Vítr, tedy proudění vzduchu v atmosféře, představuje důležitý abiotický faktor mající vliv na prostředí, v němž se rostliny vyskytují, a zároveň významně ovlivňuje jak jednotlivé rostliny (jedince), tak jejich společenstva i celé ekosystémy. Spolupůsobí na ně zejména s teplotou, slunečním zářením a srážkovou činností. Účinky větru na rostliny jsou velmi složité a zahrnují přímé fyzikální působení i sekundární ekologické a fyziologické procesy. Vliv větru může být jak pozitivní (šíření pylu a semen), tak negativní (zlomy, vývraty apod.), a odvíjí se od jeho intenzity, teploty, směru a délky trvání větrných podmínek. Tento článek se zaměřuje především na některé příklady mechanických účinků větru na dřeviny, poškození, která mohou vést ke snížení jejich vitality a k narušení mechanické stability až k úhynu, a taktéž na adaptivní strategie dřevin, které jim umožňují přežít v prostředí s vysokou větrnou aktivitou.
K dalšímu čtení v Živě
Hřížení smrku v ekotonu horní hranice lesa (2022, 4)
Odkaz na multimediální výukový materiál Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU, kde je podrobnější vysvětlení pojmu reakční dřevo
https://fraxinus.mendelu.cz/unod/multimedia/stavba_dreva/vyuka/makro/
Reakčním dřevem rozumíme změny ve struktuře dřeva vyvolané mechanickými vlivy.
Reakční dřevo v jehličnanech se označuje termínem tlakové dřevo neboli křemenitost. Projevuje se zvýšením podílu letního dřeva v letokruzích a tím i změnou barvy (tmavší půlměsíce na příčném řezu).
Reakční dřevo ve dřevě listnáčů se nazývá tahové dřevo. Tahové dřevo se makroskopicky jeví jako lesklá bílá plocha na příčném řezu a jako světlejší drsnější pás na podélném řezu.
