Jak rostliny svými kořeny a oddenky brání půdu před větrnou erozí, je ukázáno na dvou příkladech trávníků, prérií Severní Ameriky a stepí východní Asie. V obou oblastech došlo v nedávné minulosti ke ztrátě vytrvalých bylin kvůli nadměrnému zemědělskému využití, což mělo za následek silnou větrnou erozi. Podobná situace může nastat i v České republice vlivem klimatické změny, zatím u nás převládá spíše vodní eroze.
K dalšímu čtení v Živě
Geologická činnost větru (a co z ní zbylo v geologickém záznamu) (2024, 5)
Prach a písek mezi nebem a zemí (2024, 5)
Bioeroze kolem nás (2025, 5)
Použitá literatura
EGAN, Timothy. The Worst Hard Time: The Untold Story of Those Who Survived the Great American Dust Bowl. Boston, Houghton Mifflin Co, 2006.
FRESCHET, Grégoire T., et al. Root traits as drivers of plant and ecosystem functioning: current understanding, pitfalls and future research needs. New Phytologist, 2021, 232.3: 1123-1158.
KLIMEŠOVÁ, Jitka, et al. Belowground plant traits and their ecosystem functions along aridity gradients in grasslands. Plant and Soil, 2023, 487.1: 39-48.
WANG, X. M., et al. Has the Three Norths Forest Shelterbelt Program solved the desertification and dust storm problems in arid and semiarid China?. Journal of Arid Environments, 2010, 74.1: 13-22.
How plants protect the soil from wind erosion with their roots and rhizomes is shown using two examples of grasslands: the prairies of North America and the steppes of East Asia. In both areas, there has been a recent loss of perennial herbs due to excessive agricultural use, which has resulted in strong wind erosion. A similar situation may occur in the Czech Republic due to climate change, but so far, water erosion is more prevalent in this country.
-
Protipovodňová hráz odděluje zemědělskou půdu kolem Žluté řeky od písečných dun. Vnitřní Mongolsko, Bayannur, Čína. Foto J. Klimešová
-
Prachové bouře v americké Oklahomě ve 30. letech 20. století inspirovaly Johna Steinbecka k napsání knihy Hrozny hněvu. Linoryt. Orig. J. Klimešová
-
Pohyblivé duny s třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites). Vnitřní Mongolsko, Bayannur, Čína. Foto J. Klimešová
-
Třtina pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites) má až 10 m dlouhé oddenky – zde je část oddenku odhalena na povrchu půdy – a snáší pravidelné zasypání pískem. Vnitřní Mongolsko, Bayannur, Čína. Foto J. Klimešová
-
Částečně stabilizovaná duna s omanem Inula salsoloides a trávou Psammochloa villosa (lipnicovité – Poaceae). Vnitřní Mongolsko, Bayannur, Čína. Foto J. Klimešová
-
Oman Inula salsoloides odnožuje z horizontálně rostoucích kořenů a díky tomuto způsobu klonálního růstu se dokáže vyrovnat jak s hromaděním, tak s úbytkem substrátu. Vnitřní Mongolsko, Bayannur, Čína. Foto J. Klimešová
-
Mistrem ve schopnosti vydržet zasypávání pískem, akumulovat ho kolem sebe a stabilizovat tak jeho pohyb je kamýš obecný (Ammophila arenaria). Jde o statnou oddenkatou trávu, původní v pobřežních oblastech Evropy, ale zavlečenou do celého světa jako prostředek stabilizace dun. Její efekt je tak výrazný, že např. změní původní druhově bohatá společenstva specializovaných rostlin na monotónní travnaté porosty. Pobřežní duny v Nizozemsku. Foto T. Kučera
-
Výsadba borovice deskovité (Pinus tabuliformis) a topolu Simonova (Populus simonii) ve větrolamu podél silnice. Vnitřní Mongolsko, Gobi, Čína. Foto J. Klimešová
-
Změny v zastoupení různých typů kořenových systémů na gradientu snižujících se srážek od trávníků do polopouští. Jako předloha pro vyobrazení kořenových systémů sloužila práce J. E. Weavera (1919). Orig. A. Bartušková
-
Vlastnosti kořenů stromů důležité pro jejich schopnost zpevnit půdy proti sesuvu. Upraveno podle: G. T. Freschet a kol. (2021)