Nejdynamičtěji se rozvíjející oblastí výzkumu minulých lidských populací je dnes určitě archeogenetika. Zatímco v r. 2017 byly známy genetické profily asi 1 000 pravěkých jedinců z celého světa, v r. 2023 budeme znát kolem 800 individuálních profilů jenom z území dnešních Čech. Vedle Britských ostrovů a Španělska patří Čechy momentálně, alespoň co se pravěku týče, k nejlépe archeogeneticky poznaným regionům na světě. V našem příspěvku se pokusíme přiblížit dosavadní výsledky projektů, na kterých se podílejí pracovníci Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Praze, Antropologického oddělení Národního muzea a některých dalších českých institucí.

Za zpřístupnění antropologického materiálu k analýzám a spolupráci při zpracování archeologických dat jsou autoři zavázáni řadě kolegyň a kolegů z mnoha institucí a archeologických pracovišť, kteří se tím také podílejí na obrovském posunu v poznání minulosti evropských populací zdaleka nejen na území dnešních Čech.

K dalšímu čtení v Živě

Genetické kořeny středoevropské populace z pohledu variability chromozomu Y (2011, 6)

Co je nového v archeogenetice. Stárnoucí Adam a jeho (ne)zdatní synové (2015, 4)

Evropa, migrace a utváření identit (aneb staré víno v nových lahvích) (2016, 1)

Doporučená kniha

Johannes Krause a Thomas Trappe: Zrození Evropanů: Skutečný příběh našich předků vyprávěný geny (Jan Melvil Publishing 2022)

Citovaná a použitá literatura

ALLENTOFT, Morten E., et al. Population genomics of bronze age Eurasia. Nature, 2015, 522.7555: 167-172. https://doi.org/10.1038/nature14507

ANDRADES VALTUEÑA, Aida, et al. Stone Age Yersinia pestis genomes shed light on the early evolution, diversity, and ecology of plague. Proceedings of the National Academy of Sciences, 2022, 119.17: e2116722119. https://doi.org/10.1073/pnas.2116722119

HAAK, Wolfgang, et al. Massive migration from the steppe was a source for Indo-European languages in Europe. Nature, 2015, 522.7555: 207-211. https://doi.org/10.1038/nature14317

KOCHER, Arthur, et al. Ten millennia of hepatitis B virus evolution. Science, 2021, 374.6564: 182-188. https://doi.org/10.1126/science.abi5658

LAZARIDIS, Iosif, et al. Ancient human genomes suggest three ancestral populations for present-day Europeans. Nature, 2014, 513.7518: 409-413. https://doi.org/10.1038/nature13673

MATHIESON, Iain, et al. Genome-wide patterns of selection in 230 ancient Eurasians. Nature, 2015, 528.7583: 499-503. https://doi.org/10.1038/nature16152

OLALDE, Iñigo, et al. The Beaker phenomenon and the genomic transformation of northwest Europe. Nature, 2018, 555.7695: 190-196. https://doi.org/10.1038/nature25738

PAPAC, Luka, et al. Dynamic changes in genomic and social structures in third millennium BCE central Europe. Science Advances, 2021, 7.35: eabi6941. https://doi.org/10.1126/sciadv.abi6941

PATTERSON, Nick, et al. Large-scale migration into Britain during the Middle to Late Bronze Age. Nature, 2022, 601.7894: 588-594. https://doi.org/10.1038/s41586-021-04287-4

PINHASI, Ron, et al. Optimal ancient DNA yields from the inner ear part of the human petrous bone. PloS one, 2015, 10.6: e0129102. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0129102

One of the most dynamically developing areas of research on past human populations today is undoubtedly archaeogenetics. The Czech Republic is currently one of the best archaeogenetically explored regions in the world, at least as far as prehistory is concerned. Almost 800 individual genetic profiles have been studied on this territory. Our contribution presents the conclusions of previous projects aimed at understanding the relationships between the representatives, the bearers of different archaeological cultures that lived here in prehistoric times on this territory. The territory of contemporary Bohemia is important or indeed exceptional from the archaeogenetic standpoint. There are two reasons. The first is its geographical location in the middle of Europe, at the intersection of many pan-European cultural phenomena. The second reason is the availability of skeletal material suitable for analysis. Some archaeogenetic knowledge obtained from Czech prehistoric burial sites is therefore of fundamental importance for the clarification and understanding of the settlement of Europe. We can mention one such outcome. Until recently, for example, it was assumed that the bearers of the Corded Ware culture were mainly warriors who enslaved and subjugated the local population, killed the men and made the women their "partners". The subsequent genetic mixing of the two populations led to a rapid genetic overlay of the indigenous population and the spread of a distinct steppe profile in the DNA of all members of the population. However, it turned out unexpectedly that the already incoming population of the Corded Ware culture was genetically diverse, especially in the case of females. At the burial site in Vliněves, women who must have arrived on this territory together with men from somewhere in the east and women probably born as members of earlier, genetically still in the core of the Neolithic, local populations, but buried in a manner typical for the carriers of the Corded Ware culture, lay side by side. Archaeogenetic projects on the prehistoric settlement of this territory are still ongoing. Recently, attention has shifted from addressing global questions at the continental level to more detailed, local issues.