Biologové vždy rádi sbírali data. I mezi čtenáři Živy je jistě mnoho takových, kteří mají doma entomologickou síťku a sbírku hmyzu nebo strávili mnoho času sběrem a přípravou materiálu pro herbář. U královských či šlechtických dvorů byly často provozovány zvěřince, a to už ve starověkém Egyptě, u nás měl na Pražském hradě zvěřinec např. Rudolf II. Nejstarší stále provozovaná zoologická zahrada se nachází ve Vídni a byla založena v r. 1752. Nejstarší botanická zahrada – Orto Botanico di Padova – byla založena Benátskou republikou v Padově již r. 1545 k pěstování léčivých rostlin, ale také jako místo, které mělo učit rozpoznávat nebezpečné rostliny. S objevem mikroskopu vzrostl zájem o organismy a části jejich těl, které jsou příliš malé pro pozorování lidským okem, a následně i o sběr dat, popisujících tyto organismy. V druhé polovině 20. století se vědci postupně naučili získávat další typy dat, a to především k molekulárním detailům života.
K dalšímu čtení v Živě
Tajemství tvarů – predikce 3D struktury proteinů (2025, 3)
Internetové odkazy
Evropský bioinformatický institut (EBI) https://www.ebi.ac.uk/
National Centre for Biotechnology, USA (NCBI) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/
Infrastruktura ELIXIR (https://elixir-europe.org/), česká pobočka ELIXIR CZ (https://www.elixir-czech.cz/)
Databáze
ENA (nukleotidová databáze) https://www.ebi.ac.uk/ena/browser/home
Uniprot (proteinová databáze) https://www.uniprot.org/
PDBe (databáze 3D struktur) https://www.ebi.ac.uk/pdbe/
Ensembl (genomová databáze) https://www.ensembl.org/index.html
RNAcentral (databáze nekódujících RNA) https://rnacentral.org/
