Všechny hlavní říše organismů zásadně přispívají k bioerozi v terestrických prostředích. Kořeny a půdní fauna rozrušují substrát, mikrobi a lišejníky narušují povrchy skal a např. blanokřídlý hmyz okusuje pískovce při tvorbě hnízdních dutin. Tyto procesy formují reliéf, urychlují zvětrávání a podmiňují vznik a udržení kvality půd.
K dalšímu čtení v Živě
Vrtavá činnost živočichů v pískovcích (1998, 2)
Proč houby tvoří krystaly? (2012, 1)
Stromy formují šumavskou krajinu (2021, 6)
S Radkem Mikulášem na téma Ze života ichnologa (2024, 2)
Recenze: Radek Mikuláš: Zkamenělé stopy živočichů v Čechách a na Moravě (2025, 1)
Do skály bez vrtáku – ryjící mořští živočichové (2025, 5)
Kořeny rostlin, eroze a sedimentace (2025, 5)
Použitá literatura
ABEL, Othenio. Vorzeitliche Lebensspuren. Gustav Fischer, Jena. 1935.
ENGEL, Annette Summers. Microbial diversity of cave ecosystems. In: Geomicrobiology: Molecular and environmental perspective. Dordrecht: Springer Netherlands, 2010. p. 219-238. https://doi.org/10.1007/978-90-481-9204-5_10
MIKULÁŠ, Radek. Modern and fossil traces in terrestrial lithic substrates. Ichnos: An International Journal of Plant & Animal, 2001, 8.3-4: 177-184.
MIKULÁŠ, Radek. Zkamenělé stopy živočichů v Čechách a na Moravě. Atlas. Praha: Academia, 2024. ISBN 978-80-200-3519-6.
MIKULÁŠ, Radek; CÍLEK, Václav. Ichnostavba (bioturbace a bioeroze) spraší v severním okolí Prahy. Zprávy o geologických výzkumech v roce 2001. Praha, Český geologický ústav, 2002. S. 53–55. ISBN 80-7075-582-2
Biota strongly drives bioerosion in terrestrial settings. For example, roots and soil fauna disrupt substrates, microbes and lichens degrade rock surfaces, and hymenopteran insects gnaw sandstones to excavate nesting cavities. These processes shape relief, accelerate weathering, and underpin soil formation and fertility.
-
Skalní kůry ve slabě tmeleném křemenném pískovci české křídové pánve, využité (a částečně již destruované) včelami rodu hedvábnice (Colletes). Průměr tunelů 7 mm. Skleněný vrch u České Lípy (2025). Foto R. Mikuláš
-
Kořeny stromů, převážně habru obecného (Carpinus betulus), nad povrchem deskovitých vápenců požárského souvrst ví. Kořeny se nacházejí v různých (vesměs decimetrových) vzdálenostech od šikmé stěny, všechny však původně vznikly v břidličnatých polohách mezi vápencovými vrstvami. Zde lze odvodit rychlost destrukce skály přibližně na 1 m za 100 let. Lom nad Maroldovou vilou, přírodní památka Branické skály v Praze (2025). Foto R. Mikuláš
-
Fialové linie ve spodnoordovické pokrývačské břidlici v lomu Tlukačka u Železného Brodu (2025). „Úsečky“ vypadají na první pohled jako primární biogenní textury (stopy „červů“), ale při srovnání se skutečnými fosilními stopami z pokrývačských břidlic vyniká jejich sekundární povaha. Může jít o produkt oxidace tenkých kořínků rostlin nebo mycelia hub. Na odkryté vrstevní ploše se však nedochovaly ani stopy po zbytcích organismů. Šířka záběru asi 20 cm. Foto R. Mikuláš
-
Terestrická bioeroze a stopy činností. Obrázek vznikl v době mé postdoktorské stáže na univerzitě v Liverpoolu, a také proto je ze sentimentu po domácím prostředí použit styl a zčásti i koláž ilustrací Karla Saudka, který je v akademické kresbě zcela ojedinělý. Horní řada skal zleva: borovice (Pinus sp.) s destruktivním efektem na „kvádrový“ pískovec, nora jezevce lesního (Meles meles) na rozhraní zpevněného pískovce a sypkého písku, pískovcový skalní převis s borovicí vzrostlou pod okapovou hranou, později deformovanou a vytvářející stromový žlábek, hnízdní komůrky solitérních včel v pískovcích a spraších (Hymenoptera), aktivně vykousané komůrky jako součást kolonie mravenců (Formicidae). Dolní řada zleva: hlodání bobra evropského (Castor fiber) v kmeni stromu, růst dřevokazné houby, vytržení skalního bloku vývratem, stopy po drápech a po otěru srsti medvěda jeskynního (Ursus spelaeus) v krasové jeskyni, chemické působení ko řínků rostlin (zde akátu, Robinia) na vá pencové balvany a bloky, činnost šplhavců (Piciformes) ve stromech napadených dřevokazným hmyzem, hnízdní chodbič ky kůrovce, meandrovité stopy plže projídajícího povrch vápence, lišejníkové jamky vyleptané kyselinami a cheláty. Převzato z publikace R. Mikuláše (2001)
-
Stěna historického domu z nepálených cihel v obci Nové Osinalice. Viditelné jsou nejen kapkovité hnízdní komůrky solitérních včel, ale také četné stopy jejich predátorů, tedy dvojice vpichů ptačích zobáků, a parazitů – větší oválné nory. Chráněná krajinná oblast Kokořínsko a Máchův kraj. Foto R. Mikuláš
