Mezi hmyz nejohroženější lesním hospodařením vylučujícím oheň se řadí pyrofilní druhy, které svým vývojem na ohni závisejí. Pyrofilní hmyz kolonizuje oblast požáru ve velkých počtech, obvykle když ještě hoří, aby pak opět zmizel během relativně krátkého časového období. V ohněm nezasažené krajině tyto druhy téměř zcela chybějí a bývají známy jen z několika exemplářů.
K dalšímu čtení v Živě
Oheň v naší krajině (2020, 5)
Seznam použité literatury najdete v PDF formátu ke stažení níže, pod obrazovou galerií.
Among the insects most threatened by forest management excluding fire are pyrophilic species, which depend on fire for their development. Pyrophilic insects colonise the fire area in large numbers, usually while it is still burning, only to disappear again within a relatively short period of time. In landscape not affected by fire, these species are almost completely absent and are known only from a few specimens.
-
Rozsáhlé lesní spáleniště na vrchu Kobylka u Hřenska bezprostředně po požáru v srpnu 2022, Labské pískovce. Foto L. Blažej
-
Na lovu kouřomilek (Microsania) v Jizerských horách (na snímku M. Tkoč). Foto M. Roháček
-
Krasec ohňový (Melanophila acuminata) je asi nejznámějším druhem naší fauny vázaným na spáleniště. Tito brouci s oblibou naletují na ještě horké spálené dřevo. Délka těla průměrně 9,0 mm. Doksy, září 1979. Foto L. Blažej
-
Samice kouřomilky Microsania pectipennis chycená na lokalitě Kořenov-Jizerka (22. července 2013). Foto M. Tkoč
-
Vlevo střevlíček spáleništní (Sericoda quadripunctata). Jetřichovice, říjen 2006. Vpravo podkornice štíhlá (Aradus lugubris). Ostrov Brač, Chorvatsko. Foto P. Baňař (vlevo) a P. Kment (vpravo)
-
Samice hrabalky Dipogon vechti, nalezená tři roky po požáru v r. 2009 na spáleništi u Jetřichovic v Labských pískovcích. Orig. L. Blažej
-
Fakultativně pyrofilní střevlíček Pterostichus quadrifoveolatus na lesním ohništi po pálení klestu v Bynovci u Děčína. Foto L. Blažej
-
Horský tesařík Euracmaeops septentrionis se mnohdy vyvíjí ve stojících smrcích poškozených ohněm nebo bleskem. Vysoká Lípa u Jetřichovic. Foto P. Krásenský
-
Infračervené (IČ) receptory krasců rodu Melanophila (A) a podkornic rodu Aradus (B). A, B – umístění receptorů na těle (červená plocha vyznačená šipkou). Orig. D. Klocke a kol. (2011), upraveno
-
C – kopulovité IČ senzily doplněné pórovitými voskovými žlázami krasců, D – kopulovité IČ senzily promíchané s obrvenými mechanoreceptory u podkornic. Orig. D. Klocke a kol. (2011), upraveno
-
Schematický řez IČ senzilou krasců rodu Melanophila (E) a podkornic rodu Aradus (F): 1 – vnější exokutikula, 2 – exokutikulární slupka vnitřní koule, 3 – mikrofluidní jádro, 4 – vrchol mechanosenzorického dendritu (výběžku nervové buňky). Orig. D. Klocke a kol. (2011), upraveno