V tomto třetím pokračování seriálu o hybridizaci mezi vzácnými druhy rostlin a jejich hojnějšími příbuznými představujeme horské vrbovky (Epilobium). Tři původní druhy z této skupiny jsou velmi vzácné, omezené na vysokohorská prameniště a malé potůčky, přičemž kvůli změně stanovišť jsou ohrožené. K tomu přibylo další ohrožení ve formě šířícího se nepůvodního druhu.
Další díly seriálu
Mají se vzácné druhy rostlin bát křížení s hojnějšími příbuznými? I. Kopřiva z hloubi lužního lesa (2024, 6)
Mají se vzácné druhy rostlin bát křížení s hojnějšími příbuznými? II. Milostný trojúhelník mezi sítinami (2025, 1)
Použitá literatura
GRULICH, Vit. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia, 2012,84: 631–645.
HOLUB, Josef. Nový neofyt československé květeny – Epilobium adenocaulon Hausskn. Zprávy Československé botanické společnosti, 1968. 1: 37–38.
CHRTEK, Jindřich, et al. Mají se vzácné druhy rostlin bát křížení s hojnějšími příbuznými? I. Kopřiva z hloubi lužního lesa. Živa, 2024. 6: 308–311.
KAPLAN, Zdeněk, et al. Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 7. Preslia, 2018, 90: 425–531.
KAPLAN, Zdeněk; DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KIRSCHNER, Jan; KUBÁT, Karel et al. Klíč ke květeně České republiky. Druhé, aktualizované a zcela přepracované vydání. Praha: Academia, 2019. ISBN 978-80-200-2660-6.
KITCHENER, G. D. Epilobium L. In: STACE, Clive, A.; PRESTON, Chris, D.; PERMAN, David, A. Hybrid Flora of the British Isles. p. 154–175, Bristol, Botanical Society of Britain & Ireland, 2015.
KRAHULEC, František. Two new hybrids of Epilobium ciliatum (Onagraceae). Preslia, 1999, 71: 241–248.
PRANČL, Jan, et al. Mají se vzácné druhy rostlin bát křížení s hojnějšími příbuznými? II. Milostný trojúhelník mezi sítinami. Živa, 2025. 1: 12–15.
SMEJKAL, Miroslav. Rod Epilobium L. v Československu. Zprávy Československé botanické společnosti, 1982, 17: 81–97.
SMEJKAL, Miroslav. Vrbovka cizí a její pozoruhodná expanze v Československu. Živa, 1986, 34 (=72). 3: 84–85.
SMEJKAL, Miroslav. (1997): Epilobium L. – vrbovka. In: CHRTEK, Jindřich; TOMŠOVIC, Pavel a SLAVÍK, Bohumil. Květena České socialistické republiky. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0. p.: 99–132.
SNOGERUP S. Epilobium L. In: JONSELL, B.; KARLSSON, T. (eds). Flora Nordica 6. Stockholm, The Swedish Museum of Natural History, 2010. p.: 91–131
In this third instalment of our series on hybridization between rare plant species and their more abundant relatives we introduce a case of mountain willowherbs (Epilobium). Three native species in this group are very rare, restricted to high-elevation springs and small streams, and are endangered due to habitat change. In addition, a new threat has recently emerged from a spreading alien species.
-
Vrbovka žabincolistá (Epilobium alsinifolium) má optimum výskytu na vysokohorských prameništích s převahou mechorostů, nejčastěji na prudkých svazích karů. Snímek z Velké kotliny v Hrubém Jeseníku. Foto L. Kuchyňková
-
Přehled českých vrbovek (Epilobium) a u nás zjištěných mezidruhových kříženců. Kříženci s účastí nepůvodní vrbovky žláznaté (E. adenocaulon) jsou označeni červeně. Orig. Z. Kaplan
-
Rozšíření vrbovky žabincolisté (Epilobium alsinifolium) v České republice. Mapa je překryta sítí středoevropského síťového mapování. Kvadranty s výskytem druhu potvrzeným po r. 2000 jsou označeny černým bodem, kvadranty se zaniklým výskytem šedě. Mapu zpracoval J. Danihelka
-
Rozšíření vrbovky drchničkolisté (Epilobium anagallidifolium) v České republice. Mapa je překryta sítí středoevropského síťového mapování. Kvadranty s výskytem druhu potvrzeným po r. 2000 jsou označeny černým bodem, kvadranty se zaniklým výskytem šedě. Mapu zpracoval J. Danihelka
-
Rozšíření vrbovky nicí (Epilobium nutans) v České republice. Mapa je překryta sítí středoevropského síťového mapování. Kvadranty s výskytem druhu potvrzeným po r. 2000 jsou označeny černým bodem, kvadranty se zaniklým výskytem šedě. Mapu zpracoval J. Danihelka
-
Rozšíření nepůvodní vrbovky žláznaté (Epilobium adenocaulon) v České republice. Černým bodem jsou označeny kvadranty s výskytem druhu doloženým herbářovým sběrem, trojúhelníkem výskyt podložený údajem z jiných zdrojů. Mapu zpracoval J. Danihelka
-
Typické stanoviště vysokohorských vrbovek. Prameniště na okraji lesního rašeliniště Pod Kostelním vrchem v I. zóně národního parku Šumava. Foto Z. Kaplan
-
Typické stanoviště vysokohorských vrbovek. Svahové prameniště na alpínských trávnících ve Velké kotlině v Hrubém Jeseníku. Foto L. Kuchyňková
-
Relativní velikosti genomu vrbovky žláznaté, v. žabincolisté a jejich křížence. Vzorky rodičovských druhů pocházejí z více lokalit, aby byla dostatečně pokryta vnitrodruhová variabilita. Vzorky každého taxonu jsou v grafech seřazeny podél osy x podle vzrůstající hodnoty poměru velikostí genomu vzorku vůči standardu na ose y; jako standard byla použita ostřice kalužní (Carex acutiformis). Zatímco v prvním případě se rodičovské druhy liší v relativní velikosti genomu, což umožňuje i detekci jejich křížence, u druhé dvojice se rozsahy hodnot velikosti genomu z velké části překrývají a kříženec je podle tohoto parametru neurčitelný. Orig. Z. Kaplan
-
Relativní velikosti genomu vrbovky nicí, v. bahenní (E. palustre) a jejich křížence. Vzorky rodičovských druhů pocházejí z více lokalit, aby byla dostatečně pokryta vnitrodruhová variabilita. Vzorky každého taxonu jsou v grafech seřazeny podél osy x podle vzrůstající hodnoty poměru velikostí genomu vzorku vůči standardu na ose y; jako standard byla použita ostřice kalužní (Carex acutiformis). Zatímco v prvním případě se rodičovské druhy liší v relativní velikosti genomu, což umožňuje i detekci jejich křížence, u druhé dvojice se rozsahy hodnot velikosti genomu z velké části překrývají a kříženec je podle tohoto parametru neurčitelný. Orig. Z. Kaplan
-
Vrbovka nicí na prameništi na okraji rašeliniště Zwieselter Filz v bavorské části Šumavy. Zdejší populace vrbovek jsou ohroženy vysycháním, protože celou oblast postihla kůrovcová kalamita a došlo k odumření okolních smrčin. Foto M. Štech
-
Prameniště na svahu hory Polom u Železné Rudy na Šumavě s výskytem vrbovky žabincolisté, v. tmavé (E. obscurum) a kříženců v. žabincolisté s v. žláznatou a vrbovky tmavé s v. žabincolistou. Kříženci, přestože jsou sterilní, se zde rozrůstají vegetativně. Populace čistých druhů jsou ohroženy kombinací narušení okolního prostředí, vysychání biotopu a hybridizace. Foto M. Štech