastrovacího elektronového mikroskopu. Foto V. Sýkora (2. místo, Vědecká mikrofotografie)
-
Motýlí ilustrace. Ukazuje různé babočky spolu s jejich housenkami. Akvarel. Orig. Z. Šabatková (Absolutní vítěz soutěže; 1. místo, Vědecká ilustrace a virtuální příroda)
-
Funghi. Houby jsou úchvatné organismy, jejichž říše zahrnuje více než 100 tisíc známých druhů. Lidé si je ztotožňují především s různě velkými, tvarovanými a barevnými plodnicemi vyšších druhů hub. Mezi ty nejzajímavější patří např. květnatec Archerův (Clathrus archeri) nebo hvězdovka červenavá (Geastrum rufescens, na obr.). Akvarel, digitalizováno. Orig. E. Vošvrdová (2. místo, Vědecká ilustrace a virtuální příroda)
-
Pod velkým nebem. Fotografování noční oblohy se stává obtížnou, a dokonce nebezpečnou disciplínou. Z vrcholů českých hor totiž není přirozená noční obloha vlivem světelného znečištění vidět. Čeští astrofotografové proto často míří do nejzazších koutů pohraničí nebo na Slovensko. Právě ve slovenském pohoří Velká Fatra vzniklo toto panorama noční oblohy. V pečlivě vybrané kompozici je k vidění Mléčná dráha nad vrcholem Ostrá (1 247 m n. m.). Foto D. Herel (2. místo, kategorie Objevitelská pro veřejnost)
-
Ze života hmyzu. Portréty z hmyzí říše, skládaná makrofotografie. Foto J. Bžoch (3. místo, kategorie Objevitelská pro veřejnost)
-
Lišejníky. Ilustrovaný naučný plakát popisuje, z jakých symbiontů se lišejníky skládají, jak se rozmnožují, jejich vnitřní strukturu a některé běžnější druhy. Akvarel. Orig. Z. Šabatková (3. místo, Vědecká ilustrace a virtuální příroda)
-
Moje kamarádka vážka. Detailní fotografie vážky u Kališova jezera v Bohumíně. Foto E. Bártová (Divácká soutěž).
