Vltavský luh je pozoruhodný úsek ploché říční nivy na horním toku Vltavy v oblasti Šumavy. Z geomorfologického hlediska připomíná niva nížinné toky, ale díky horskému klimatu a chudému podloží má severský ráz. V údolí převažuje oligo-mezotrofní vegetace s velkým podílem severských společenstev a druhů. Téměř dvě třetiny údolí jsou vyplněné rašeliništi. Podobná říční aluvia jsou charakteristická pro boreální zónu. Území je křižovatkou různých fytogeografických prvků a vyznačuje se vysokou biodiverzitou.
Použitá literatura
BUFKOVÁ, Ivana; PRACH, Karel. Linking vegetation pattern to hydrology and hydrochemistry in a montane river floodplain, the Šumava National Park, Central Europe. Wetlands Ecology and Management, 2006, 14.4: 317-327.
BUFKOVÁ, Ivana; RYDLO, Jaroslav. Vodní makrofyta a mokřadní vegetace odstavených říčních ramen horní Vltavy (Hornovltavský luh, NP Šumava). Silva Gabreta, 2008, 14.2: 93-134.
CÍLEK, Václav; JUST, Tomáš; SŮVOVÁ, Zdenka; TUREK, Jan; HORSKÝ, Martin et al. Kudy plyne Vltava: co je řeka, jak vzniká, jak se proměňuje a kam spěje? Praha: Dokořán, 2023. ISBN 978-80-7675-130-9.
CHÁBERA, Stanislav. (ed.). Příroda na Šumavě [Nature of the Bohemian Forest]. České Budějovice: Jihočeské nakladatelství, 1987. (in Czech, German Summary).
SÁDLO, Jiří; BUFKOVÁ, Ivana. Vegetace Vltavského luhu na Šumavě a problém reliktních praluk. Preslia, 2002, 74. 67-83.
SCHREIBER, Hans. 1924. Moore des Böhmerwaldes und des deutschen Südböhmen. IV. Sebastianberg, 1924.
SVOBODOVÁ, Helena; SOUKUPOVÁ, Lenka; REILLE, Maurice. Diversified development of mountain mires, Bohemian Forest, Central Europe, in the last 13,000 years. Quaternary International, 2002, 91.1: 123-135.
Vltavský luh is a remarkable stretch of flat river floodplain on the upper reaches of the Vltava River in the Šumava region. From a geomorphological point of view, the floodplain resembles lowland streams, but due to the mountain climate and nutrient-poor subsoil it has a northern character. The valley is dominated by oligo-mesotrophic vegetation with a large proportion of boreomontane communities and species. Almost two-thirds of the valley is filled with peatlands. River alluvium of a comparable type is characteristic of the boreal zone. The territory is a crossroad of various phytogeographical elements and is characterised by high biodiversity.
-
Pohled na Mrtvý luh, který je rozlohou zhruba 300 ha největším rašeliništěm v České republice. V popředí tok Studené Vltavy. Foto R. Plíhal
-
Zjednodušená vegetační mapa zachycující oblast na soutoku Teplé a Studené Vltavy. 1 – rašelinné březiny, 2 – sukcesní rašelinný les, 3 – ostřicová rašeliniště, 4 – podmáčené smrčiny, 5 – předlesní sukcesní stadia, 6 – svahové vlhké louky, 7 – ruderální vegetace, 8 – řeka, 9 – vodní makrofyty tůní, 10 – vysoké ostřice a rákosiny, 11 – vysokobylinné mokré louky, 12 – vlhké aluviální louky, 13 – mokřadní vrbiny, 14 – porosty tavolníku vrbolistého, 15 – pobřežní vrbiny, 16 – rašelinné smrčiny, 17 – blatkový bor, 18 – otevřené vrchoviště s keříčkovou vegetací, 19 – obnažená rašelina. Orig. I. Bufková
-
Znázornění příčného průřezu říční nivou v oblasti Vltavského luhu. Orig. I. Bufková
-
Pohled na nivu Teplé Vltavy (u železniční zastávky Dobrá) s vyznačením poříční a rašelinné zóny. Foto Z. Křenová
-
Lidarový snímek zachycující oblast na soutoku Teplé a Studené Vltavy. Foto I. Bufková
-
Odstavené říční rameno, břehové porosty vysokých ostřic a rákosin, porosty tavolníku vrbolistého (Spiraea salicifolia) a pobřežní vrbiny v nivě Teplé Vltavy u Mrtvého luhu. Foto D. Zývalová
-
Jarní aspekt vegetace s porosty ostřice zobánkaté (Carex rostrata), vrby popelavé (Salix cinerea) a s pobřežními porosty vrby křehké (S. fragilis) u odstaveného ramena Teplé Vltavy pod osadou Dobrá. Foto I. Bufková
-
Vrchovištní vegetace s porosty borovice zobanité blatky (Pinus uncinata subsp. uliginosa) na rašeliništi Malá Niva. Foto I. Bufková
-
Pohled do otevřené centrální části rašeliniště Mrtvý luh s tundrovou vegetací nízkých keříků a suchopýru pochvatého (Eriophorum vaginatum). Foto I. Bufková
-
Plovoucí rašelinný ostrůvek s vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata) pod obcí Pěkná. Foto I. Bufková
-
Podmáčená smrčina na soutoku Teplé a Studené Vltavy. Foto I. Bufková
-
Hvozdík pyšný (Dianthus superbus) se vzácně vyskytuje v poříční zóně na mělkých půdách vytvořených nad hrubšími sedimenty, se silně kolísající hladinou podzemní vody. Foto I. Bufková
-
Kriticky ohrožený prstnatec Traunsteinerův (Dactylorhiza traunsteineri) je jedním z nejvzácnějších druhů rostlin ve Vltavském luhu i na celé Šumavě. Foto I. Bufková
-
Tůň odstaveného říčního ramene v nivě Vltavy pod obcí Pěkná nedaleko Volar ve Vltavském luhu. Dobře patrná je sukcesní hydrosérie od vodních makrofytů s bublinatkou jižní (Utricularia australis) přes plovoucí ostřicovo-rašeliníkový koberec s ostřicí zobánkatou (Carex rostrata) k porostům mokřadních vrbin s vrbou popelavou (Salix cinerea) v pozadí. Poříční vegetace má v oblasti Vltavského luhu výrazně severský charakter. Foto I. Bufková