V druhém pokračování seriálu o hybridizaci mezi vzácnými druhy a jejich hojnějšími příbuznými představujeme skupinu sítiny článkované (Juncus articulatus agg.). Ta u nás zahrnuje jeden hojný a dva vzácnější mokřadní druhy, křížící se za vzniku jednoho diploidního a dvou triploidních hybridů, často konkurenčně silnějších než rodiče. Pro přežití vzácné sítiny alpské (J. alpinoarticulatus) jsou klíčové periodické disturbance.
Předchozí díly seriálu
Mají se vzácné druhy rostlin bát křížení s hojnějšími příbuznými? I. Kopřiva z hloubi lužního lesa (2024, 6)
K dalšímu čtení v Živě
Fenomén Velká kotlina 1. Charakter, historie poznávání a vývoj (2018, 1) a další díly seriálu o Velké Kotlině od Leo Bureše
Jak může současná věda přispět k praktické druhové ochraně rostlin? Příběh kohátky kalíškaté (2021,4)
Návrat rozchodníku huňatého? (2024, 3)
In the second part of the series on hybridization between rare species and their more common relatives, we introduce the group of Juncus articulatus agg. In the Czech Republic, this includes one common and two rarer wetland species, forming one diploid and two triploid hybrids, which are often competitively strong. Periodic disturbances are crucial for the survival of the rare J. alpinoarticulatus.
-
Sítina alpská (Juncus alpinoarticulatus) nepatří v terénu k nápadným druhům. Je charakteristická štíhlými složenými květenstvími s malými kaštanově hnědými hlávkami. Matenský rybník na Jindřichohradecku. Foto P. Koutecký
-
Sítina alpská (Juncus alpinoarticulatus) nepatří v terénu k nápadným druhům. Je charakteristická štíhlými složenými květenstvími s malými kaštanově hnědými hlávkami. Matenský rybník na Jindřichohradecku. Foto P. Koutecký
-
Diploidní hybrid mezi sítinou ostrokvětou (Juncus acutiflorus) a s. alpskou, z ČR dosud neuváděný. Rašeliniště u obce Světlík v Pošumaví. Foto P. Koutecký
-
Hybridizační schéma v okruhu sítiny článkované (Juncus articulatus agg.). Dva diploidní a jeden tetraploidní druh se navzájem kříží za vzniku tří hybridů, jednoho diploidního a dvou triploidních. Orig. J. Prančl
-
Rozdíly v relativní velikosti genomu ve skupině sítiny článkované, zahrnující dva diploidní druhy a diploidního křížence mezi nimi, jeden tetraploidní druh a dva triploidní hybridy vznikající křížením diploidních druhů s tetraploidním druhem. Na ose y je vynesen poměr mezi velikostí genomu vzorků a standardu; jako standard byl použit lilek višňový (Solanum pseudocapsicum). Orig. J. Prančl
-
Detaily hlávek jednotlivých taxonů z okruhu sítiny článkované za plodu. Hlávky jsou složeny z několika tobolek obklopených 6 okvětními lístky ve dvou kruzích, každý květ/plod je na bázi podepřen dvěma blanitými listenci. Sítina ostrokvětá je význačná nápadně protaženým zobánkem tobolek a okvětními lístky na vrcholu výrazně špičatými a poněkud ven vyhnutými. Měřítko je 1 mm. Foto J. Prančl
-
Detaily hlávek jednotlivých taxonů z okruhu sítiny článkované za plodu. Hlávky jsou složeny z několika tobolek obklopených 6 okvětními lístky ve dvou kruzích, každý květ/plod je na bázi podepřen dvěma blanitými listenci. Sítina alpská je charakteristická okvětními lístky na vrcholu tupými (v době zralosti tobolek však blanitý okraj okvětních lístků odumírá a znak je méně nápadný). Měřítko je 1 mm. Foto J. Prančl
-
Detaily hlávek jednotlivých taxonů z okruhu sítiny článkované za plodu. Hlávky jsou složeny z několika tobolek obklopených 6 okvětními lístky ve dvou kruzích, každý květ/plod je na bázi podepřen dvěma blanitými listenci. Běžná s. článkovaná má menší, tmavší a tupěji zakončené tobolky. Měřítko je 1 mm. Foto J. Prančl
-
Detaily hlávek jednotlivých taxonů z okruhu sítiny článkované za plodu. Hlávky jsou složeny z několika tobolek obklopených 6 okvětními lístky ve dvou kruzích, každý květ/plod je na bázi podepřen dvěma blanitými listenci. U hybridů se tobolky otevírají předčasně, proto i otevřené plody jen nevýrazně přesahují okvětí, hlávky mají obvykle oproti rodičům světlejší barvu; zobrazen diploidní kříženec s. ostrokvěté a s. alpské. Měřítko je 1 mm. Foto J. Prančl
-
Detaily hlávek jednotlivých taxonů z okruhu sítiny článkované za plodu. Hlávky jsou složeny z několika tobolek obklopených 6 okvětními lístky ve dvou kruzích, každý květ/plod je na bázi podepřen dvěma blanitými listenci. U hybridů se tobolky otevírají předčasně, proto i otevřené plody jen nevýrazně přesahují okvětí, hlávky mají obvykle oproti rodičům světlejší barvu; zobrazen triplodní hybrid mezi s. ostrokvětou a s. článkovanou. Měřítko je 1 mm. Foto J. Prančl
-
Detaily hlávek jednotlivých taxonů z okruhu sítiny článkované za plodu. Hlávky jsou složeny z několika tobolek obklopených 6 okvětními lístky ve dvou kruzích, každý květ/plod je na bázi podepřen dvěma blanitými listenci. U hybridů se tobolky otevírají předčasně, proto i otevřené plody jen nevýrazně přesahují okvětí, hlávky mají obvykle oproti rodičům světlejší barvu; zobrazen triplodní hybrid mezi s. alpskou a s. článkovanou. Měřítko je 1 mm. Foto J. Prančl
-
Tvar květenství – kružel složený z hlávek – v okruhu sítiny článkované (taxon uveden v obr.). Foto J. Prančl
-
Tvar květenství – kružel složený z hlávek – v okruhu sítiny článkované. Pro sítinu alpskou jsou typická subtilní květenství s větvemi jen málo odstávajícími od lodyhy. Foto J. Prančl
-
Tvar květenství – kružel složený z hlávek – v okruhu sítiny článkované (taxon uveden v obr.). Foto J. Prančl
-
Tvar květenství – kružel složený z hlávek – v okruhu sítiny článkované (taxon uveden v obr.). Foto J. Prančl
-
Tvar květenství – kružel složený z hlávek – v okruhu sítiny článkované (taxony uvedeny v obr.). U tohoto hybridů jsou patrné hlávky s proliferujícími výhonky (pseudoviviparie, viz šipky). Foto J. Prančl
-
Tvar květenství – kružel složený z hlávek – v okruhu sítiny článkované (taxony uvedeny v obr.). Foto J. Prančl
-
Pseudoviviparie u triploidního křížence sítiny ostrokvěté a s. článkované. Z některých květů se místo tobolky vyvíjejí výhonky tvořené proliferujícím (rychle se dělícím) pletivem. Na rozdíl od pravé viviparie však nevznikají klíčením semen, ale vegetativně, bez pohlavního procesu. Foto J. Prančl
-
Lukavická zátoka vodní nádrže Lipno, biotop sítiny alpské. Roste zde na rozhraní rákosin a alespoň část roku obnaženého dna, kde dochází k pravidelnému narušování povrchu vlnobitím a střídavým zaplavováním. Foto P. Koutecký
-
Prameniště u Pasečné na Šumavě. Biotop s výskytem mnoha rašeliništních druhů, kterému však chybí narušování. Rostou zde oba triploidní hybridi z okruhu sítiny článkované, zatímco žádný z rodičovských druhů tu nalezen nebyl. Foto P. Koutecký
-
Detail biotopu sítiny alpské (Juncus alpinoarticulatus) v Lukavické zátoce vodní nádrže Lipno. Sítina zde roste v ekotonu na rozhraní porostu rákosin a vysokých bylin – chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), různých druhů vysokých ostřic (Carex spp.) a dalších rostlin. Biotop je po část roku pravidelně narušován vlnobitím a zaplavováním, což je pro tento vzácný druh optimální, neboť dochází ke snížení konkurence ostatních rostlin a sítina alpská se na volných plochách úspěšně obnovuje ze semen. Foto P. Koutecký