Druhý pokus o sestavení co nejdelší chronologie letokruhů dubu, tentokrát s využitím materiálu z „rašeliništních“ dubů převážnš z Irska, jejichž fenomén je vázán na plochý reliéf s proměnlivou mozaikou hladiny podzemní vody. Nejstarší takto získaný letokruh je datován 5289 př. n. l. Významným výsledkem byl objev časových úseků ochlazení klimatu doprovázeného výraznými změnami v lidské společnosti. Nejmladší z nich, později pojmenovaný Pozdně antická malá doba ledová (LALIA, 536 až asi 560 n. l.) se ukázal být důležitým pro pochopení mnoha sociálních změn té doby.
První díl seriálu
Letokruhy dubu jako řez časem I. Středozápad kontinentu Evropy (2022, 3)
Seznam použité literatury najdete v PDF formátu ke stažení níže, pod obrazovou galerií.
The second attempt to compile the longest possible chronology of oak tree rings, this time using material from „peat bog oaks“, mainly from Ireland, the phenomenon of which is linked to a flat relief with a variable mosaic at the groundwater level. The oldest tree ring obtained in this way is dated 5289 BCE (Before Common Era). A significant result was the discovery of periods of climate cooling accompanied by significant changes in human society. The youngest of them, later named the Late Antique Little Ice Age (LALIA, 536 – ca 560 CE, Common Era) proved to be significant for understanding the many social changes of that time.
-
Mapa Irska. Zeleně národní parky, modře lokality objektů zmiňovaných v textu. Orig. J. Kyncl
-
Irský národní park Glenveagh. Vysočina při severozápadním okraji ostrova v blízkosti starého centra Derry, od raného středověku vystavená intenzivnímu využívání, strmější svahy jsou často silně erodovány. Foto J. Werner, převzato z Pixabay, v souladu s podmínkami použití
-
NP Ballycroy. Březina jako náhradní vegetace, častý typ lesa v Irsku. Původně doubrava, od středověku do 19. století pastvina, po ukončení pastvy spontánně obsazena břízou (Betula). Foto R. Schoeps, převzato z Pixabay, v souladu s podmínkami použití
-
NP Connemara v Irsku. Mírně zvlněný terén na západním okraji ostrova, ve středověku byl vystaven zemědělské exploataci. Mozaika rašelinišť, zarůstajících luk po jejich odvodnění a vřesovišť. Foto S. Stockli, převzato z Pixabay, v souladu s podmínkami použití
-
NP Connemara v Irsku. Mírně zvlněný terén na západním okraji ostrova, ve středověku byl vystaven zemědělské exploataci. Mozaika rašelinišť, zarůstajících luk po jejich odvodnění a vřesovišť. Foto J. Fehre, převzato z Pixabay, v souladu s podmínkami použití
-
NP Burren, rovněž území Irska. Nížina, převážně rovina. Mozaika ploch s různě vysokou hladinou podzemní vody, analogie někdejší mozaiky doubrav a mokřadů, zdrojů subfosilních kmenů. Foto L. Lisaght, převzato z Pixabay, v souladu s podmínkami použití
-
NP Killarney, nejstarší objekt ochrany přírody v Irsku, zřízený r. 1932. Vyobrazené části jsou 90 let ponechány přirozenému vývoji. Foto H. Walsh, převzato z Pixabay, v souladu s podmínkami použití
-
NP Killarney, nejstarší objekt ochrany přírody v Irsku, zřízený r. 1932. Vyobrazené části jsou 90 let ponechány přirozenému vývoji. Foto A. Lambe, převzato z Pixabay, v souladu s podmínkami použití
-
Wicklow Mountains. Jediné irské pohoří dosahuje nadmořské výšky do 900 m, v oblasti probíhá intenzivní zalesňování. V borovém lese na pozadí je zastoupena i borovice vejmutovka (Pinus strobus), původem z východu Severní Ameriky. Zalesňování dávno odlesněných ploch touto borovicí se v Irsku obecně ukazuje jako podstatně úspěšnější než obdobné využití b. lesní (P. sylvestris). Foto B. Staunton, převzato z Pixabay, v souladu s podmínkami použití
-
Chronologie dubu středozápadu Evropy a Irska byly sestavovány zhruba současně. Brzy se ukázalo, že jejich křížové datování (synchronizace) s dostatečnou spolehlivostí možné není, jsou zkrátka příliš odlišné. Naproti tomu v rámci Britských ostrovů dostatečně vysoká shoda chronologií umožňuje vzájemné doplňování. Nakonec se našel i „most“ mezi Britskými ostrovy a kontinentem – stala se jím severo - německá chronologie dubu Hanse-Huberta Leuschnera a Axela Delormeho. Orig. J. Kyncl
-
Schéma složek irské chronologie dubu. Nedostatek starých živých stromů nahradila skupina až 260letých dubů ze Skotska. Při naprosté absenci funkčních gotických dřevěných konstrukcí umožnila prodloužení chronologie před r. 1500 archeologie v povodí řeky Blackwater jižně od jezera Neagh v Severním Irsku. Kranogy, mlýny, most a mohutný kmen v sedimentu řečiště poskytly interval let 919–1462. S úsekem je téměř souběžná bohatě proložená chronologie Dublinu z let 855–1306, výhradně z archeologického materiálu. Doba stěhování národů, tedy „Temný věk“ (Dark Age) Angličanů a Irů, je v Irsku bohatě zastoupena mlýny a kranogy mimo jiné z oblasti Ballydo - wane na jihu (roky 260–970); její spolehlivé propojení na chronologii Dublinu ale musely zajistit letokruhové řady z Anglie a Skotska. Až do počátku letopočtu protáhly chronologii obdobné objekty na přítocích do jezera Neagh v oblasti Teeshan na severu. Orig. J. Kyncl
-
Řeka Blackwater v Irsku – pozůstatky kranogu na slepém rameni. Foto F. Winkler, převzato z Pixabay, v souladu s podmínkami použití
-
Horizontální mlýn. Hnací vodní kolo má vodorovnou polohu, proud vody je na lopatky přesně usměrněn dřevěným náhonem a žlabem s kónickým zúžením. Upraveno podle: C. Rynne, University College Cork, Irsko
-
Rozložení nálezů dubových kmenů z rašelinišť. Příznačná je nerovnoměrnost ukládání v čase. Vůbec nejbohatší byly sekvence let 3500–2700 a 770–400 př. n. l., kdy proložení přesahovalo 30 kmenů, s maximem 51, nejchudší byly sekvence 2600–2400 a 1000–850 př. n. l., kdy proložení pokleslo pod 12, s minimem 7 kmenů. Podle: D. M. Brown a kol. (1986, 2012). Orig. J. Kyncl
-
Rekonstrukce kultovního objektu Navan Fort (staroirsky Emain Macha) z pozdní doby železné. Byl vybudován r. 95 př. n. l., nedlouho poté vyplněn štěrkem a (zřejmě úmyslně) vypálen a překryt zeminou. Díky nedostatečnému přívodu vzduchu dřevo většinou zuhelnatělo. Hlavním zdrojem letokruhů byl středový sloup z kmene mohutného dubu. Převzato z Wikimedia Commons, v souladu s podmínkami použití
-
Lars Berg Larsen z Kodaňské univerzity se spolupracovníky vyhodnotili 7 chronologií jehličnanů severní polokoule citlivých na teplotu ve vegetačním období, zasahujících do období Pozdně antické malé doby ledové (LALIA, blíže v textu) – borovice lesní z NP Abisko v severním Švédsku, jezera Hackren ve středním Švédsku a finského Laponska, borovice limby (P. cembra) a modřínu opadavého (Larix decidua) z Východních Alp, m. sibiřského (L. sibirica) z polo - ostrova Jamal na Sibiři a m. Gmelinova (L. gmelinii) ze sibiřského Tajmyru. Graf ukazuje odchylku průměru letokruhových indexů všech vyjmenovaných chronologií. Upraveno podle: L. B. Larsen a kol. (2008). Orig. J. Kyncl
-
Mrazový letokruh – deformace pletiva letokruhu jehličnanu jako důsledek silnějšího mrazu, který se dostavil v plné vegetační sezoně a poškodil kambium. Jev se vyskytuje v zónách s krátkou vegetační dobou, tedy blízko horní nebo polární hranice výskytu stromů. Na obr. letokruhy 534 až 539 borovice sibiřské (Pinus sibirica) z mongolského Altaje (D’Arrigo a kol. 2021). Foto V. Myglan, s laskavým svolením