Článek představuje ekologickou roli a vzájemné interakce společenstev fototrofních organismů ve vodním prostředí. Na příkladu výrazně odlišných stojatých vod, jako jsou člověkem ovlivněné vodní útvary typu přehradních nádrží a umělé vodní útvary typu důlních jezer, ukazuje význam nejen fytoplanktonu, ale i makrofytů a perifytonu, které často unikají naší pozornosti.
K dalšímu čtení v Živě
Voda je divná (a díky za to) (2022, 2)
Použitá a citovaná literatura
BOROVEC J., et al. Metodika pro hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů – kategorie jezero. Certifikovaná metodika Ministerstvem životního prostředí České republiky 1828/ENV/15 České Budějovice: Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Hydrobiologický ústav, 2014.
CRONK, Julie K.; FENNESSY, M. Siobhan. Wetland plants: biology and ecology. Florida: CRC Press, 2016.
POSCH, Thomas, et al. Harmful filamentous cyanobacteria favoured by reduced water turnover with lake warming. Nature Climate Change, 2012, 2.11: 809-813.
SAND-JENSEN, Kaj; BORUM, Jens. Interactions among phytoplankton, periphyton, and macrophytes in temperate freshwaters and estuaries. Aquatic Botany, 1991, 41.1-3: 137-175.
ŠVEC Josef; MÜLLNEROVÁ Dominika. Výparoměr na hladině jezera Most. Vesmír, 2020,99: 519.
This article presents the ecological roles and mutual interactions of phototroph communities in the aquatic environment. Using the heavily modified water bodies such as dam reservoirs and post-mining lakes as examples, we show the importance of not only phytoplankton but also zoomed-in macrophytes and periphyton, which often escape our attention.
-
Příklady rostlinných společenstev – vodních makrofytů, fytoplanktonu a perifytonu – osídlujících přehradní nádrže a důlní jezera (viz dále obr. 2–6 na následující dvoustraně). Vynořené rostliny rostoucí v kamenném záhozu na břehu důlního jezera Medard během jejich mapování v trvalém transektu s pomocí pásma. Foto P. Pejsar
-
Další příklady rostlinných společenstev osídlujících přehradní nádrže a důlní jezera. Lakušník štítnatý (Ranunculus peltatus) s plovoucími listy a nápadnými květy na hladině nádrže Žlutice. Foto P. Pejsar
-
Další příklady rostlinných společenstev osídlujících přehradní nádrže a důlní jezera. Stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum) v porostu parožnatek (Chara spp.) v hloubce 6 m na dně důlního jezera Most. Foto M. Čtvrtlíková
-
Další příklady rostlinných společenstev osídlujících přehradní nádrže a důlní jezera. Jarní nárosty perifytonu na písčitém dně nádrže Římov osídlené početnou populací nezmarů hnědých (Hydra oligactis). Foto M. Čtvrtlíková
-
Další příklady rostlinných společenstev osídlujících přehradní nádrže a důlní jezera.Sinicový vodní květ na hladině nádrže Orlík. Foto P. Znachor
-
Satelitní snímek nádrže Římov s podélným gradientem kvality vody (Ř – říční zóna, P - přechodná zóna, J – jezerní zóna) naznačeným pomocí umělých barev (modrá – dobrá kvalita, málo fytoplanktonu, zelená – špatná kvalita, hodně fytoplanktonu). Mapovým zdrojem je internetový portál Mapy.cz.
-
Další příklady rostlinných společenstev osídlujících přehradní nádrže a důlní jezera. Epifyton – nárosty perifytonu na povrchu ponořeného stolístku, rostoucího na téměř holém dně a v úživné a zakalené (turbidní) vodě u kamenného vlnolamu jezera Most. Foto M. Čtvrtlíková
-
Obnažené břehy přehradní nádrže Klíčava v r. 2020 po několikaletém období sucha. Foto P. Pejsar
-
Ponořené makrofyty v Klíčavě před (r. 2020, tento obrázek) a po dramatickém snížení dostupnosti světla spojeném s obnovením přítoku po období sucha (2021, následující obrázek). Zvýšený přísun živin ve znovu přitékající vodě (od podzimu 2020) způsobil rychlý růst mikrofytů – fytoplanktonu i perifytonu (včetně epifytonu) – a zastínění bujných porostů makrofytů. Ty se i díky několikametrovému nastoupání hladiny ponořily do tmy a v r. 2021 rychle odumřely. Rostlinná společenstva tak jasně indikují změny kvality vody. Vodní mor kanadský (Elodea canadensis) v hloubce 5 m průhledné nádrže. Foto M. Čtvrtlíková
-
Ponořené makrofyty v Klíčavě před (r. 2020, předchozí obrázek) a po dramatickém snížení dostupnosti světla spojeném s obnovením přítoku po období sucha (2021, tento obrázek). Zvýšený přísun živin ve znovu přitékající vodě (od podzimu 2020) způsobil rychlý růst mikrofytů – fytoplanktonu i perifytonu (včetně epifytonu) – a zastínění bujných porostů makrofytů. Ty se i díky několikametrovému nastoupání hladiny ponořily do tmy a v r. 2021 rychle odumřely. Rostlinná společenstva tak jasně indikují změny kvality vody. Solitérní stolístek klasnatý a vodní mor s nárosty epifytonu vytahující se za světlem z hloubky 5 m zakalené nádrže. Foto M. Čtvrtlíková
-
Vláknitá sinice Planktothrix rubescens z jezera Most, zvětšení 400×. Foto P. Znachor