Pravidelné požáry udržují borové porosty na úkor klimaxových dřevin. Příklady takových ekosystémů udržovaných požáry známe ze Severní Ameriky i Skandinávie, kde je dřevinou nejvíce adaptovanou na požár borovice lesní (Pinus sylvestris). Otázkou je, zda i naše přirozené borové lesy mohou být udržovány v krajině požáry. Výsledky výzkumu autora článku potvrzují fungování podobného mechanismu i v borech našich pískovcových oblastí.
K dalšímu čtení v Živě
Oheň v naší krajině (2020, 5)
Citovaná a použitá literatura
ADÁMEK, Martin; HADINCOVÁ, Věroslava; WILD, Jan. Long-term effect of wildfires on temperate Pinus sylvestris forests: Vegetation dynamics and ecosystem resilience. Forest Ecology and Management, 2016, 380: 285-295.
BOBEK, Přemysl, et al. Human-induced changes in fire regime and subsequent alteration of the sandstone landscape of Northern Bohemia (Czech Republic). The Holocene, 2018, 28.3: 427-443.
BROWN, Sarah AE, et al. Cretaceous wildfires and their impact on the Earth system. Cretaceous research, 2012, 36: 162-190.
KEELEY, Jon E. Ecology and evolution of pine life histories. Annals of Forest Science, 2012, 69.4: 445-453.
STAMBAUGH, Michael C., et al. Red pine (Pinus resinosa Ait.) fire history and management implications in the Mississippi River headwaters, Minnesota, USA. Forest Ecology and Management, 2021, 494: 119313.
Regular fires maintain pine stands at the expense of climax trees. Examples of such fire-dependent ecosystems are known from North America and Scandinavia, where the Scots Pine (Pinus sylvestris) is the tree most adapted to fire. The question is whether even our natural pine forests can be maintained in the landscape by fires. The results of the author's research also confirm the existence of similar mechanisms in the pine forests of our sandstone regions.
-
Tlustá borka chránící borovici lesní (Pinus sylvestris) proti ohni. Na kmeni jsou patrné stopy dřívějšího požáru. Chráněná krajinná oblast Slavkovský les. Foto M. Adámek
-
Porost borovice smolné (Pinus resinosa), ve kterém hořelo naposledy před 126 lety. Jedinec s požárovou jizvou v popředí je pamětníkem posledního požáru. Spodní etáž tvoří hustý porost stínomilné jedle balzámové (Abies balsamea) a zmlazení borovice je potlačeno. Minnesota, USA. Foto M. Adámek
-
Přírodě blízký borový porost na potenciálním stanovišti acidofilní bučiny podle lesnicko-typologického mapování. V podrostu zmlazuje smrk ztepilý (Picea abies) a buk lesní (Fagus sylvatica). Borovice zde téměř nezmlazuje. Národní park České Švýcarsko. Foto M. Adámek
-
Borový porost dva roky po požáru malé intenzity. Většina jedinců stromů přežila, spálené keříčky brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus) obrážejí z podzemních orgánů. CHKO Kokořínsko. Foto M. Adámek
-
Přirozené zmlazení borovice lesní (Pinus sylvestris) čtyři roky po požáru velké intenzity. CHKO Kokořínsko. Foto M. Adámek
-
Vývoj pokryvnosti zmlazení dřevin po požáru. Druhy byly rozděleny do kategorií: klimaxové, pionýrské a borovice lesní. Vizualizace pomocí metody lokální regrese (neparametrické techniky, která umožňuje proložení bodů v grafu křivkou citlivě reagující na lokální změny hodnot dat), šedé linky znázorňují střední chybu průměru. Upraveno podle: M. Adámek a kol. (2016)
-
Popsaný mechanismus sukcese blokované požárem v praxi. Borový porost podrůstající smrky zasažený loňským požárem v NP České Švýcarsko. Borovice přežily, podúrovňové smrky byly z porostu odstraněny. Foto M. Adámek
-
Rezistence a regenerace borovice lesní (Pinus sylvestris) na spáleništi 35 let po požáru na Dokesku. V popředí je vidět jedinec borovice s požárovou jizvou, který oheň přežil. V pozadí jsou mladší jedinci borovice, břízy (Betula sp.) a smrku zmlazujících po požáru ze semen. Foto M. Adámek